Kalofer Калофер | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°36′40″ s. š., 24°58′29″ v. d. |
Nadmořská výška | 666 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Plovdivská |
Obština | Karlovo |
![]() ![]() Kalofer Poloha města na mapě Bulharska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 2 601 (2024)[1] |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 03133 |
PSČ | 4370 |
Označení vozidel | PB |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kalofer (bulharsky Калофер) je město ležící ve středním Bulharsku na jižních svazích Staré planiny, na horním toku řeky Tundža. Nachází se 17 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má přibližně 2 600[1] obyvatel.
Traduje se, že sídlo bylo založeno v roce 1533 bulharskými zbojníky poté, co jim sultán dovolil se usadit pod podmínkou, že přestanou narušovat obchodní cesty. Postupně se rozrůstalo a přeměnilo se na významné kulturní a obchodní středisko. Město bylo obýváno téměř výhradně Bulhary. Poprvé se písemně připomíná v roce 1576 jako Kalufer Derbent. V roce 1640 zde byl založen mužský klášter a v roce 1700 ženský. Na přelomu 18. a 19. století bylo dvakrát vypáleno krdžaliji, což byli propuštění vojáci z osmanské armády. Nicméně město se záhy vzpamatovalo a v polovině 19. století bylo značně bohaté a nazývalo se Altın Kalofer, turecky Zlatý Kalofer. Američtí misionáři, kteří město navštívili v roce 1863, zde napočítali 7 500 obyvatel.
V průběhu rusko-turecké války byl Kalofer vypálen tureckou armádou, přičemž zemřelo 500 obyvatel, především starých, kteří nestačili utéct do hor.[2] Poté se stal součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.
K 15. září 2024 ve městě žilo 2 587 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 2 782 obyvatel.[3] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
Je zde rozvinutá rukodělná výroba turistických suvenýrů, především textilu. V zemědělství hlavní podíl zaujímá pěstování růží, za účelem výroby růžového oleje.