Kata (v japonštině 型) je jedna ze tří hlavních částí karate, ale třeba i taekwondo, aikida, kenda a dalších bojových sportů. Jde o stínový způsob boje s několika imaginárními soupeři. Před zavedením kumite to byl jediný způsob nácviku boje. Slouží k nácviku obratů, přechodů mezi postoji, samotné chůzi v postoji a procvičení technik. Každá kata má přesně daný obsah, délku i fázování. Každá kata začíná a končí úklonou, až na výjimky obsahuje dvě kiai (výkřik znamenající maximální nasazení) a začíná obrannou technikou.
Řada Heian je pěticí kat odstupňovaných podle obtížnosti. Jsou to katy tzv. žákovské.
Mimo již zmíněných obratů, přesunů a aplikací technik je důležité také fázování neboli časování, kdy je jaká technika provedena. Dýchání je další, na první pohled jednoduchou částí kata. Nejdůležitější je výdech provázený kime (zpevněním) na konci každé techniky. Bunkai (aplikace) je hlavním prvkem pochopení kata. Jednoduše k čemu jaká technika slouží, jak pomyslní soupeři útočí atd. Embusen je trasou kata, cestou po které se cvičící pohybuje. Nedodržení např. úhlu trasy vede k tomu,že cvičící neskončí na tom samém místě kde začínal.
Na soutěžích se předpokládá naprosté zvládnutí dané katy, hodnotí se rychlost, síla, dynamika i celkový vzhled kata. Jako nominační kata se používají Jion, Bassai-dai, Kanku-dai a Enpi.
Každá kata obsahuje množství bojových technik a postupů, které by si měl karateka osvojit. K tomu slouží trénink bunkai. Pro označení aplikací kata je možné použít 2 znaky. První z nich Oyo znamená "praktické užití" a je výstižnější než slovo Bunkai, které znamená "rozebrat, analyzovat". Doslovně přeloženo "bunkai" znamená "analýza". Nejedná se tedy o "aplikaci technik" či sebeobranu v pravém slova smyslu. Pod pojmem bunkai se skrývají i filosofické či historické zajímavosti, které jsou v kata obsažené.
Názory na rozbor či analýzu kata se velmi liší – v JKA je tréninkový systém postaven dominantně na kata, ve sportovním karate se analýza kata vesměs vypouští. Každý z přístupů má své výhody a nevýhody.
Zde se třeba si uvědomit, že v minulosti mistři okinawa-te učili jednu, dvě nebo maximálně tři kata a v nich se odrážel celý systém jejich boje. Dnešní vysoký počet kata v Šótókanu vznikl v nedávné minulosti.