Katarská diplomatická krize 2017 vznikla v červnu 2017 jako výsledek toho, že několik zemí s Katarem náhle přerušilo jakékoliv diplomatické vztahy, uzavřelo hranice, dopravní spojení a zavedlo sankce. Konkrétně se jednalo o Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Egypt. Později se přidaly Jemen, Maledivy, Mauritánie, Komorské ostrovy a Jordánsko. Katar od sebe izolovalo přes deset blízkovýchodních i afrických států.[1] Jako důvod tyto země uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu.[2] Tyto země zrušily a zakázaly veškeré cestování do Kataru, přerušily s Katarem obchod a stáhly odsud své diplomaty a občany.
Katar vznesená obvinění popírá a svou zahraniční politiku nehodlá změnit. Tvrdí, že blokáda je porušením mezinárodního práva. Následkem této krize je zdražení ropy. Kvůli zastavení dodávek jídla okolních zemí ho začalo dodávat především Turecko a Írán – pro zásobování byl vytvořený letecký most.[3]
Letecké společnosti Gulf Air, EgyptAir, FlyDubai, Air Arabia, Saudia, Etihad Airways a Royal Air Maroc přestaly létat do Kataru. Zároveň bylo zakázáno katarským leteckým společnostem, tedy hlavně Qatar Airways, létat přes území dotčených států.
23. června 2017 byl Kataru prostřednictvím Kuvajtu předložen tento seznam 13 požadavků:
Suma, kterou má Katar zaplatit zatím nebyla upřesněna, stejně tak jako nebylo upřesněno, co tyto země udělají, pokud se Katar nepodvolí. Ten dříve prohlásil, že nepřijme žádné "cizí diktáty". Turecko blokádu Kataru odsoudilo a odmítlo uzavřít svou vojenskou základnu. Naopak nedávno schválilo posílení své vojenské přítomnosti v zemi. Kromě Turecka a Kuvajtu se snaží jednání o ukončení sporu zprostředkovat i Maroko, Pákistán či Francie.
Dne 5. ledna 2021 uzavřely Saúdská Arábie, SAE, Bahrajn a Egypt dohodu o ukončení blokády Kataru. Dohodu pomohl zprostředkovat Kuvajt, ale spekuluje se také o vlivu americké diplomacie v čele s prezidentovým poradcem Jaredem Kushnerem. Za hlavní důvod obnovení spolupráce se považuje snaha o vytvoření koalice proti Íránu.[4][5]