Kate Hawley

Kate Hawley
Povoláníkostýmní návrhářka a scénografka
OceněníCostume Designer of the Year (1993)
Webová stránkakatehawley.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Kate Hawley je novozélandská scénografka a kostýmní návrhářka, která pracuje pro filmové i divadelní produkce. Pro film navrhovala kostýmy např. pro Purpurový vrch (2015) a Smrtelné stroje (2018).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vyrostla ve Wellingtonu na Novém Zélandu. V letech 1982–1988 navštěvovala střední soukromou dívčí školu Samuel Marsden Collegiate School. Po střední škole studovala grafický design na Wellington School of Design na Wellington Polytechnic a v roce 1992 dokončila diplom z vizuální komunikace.[1][2] V roce 1996 navštěvovala kurz návrhářství divadla Motley Theatre v Londýně.[3][1]

Hawley začala svou kariéru v divadelních a operních produkcích a později přešla k navrhování kostýmů pro film.[4] V roce 1993 získala ocenění kostýmní výtvarník roku na Chapman Tripp Theatre Awards.[5] Vyučovala na Toi Whakaari The New Zealand Drama School.[6]

Pracovala například jako scénografka a kostýmní výtvarnice inscenace The Blonde, the Brunette and the Vengeful Redhead s Kerry Fox v hlavní roli, kterou v roce 2006 režíroval Colin McColl pro Auckland Theatre Company.[7] Kostýmní výprava opery The Trial of the Cannibal Dog (skladatel Matthew Suttor, libretista John Downie, režisér Christian Penny, dirigent Peter Scholes, producent New Zealand Festival)[8] a scénografie a kostýmy inscenace Jeníček a Mařenka, Královského novozélandského baletu v choreografii Loughlana Priora.[9] V roce 2007 byla scénografkou inscenace Lucie z Lammermooru v Novozélandské opeře.[10]

Ve filmu Hawley pracovala pro režiséra Petera Jacksona na filmu Pevné pouto (2009) a s Guillermerem Del Torem na filmech Hobit (2012), Pacific Rim (2013) a Purpurový vrch (2015).[11] Navrhla kostýmy pro Na hraně zítřka (2014), Sebevražedný oddíl (2016)[12][13] a Smrtelné stroje (2018) režiséra Christiana Riverse.[14]

V roce 2016 byla za svou práci na filmu Purpurový vrch (2015) nominována na cenu Saturn Award za nejlepší kostýmy.[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kate Hawley na anglické Wikipedii.

  1. a b Kate Hawley (2017) [online]. [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  2. Kate Hawley [online]. [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  3. From Hollywood to Wellywood: Kate Hawley, Crimson Peak and Suicide Squad costume designer comes home [online]. 25 June 2018 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  4. CROOT, James. Awards talk for Kiwi costumer designer [online]. 23 October 2015 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Winners of the Wellington-based Chapman Tripp Theatre Awards, inaugurated in 1992 [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. 
  6. GUEST, Bill. Transitions: Four Decades of Toi Whakaari; New Zealand Drama School. Ginny Sullivan, Toi Whakaari New Zealand Drama School. Wellington [N.Z.]: Victoria University Press, 2010. Dostupné online. ISBN 978-0-86473-642-0. OCLC 669968400 
  7. The Blonde, The Brunette and The Vengeful Redhead [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Production Information: The Trial of the Cannibal Dog [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  9. Production Information: Hansel and Gretel (RNZB) [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  10. BECKER, Pepe. Lucia di Lammermoor: Superb Execution of Music and Production [online]. 25 Jun 2007 [cit. 2022-03-06]. Dostupné online. 
  11. COHEN, David S. 'Crimson Peak' Costume Designer Mixes Frills and Chills for Victorian Story [online]. 30 September 2015 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Kate Hawley [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  13. BARNA, Ben. 'Suicide Squad' Costume Designer Kate Hawley on Reimagining Harley Quinn [online]. August 2016 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Credits | Mortal Engines | Film | NZ On Screen [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. 2016 Saturn Awards Nominees Announced [online]. 24 February 2016 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]