Kateřina Sobieská | |
---|---|
Kateřina Radziwiłłová, rozená Sobieská | |
Narození | 7. ledna 1634 Zoločiv |
Úmrtí | 29. září 1694 (ve věku 60 let) Varšava |
Místo pohřbení | Hrobka Radziwiłłů |
Povolání | aristokratka |
Choť | Vladyslav Dominik Zasławský[1] Michal Kazimír Radziwiłł[2][1] |
Děti | Teofila Ludwika Zasławska[1] Karel Stanislav Radziwiłł (kancléř) Aleksander Janusz Zasławski Jiří Josef Radziwiłł Q121889672 Q121889682 … více na Wikidatech |
Rodiče | Jakub Sobieski[3] a Teofila Žofie Sobieská[3] |
Rod | Sobieští, Radziwiłłové a Zasławští |
Příbuzní | Marek Sobieski, Jan III. Sobieski a Anna Sobieska (sourozenci) Teresa Lubomirska[4], Aleksander Dominik Lubomirski[4], Marianna Lubomirska[4] a Q130589250 [4] (vnoučata) |
Funkce | starosta čluchovský |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kateřina Sobieská (polsky Katarzyna Sobieska, primo voto Zasławská, secundo voto Radziwiłłová, 7. ledna 1634, Zoločiv – 29. září 1694, Varšava) byla polská šlechtična z rodu Sobieských erbu Janina, a sestra polského krále Jana III. Sobieského. Zastávala některé vysoké státní úřady, např. úřad vicekancléře, polní hejtmanky Litvy, starostky Człuchova v letech 1680–1688. [5]
V roce 1650 se provdala za Vladislava Dominika Zasławského a po jeho smrti, podruhé 13. června 1658 za Michala Kazimíra Radziwiłła. Byla matkou Karla Stanislava Radziwiłła, který se později stal státním kancléřem Velkolitevského knížectví, a Jiřího Josefa.
Poté, co byl její bratr zvolen králem, sídlila převážně na královském hradě ve Varšavě a konec života strávila v klášteře bosých karmelitánek. [6] Vynakládala nemalé částky na výstavbu kostelů a nepřála si projevy vděčnosti v podobě epitafů. [6]
Zemřela ve Varšavě 29. září 1694. Její tělo bylo pohřbeno v Ňasviži a její srdce v karmelitánském kostele.[6]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katarzyna Sobieska na polské Wikipedii.