Kendži Doihara
| Kendži Doihara 土肥原 賢二 | |
|---|---|
 Generál během soudu před Tokijským tribunálem (19. června 1947) | |
| Narození | 8. srpna 1883 Okajama |
| Úmrtí | 23. prosince 1948 (ve věku 65 let) Tokio |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | generál  |
| Doba služby | 1904–1945 |
| Sloužil |  Japonské císařství |
| Složka |  Japonská císařská armáda |
| Války | Druhá čínsko-japonská válka Druhá světová válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Kendži Doihara (japonsky 土肥原 賢二, Doihara Kendži; 8. srpna 1883 Okajama – 23. prosince 1948 Tokio) byl důstojník japonské armády. Jako generál japonské císařské armády se během druhé světové války zasloužil o japonskou invazi do Mandžuska, což mu vyneslo přezdívku „Lawrence z Mandžuska“, která je odkazem na Lawrence z Arábie. Podle Jamieho Bishera však bylo lichotivé epiteton použito dost nepříhodně, protože plukovník T. E. Lawrence bojoval za osvobození, nikoli za utlačování lidí.[1]
Ve funkci vysokého zpravodajského důstojníka sehrál klíčovou roli při pletichách, které vedly k okupaci velkých částí Číny, destabilizaci země a rozvratu tradiční struktury čínské společnosti. Ve snaze předejít očekávané reakci na japonskou expanzi, používal velmi nekonvenční metody. Stal se strůjcem mandžuského obchodu s drogami a skutečným šéfem čínského podsvětí.
Po skončení druhé světové války byl stíhán za válečné zločiny, postaven před Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ, shledán vinným, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1948 oběšen.
Druhá čínsko-japonská válka a druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Zločinecké aktivity
[editovat | editovat zdroj]Doiharovo působení v Číně výrazně vybočilo z rámce obvyklého chování zpravodajského důstojníka. Jako šéf japonských tajných služeb v Číně vynalézavě všemožnými způsoby podrýval schopnost obyvatel porobené země postavit se na odpor.
Trestní stíhání a odsouzení
[editovat | editovat zdroj]
Po kapitulaci Japonska byl spojeneckými okupačními úřady zatčen a souzen před Mezinárodním vojenským soudem pro Dálný východ jako válečný zločinec třídy A spolu s dalšími členy mandžuské správy odpovědnými za tamní japonskou politiku. Byl shledán vinný v bodech 1, 27, 29, 31, 32, 35, 36 a 54 a byl odsouzen k trestu smrti, zatímco jeho blízký spolupracovník Naoki Hošino, finanční specialista a ředitel japonské státní opiové monopolní kanceláře v Mandžusku, byl odsouzen na doživotí. Podle obžaloby, nástroje uplatňované japonskou správou byly: „... systematicky provádět politiku oslabování vůle původních obyvatel vzdorovat (...) přímým i nepřímým podporováním zvýšené produkce a dovozu opia a jiných narkotik a podporou prodeje a konzumace těchto drog obyvatelstvem.“[2] 23. prosince 1948 byl oběšen ve věznici Sugamo.[2]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]
Kendži Doihara se narodil ve městě Okajama roku 1883. Roku 1904 dokončil Japonskou vojenskou akademii a roku 1912 Vysokou školu vojenskou.
Doihara toužil po vysokém vojenském postu, ale bránil mu jeho nízký původ. Využil svou 15letou sestru jako konkubínu pro prince výměnou za vojenskou hodnost a vyslání na japonskou ambasádu do Pekingu jako asistent vojenského attaché generála Hideki Tódžóa.
Většinu své rané kariéry strávil v severní Číně, kromě let 1921-1922, kdy se jako součást japonských sil vydává do východního Ruska, kvůli Sibiřské intervenci.
V letech 1926 až 1927 sloužil u 2. pěšího pluku císařské armády a v roce 1927 u 3. pěšího pluku. V roce 1927 byl součástí oficiální mise do Číny a poté sloužil v letech 1927 až 1928 u 1. divize.
Naučil se mluvit plynně mandarínskou čínštinou a několika dalšími čínskými dialekty a díky tomu byl schopen stát se součástí vojenské rozvědky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kenji Doihara na anglické Wikipedii.
- ↑ BISHER, Jamie. White terror : Cossack warlords of the Trans-Siberian. London: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-714-65690-9. (anglicky)
- ↑ a b The Opium Empire: Japanese Imperialism and Drug Trafficking in Asia, 1895-1945, John M. Jennings, p.102, Praeger, 1997, ISBN 0275957594
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Josef. Causa Dohihara. Vyd. 1.. vyd. Svazek 1. Plzeň: Laser, 1994. 342 s. (Armády). ISBN 80-85601-76-1.
Související článek
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kendži Doihara na Wikimedia Commons
