Kirsten Flagstadová | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Kirsten Malfrid Flagstad |
Narození | 12. července 1895 Hamar Norsko |
Úmrtí | 7. prosince 1962 (ve věku 67 let) Oslo Norsko |
Příčina úmrtí | mnohočetný myelom |
Místo pohřbení | Západní hřbitov |
Žánry | opera |
Povolání | pěvkyně |
Hlasový obor | soprán, mezzosoprán |
Ocenění | rytíř Řádu svatého Olafa Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy |
Manžel(ka) | Henry Thomas Ingvald Johansen (od 1930) |
Rodiče | Michael Flagstad a Maja Flagstad |
Příbuzní | Ole Flagstad, Karen-Marie Flagstad a Lasse Flagstad (sourozenci) |
Web | http://www.kirsten-flagstad.no/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kirsten Flagstadová, rodným jménem Kirsten Målfrid Flagstad (12. července 1895, Hamar, Norsko – 7. prosince 1962, Oslo, Norsko) byla norská sopranistka, později mezzosopranistka. Je považována za přední představitelku wagnerovských rolí, v nichž vystupovala na světových operních scénách.
Narodila se v roce 1895 v norském městě Hamaru. Oba její rodiče byli profesionální hudebnící; otec Michael Flagstad (1869–1930) byl dirigent a matka Maja, učitelka zpěvu a pianistka, byla zároveň i její první učitelkou hudby. Ve studiích zpěvu pokračovala v Oslu u Ellen Schyte-Jacobsenové a ve Stockholmu u Dr. Gillise Bratta. Od svého operního debutu v roce 1913 v Oslu, ztvárnila mnoho rolí v operách, operetách a muzikálech nejprve ve Skandinávii a později i v Evropě a USA.
V roce 1940 plánovala omezit svoje zahraniční pracovní závazky a chtěla se vrátit do Norska. Její plány ale narušila německá okupace Norska a Dánska a návrat do vlasti se jí podařil až v roce 1941. Její druhý manžel měl ale obchodní kontakty s Němci a po 2. světové válce byl odsouzen za kolaboraci a uvězněn. Stín špatné pověsti padl i na jeho ženu Kirsten Flagstadovou a trvalo několik let, než se jí podařilo očistit svoji pověst. Po smrti manžela se znovu rozjela do světa a svým uměním si získávala obdiv i víru ve svůj charakter.
V roce 1958 byla jmenována první ředitelkou Norské státní opery a baletu (Den Norske Opera & Ballett). Zemřela v Oslu v roce 1962. V roce 1985 bylo v jejím rodném domě v Hamaru otevřeno muzeum Kirsten Flagstadové.
Debutovala v Oslu v roce 1913 a ve Skandinávii zůstala až do roku 1933, kdy poprvé vystoupila na Hudebních slavnostech v Bayreuthu v roli Sieglinde ve Valkýře skladatele Richarda Wagnera. V této roli se pak představila s velkým úspěchem v Metropolitní opeře v New Yorku v roce 1935.[1] Další úspěch pro ni znamenala role Isoldy v opeře téhož autora Tristan a Isolda.[2] Tu pak ztvárnila mnohokrát, mezi nejzdařilejší se řadí inscenace z roku 1952, dirigovaná Wilhelmem Furtwänglerem. S tímto německým dirigentem spolupracovala Kirsten Flagstadová často, například při vystoupení v inscenaci Der Ring v milánské La Scale v roce 1950, nebo ve Fideliovi na Salcburském festivalu o rok později. 22. května 1950 vystoupila v Royal Albert Hall v Londýně ve světové premiéře posledního díla Richarda Strausse Vier letzte Lieder, op. 150. V roce 1951 slavila úspěch v opeře Dido a Aeneas skladatele Henryho Purcella na scéně londýnského divadla Mermaid Theatre.[3]
V letech 1948 – 1951 vystupovala též v Royal Opera House v Londýně. V roce 1955 ukončila veřejné vystupování a věnovala se nahrávání pro rozhlas a gramofonová studia (například nahrávka z roku 1958 Richard Wagner: Das Rheingold (Zlato Rýna nebo též Rýnské zlato) s dirigentem Georgem Soltim).
Kompletní diskografie Kirsten Flagstadové zde [1]