Klec bláznů (film)

Klec bláznů
Původní názevLa Cage aux folles
Země původuFrancieFrancie Francie
ItálieItálie Itálie
Jazykyitalština a francouzština
Délka100 min a 88 min
Žánryfilmová komedie
LGBT film
PředlohaLa Cage aux Folles
ScénářFrancis Veber
Édouard Molinaro
Jean Poiret
RežieÉdouard Molinaro
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleUgo Tognazzi
Michel Serrault
Rémi Laurent
Michel Galabru
Liana Del Balzo
… více na Wikidatech
ProdukceMarcello Danon
HudbaEnnio Morricone
KameraArmando Nannuzzi
KostýmyPiero Tosi
StřihMonique Isnardon
Robert Isnardon
Výroba a distribuce
Premiéra1978
11. ledna 1979 (Německo)
DistribuceUnited Artists
Netflix
Předchozí a následující díl
Klec bláznů II
Klec bláznů na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klec bláznů (v originále La Cage aux Folles) je filmová adaptace z roku 1978 divadelní hry Jeana Poireta z roku 1973. Režiíroval ji Édouard Molinaro, hudbu k filmu složil Ennio Morricone. Film vypráví příběh životních partnerů Renata, manažera nočního travesty klubu v Saint-Tropez, a Albina, který je jeho hlavní hvězdou. Vše se zamotá, když Renatův syn přivede na večeři konzervativní rodiče své snoubenky, aby se poznali.

Film si diváci oblíbili hlavně díky humoru, zajímavé zápletce a dojemnému konci. Promítal se více než rok v Paris Theatre v Londýně, v kinech v New Yorku i v dalších kinech po celých Spojených státech. Po léta se stal nejúspěšnějším zahraničním filmem promítaným v USA. Na rozdíl od jiných neanglicky mluvených filmů anglické znění namluvili původní herci.

Představitel Albína/Zazy Michel Serrault v roce 1997 na festivalu v Cannes

Hvězda filmu Michel Serrault hrál roli Albína i v původní divadelní hře.

Ugo Tognazzi Renato Baldi, majitel klubu
Michel Serrault Albin Mougeotte / „Zaza Napoli“
Rémi Laurent Laurent Baldi, Renatův syn
Claire Maurier Simone, Laurentova matka
Luisa Maneri Andrea Charrier, Laurentova nastávající
Benny Luke Jacob, sluha
Carmen Scarpitta Louise Charrier, matka nastávající
Michel Galabru Simon Charrier, otec nastávající

Pokračování a remake

[editovat | editovat zdroj]

Film se dočkal dvou pokračování: Klec bláznů II (1980) v režii Édouarda Molinara a Klec bláznů 3 – svatba (1985), v režii Georgese Lautnera.

V roce 1996 byl natočen americký remake Ptačí klec v režii Mikea Nicholse. Jeho děj byl přenesen na South Beach v Miami a ústřední partnerskou dvojici hráli Robin Williams a Nathan Lane.

Úspěšný byl také broadwayský muzikál Klec bláznů, zpracovaný podle hry a filmu. Ten byl v roce 1998 uveden i v české premiéře,[1] a to v Hudebním divadle Karlín s Ladislavem Županičem a Pavlem Soukupem v hlavních rolích. Ladislav Županič získal za svou roli Albína/Zazy Cenu Thálie 1998.[2] Roku 2000 byl muzikál uveden i v nastudování brněnského Národního divadla s Liborem Zavislanem a alternujícími Jiřím Horkým a Iljou Kreslíkem.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku La Cage aux Folles (film) na anglické Wikipedii.

  1. Arthur Laurents [online]. Hudební divadlo Karlín [cit. 2013-02-03]. Dostupné online. 
  2. Historie: Osobnosti v historii divadla [online]. Hudební divadlo Karlín [cit. 2013-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-26. 
  3. Online archiv: Klec bláznů [online]. Národní divadlo Brno [cit. 2013-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-22. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]