Klokan hnědý | |
---|---|
Klokan hnědý | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
Rod | klokan (Dendrolagus) |
Binomické jméno | |
Dendrolagus inustus Müller, 1840 | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klokan hnědý (Dendrolagus inustus) je vačnatec z čeledi klokanovití (Macropodidae) a rodu tzv. stromových klokanů – Dendrolagus.
Klokan hnědý představuje společně s klokanem medvědím (D. ursinus) jednoho z prvních objevených stromových klokanů. Jejich objeviteli se na konci 20. let 19. století stali přírodovědci z plachetnice Triton, jejichž úkolem bylo získat přírodovědné vzorky z nizozemských kolonií v jihovýchodní Asii. První exemplář klokana hnědého, mezi místními známého jako „wakera“, byl odchycen v oblasti Lobo v dnešní provincii Západní Papua.[2] Vědecký popis nově objeveného druhu zhotovil roku 1840 německý přírodovdec Salomon Müller, jeden ze členů posádky na Tritonu. Jím zvolené binomické jméno Dendrolagus inustus zůstává platné dodnes.[3]
Klokan hnědý vytváří celkem dva poddruhy, s následujícím areálem výskytu na Nové Guineji:[4][5]
Z evolučního hlediska představuje klokan hnědý sesterský druh vůči všem ostatním novoguinejským stromovým klokanům, po kladu zahrnujícím dva australské druhy (Dendrolagus lumholtzi a Dendrolagus bennettianus) je tak druhou nejbazálnější linií rodu Dendrolagus.[6]
Klokan hnědý dosahuje délky těla 80 až 90 cm a hmotnosti 8 až 15 kg, samci bývají podstatně větší než samice, byť u klokanů rodu Dendrolagus obecně nebývá pohlavní dimorfismus příliš výrazný. Tělo je adaptováno pro pohyb ve stromoví: přední a zadní končetiny jsou zhruba stejně dlouhé, vybavené hákovitými drápy, ocas představuje balanční orgán (byť nemá schopnost úchopu). Tělo porůstá břidlicově šedá až čokoládově hnědá srst střední délky. Hlava je šedá, s výraznýma černýma ušima, ocas tmavý a na základně často olysalý. Srst na ramenou roste v opačném směru, což pomáhá při odvádění vody.[7]
Klokani hnědí se vyskytují v tropických lesích, od nížinných oblastí v asi 100 m až po vysokohorské lesy v Torricelliho pohoří.[4] Jde o stromové savce, kteří se živí listy, plody a měkkou stromovou kůrou. Klokani hnědí patří mezi obratné lezce, kteří jen málokdy slézají na zem, přičemž v podrostu se pohybují nepříliš ladnými skoky na zadních končetinách, s ocasem drženým nad zemí. O sociální struktuře a rozmnožování tohoto druhu není známo dostatečné množství informací.[7]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2016 považuje klokana hnědého za zranitelný druh s klesající populací. IUCN uvádí pokles populací o více než 30 % v průběhu poslední generace (tj. 10 let). Mezi hlavní ohrožující faktory se řadí lov místními komunitami pro maso a přeměna lesů na zemědělskou půdu a komerční plantáže olejných palem. Populace v severním pobřežním pásmu ostrova je těmito faktory znatelně více ohrožena než ostatní populace.[4]