Kolobřeh Kołobrzeg | |
---|---|
Katedrála v Kolobřehu | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°10′ s. š., 15°34′ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Západopomořanské |
Okres | Kolobřeh |
Gmina | městská gmina |
Kolobřeh | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25,7 km² |
Počet obyvatel | 44 794 (2006) |
Hustota zalidnění | 1 743 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1000 |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | ul. Ratuszowa 13 78-100 Kołobrzeg |
Telefonní předvolba | 77 |
PSČ | 78 100 |
Označení vozidel | ZKL |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kolobřeh[1] (polsky Kołobrzeg, německy Kolberg, latinsky Cholbergensis) je město v Západním Pomořansku v Polsku. Leží při ústí řeky Parsęta do Baltského moře.
Osada na místě dnešního města Kolobřeh byla známa již v 8. století. V roce 1000 zde polský kníže Boleslav Chrabrý založil biskupství. Na město byl Kolobřeh povýšen v roce 1255. Do 14. století byl členem baltské Hanzy. V sedmileté válce bylo v roce 1761 město dobyto ruskými vojsky. V roce 1807 ho neúspěšně obléhal Napoleon. Od roku 1859 je město spojeno železnicí se Štětínem a Gdaňskem. Pomalu se měnil jeho charakter z pevnostního města na lázeňské. Za první světové války byla lázeňská zařízení využita jako velký lazaret pro zraněné vojáky. Na konci druhé světové války bylo 95 % města zničeno v bojích Wehrmachtu s útočící Rudou a Polskou armádou. Po válce Kolobřeh připadl Polsku. V roce 1967 získal oficiální status lázeňského města.