Krotoszyn | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 51°41′49″ s. š., 17°26′8″ v. d. |
Nadmořská výška | 130 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Velkopolské |
Okres | Krotoszyn |
Gmina | Krotoszyn |
![]() ![]() Krotoszyn | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 22,6 km² |
Počet obyvatel | 28 704 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 272,9 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 63-700 |
Označení vozidel | PKR |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krotoszyn (česky Kratošín, německy Krotoschin, v jidiš קארטשין, Kortshin) je město v okrese Krotoszyn ve středním Polsku. V roce 2005 zde žilo 30 010 obyvatel. Od roku 1999 je město součástí Velkopolského vojvodství, v letech 1975-1998 bylo součástí Kališského vojvodství.
Město Kratošín v tehdejším Kališském vojvodství ve Velkopolské provincii Polského království založil místní šlechtic a účastník bitvy u Grunwaldu, Wierzbięta Krotoski,[2] jemuž v roce 1415 král Vladislav II. Jagellonský udělil městská práva.[3] Zpočátku šlo o tzv. soukromé město vlastněné rodinami Krotoských, Niewieských, Rozdrażewských a Potockých. V roce 1453 město zasáhl velký požár a poté mu král Kazimír IV. udělil nové výsady, zřídil týdenní trh a tři výroční trhy.
Město se rozvíjelo jako oblastní obchodní a řemeslné středisko na křižovatce obchodních cest Kališ - Hlohov a Toruň - Vratislav.[3] Během třicetileté války v roce 1628 se ve městě usadili protestanti z Německa.[2] Během švédské invaze do Polska v roce 1656 Švédové město vyplenili, to se však brzy zotavilo a konání vyhlášených veletrhů bylo obnoveno.
V roce 1793 při druhém dělení Polska bylo území připojeno k Pruskému království, ale již v roce 1807 ho Poláci znovu krátkodobě získali a připojili k Varšavskému vévodství, avšak v roce 1815 bylo znovu připojeno k Prusku.[3] V roce 1871 se stalo součástí Německého císařství a město spadalo pod pruské Poznaňsko (Posen).
Kratošínský hrad se stalo centrem mediatizovaného knížectví vytvořeného v roce 1819 z držení pruské koruny a bylo uděleno knížatům z Thurn-Taxisu jako kompenzace za postoupení pruského poštovního systému a poněmčeno.[2] Během velkopolského povstání v roce 1848 Němci a Židé zaútočili na místní polské úřady a Poláci se museli přesunout do Kožmína. Poláci později, navzdory germanizačním tlakům, založili několik organizací (průmyslovou společnost, družstevní banku a místní pobočku polské gymnastické společnosti Sokół).
V letech 1918–1919 se mnoho místních obyvatel účastnilo Velkopolského povstání, během něhož povstalci 1. ledna 1919 město osvobodili,[3] téměř dva měsíce po vyhlášení nezávislosti Polska.
1. září 1939, první den invaze do Polska, který byl zároveň začátkem druhé světové války, německá armáda zaútočila také na Kratošín.[2] 2. září Němci bombardovali vlak s polskými civilisty, kteří prchali z Kratošína před Wehrmachtem a zabili 300 osob.[4] 4. září město obsadili. Němci zde založili tranzitní tábor pro polské válečné zajatce a táborem prošlo přes 4 500 polských vojáků. Během německé okupace byla polská populace masově zatýkána,[5] diskriminována, vyhoštění a popravy a území germanizováno. Přesto se místním Polákům podařilo zorganizovat podzemní odbojové hnutí, které zahrnovalo tajné vzdělávání v polštině, skautské jednotky a místní buňku Zemské armády. Město bylo osvobozeno sovětskými jednotkami a místními Poláky v lednu 1945.
Dominantní je obchod s obilím a osivem a nachází se zde sídlo polské pobočky německé firmy Mahle .
Kratošín je spojen s:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krotoszyn na anglické Wikipedii.