Krucemburk | |
---|---|
![]() Náměstí Jana Zrzavého v Krucemburku | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Chotěboř |
Obec s rozšířenou působností | Chotěboř (správní obvod) |
Okres | Havlíčkův Brod |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°41′18″ s. š., 15°51′8″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 608 (2024)[1] |
Rozloha | 29,16 km²[2] |
Nadmořská výška | 567 m n. m. |
PSČ | 582 63 až 582 66 |
Počet domů | 632 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | nám. Jana Zrzavého 13 582 66 Krucemburk oukrucemburk@cknet.cz |
Starosta | Mgr. Otto Kohout |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Krucemburk | |
Další údaje | |
Kód obce | 568945 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krucemburk (v letech 1949–1993 Křížová[4][5], německy Kreuzberg) je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel, kteří zde mohou využívat zdravotní středisko, lékárnu, poštu, prodejny, restaurace, knihovnu, školu a mateřskou školku. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.
Krucemburkem prochází silnice I. třídy č. 37. Nejbližší železniční stanice je ve Ždírci nad Doubravou.
V roce 1869 obec nesla název Krucenburk[6] a v letech 1949–1993 jméno Křížová[5] (podle Historického lexikonu obcí České republiky pod tímto názvem k roku 1950[6]).
První písemná zmínka o městysu je z roku 1241.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[7]
Do jižního cípu katastrálního území městysu zasahuje část přírodní rezervace Štíří důl.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2006 | 2014 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 661 | 2 608 | 2 685 | 2 636 | 2 688 | 2 317 | 2 184 | 2 077 | 2 013 | 1 821 | 1 780 | 1 711 | 1 627 | 1 637 | 1 577 |
Rytíř Mikuláš Střela z Rokyc se zúčastnil obléhání Vídně Turky v r. 1529 a jako odměnu si vyžádal několik děl, z nichž nechal odlít zvon do kostela sv. Mikuláše. Zvonaři Adamu z Meziříčí přitom pohrozil, že jestli se zvon nepodaří, bude popraven. Když byl pak zvon ulit a vychládal, zvonař strachy prchl do lesa. Ovšem zvon se podařil a zvonař byl bohatě odměněn.[9]
Na hřbitově nad náměstím je pohřben Jan Zrzavý.