Kryptos

Kryptos
Základní informace
Původní názevKryptos
AutorJim Sanborn
Vznik1990
Vlastnosti
Mediumměď
žula
zkamenělé dřevo
křemen
Šířka~ 6 m (20 stop)
Výška~ 3,4–3,7 m (11–12 stop)
Umístění
UmístěníZpravodajské centrum George Bushe, Langley, Virginia 38°57′8″ s. š., 77°8′45″ z. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryptos je socha amerického umělce Jima Sanborna umístěná na pozemku Ústřední zpravodajské služby, Zpravodajského centra George Bushe v Langley ve Virginii.[1]

Od jejího odhalení 3. listopadu 1990 se vedou dohady o významu čtyř zašifrovaných zpráv, které socha nese. Z těchto čtyř zpráv byly první tři rozluštěny, zatímco čtvrtá zpráva zůstává jedním z nejznámějších nevyřešených kódů na světě. Socha je nadále v zájmu kryptoanalytiků, amatérů i profesionálů, kteří se pokoušejí čtvrtou pasáž rozluštit. Autor zatím k této pasáži uvedl čtyři indicie.

Popis

[editovat | editovat zdroj]
Detailní pohled na část textu

Socha se skládá zejména ze čtyř velkých měděných desek. Další prvky jsou tvořeny vodou, dřevem, rostlinami, červenou a zelenou žulou, bílým křemenem a zkamenělým dřevem . Nejvýraznějším prvkem celého díla je velký svislý měděný plát ve tvaru S připomínající svitek nebo kus papíru vycházející z počítačové tiskárny, jehož polovinu tvoří šifrovaný text. Nachází v severozápadním rohu nádvoří budovy Nového ústředí, vedle služební jídelny. Všechny znaky pocházejí z 26 písmen latinské abecedy, spolu s otazníky, a jsou vyříznuty z měděných plátů.[2]

Kromě hlavní části sochy umístil Sanborn v areálu CIA i další umělecká díla, například několik velkých žulových desek mezi které jsou vložené měděné pláty před vchodem do budovy Nového ústředí. Na těchto měděných plátech se nachází několik zpráv v Morseově abecedě. Jedna z kamenných desek má rytinu růžice kompasu ukazující na magnetovec. Zvyšující se „složitost“ šifer vstupem na nádvoří má působit jako „by to byla zkamenělina“.[3] Mezi další prvky Sanbornovy instalace patří upravená zahrada, rybníček s protilehlými dřevěnými lavicemi, zrcadlový bazén a další kusy kamene, včetně černé kamenné desky ve tvaru trojúhelníku.[1]

Název Kryptos pochází ze starořeckého slova „skrytý“ a tématem sochy je „shromažďování informací“. Náklady na stavbu sochy v roce 1988 byly 250 000 US$ (v hodnotě ~ 660 000 US$ v roce 2024).[4]

Zašifrované zprávy

[editovat | editovat zdroj]

Šifrový text na levé straně (při pohledu z nádvoří) hlavní sochy obsahuje celkem 869 znaků: 865 písmen a 4 otazníky. V dubnu 2006 Sanborn zveřejnil informaci, že písmeno bylo z této strany Kryptos vynecháno „z estetických důvodů, aby socha zůstala vizuálně vyvážená“.[5] V rozluštěném textu prvních tří pasáží jsou také tři chybně napsaná slova, což Sanborn označil za záměr,[5] a tři písmena ("YAR") blízko začátku dolní poloviny levé strany, která se liší tím, že to jsou jediné znaky na soše ve zvýšeném textu .

Pravou stranu sochy tvoří Vigenèrova šifrovací tabulka s klíčem, která se skládá z 867 písmen. Jeden z řádků tabulky má navíc znak L. Kryptoanalytici Craig Bauer, Gregory Link a Dante Molle naznačují, že to může být odkaz na Hillovu šifru jako šifrovací metodu pro čtvrtou pasáž sochy.[6] Sanborn však toto písmeno navíc z malých modelů Kryptos, které prodával, vynechal.

Zašifrovaný text, který byl připsán
Levá strana, při pohledu z nádvoří [a] Pravá strana, při pohledu z nádvoří 
EMUFPHZLRFAXYUSDJKZLDKRNSHGNFIVJ
YQTQUXQBQVYUVLLTREVJYQTMKYRDMFD
VFPJUDEEHZWETZYVGWHKKQETGFQJNCE
GGWHKK?DQMCPFQZDQMMIAGPFXHQRLG
TIMVMZJANQLVKQEDAGDVFRPJUNGEUNA
QZGZLECGYUXUEENJTBJLBQCRTBJDFHRR
YIZETKZEMVDUFKSJHKFWHKUWQLSZFTI
HHDDDUVH?DWKBFUFPWNTDFIYCUQZERE
EVLDKFEZMOQQJLTTUGSYQPFEUNLAVIDX
FLGGTEZ?FKZBSFDQVGOGIPUFXHHDRKF
FHQNTGPUAECNUVPDJMQCLQUMUNEDFQ
ELZZVRRGKFFVOEEXBDMVPNFQXEZLGRE
DNQFMPNZGLFLPMRJQYALMGNUVPDXVKP
DQUMEBEDMHDAFMJGZNUPLGEWJLLAETG
ENDYAHROHNLSRHEOCPTEOIBIDYSHNAIA
CHTNREYULDSLLSLLNOHSNOSMRWXMNE
TPRNGATIHNRARPESLNNELEBLPIIACAE
WMTWNDITEENRAHCTENEUDRETNHAEOE
TFOLSEDTIWENHAEIOYTEYQHEENCTAYCR
EIFTBRSPAMHHEWENATAMATEGYEERLB
TEEFOASFIOTUETUAEOTOARMAEERTNRTI
BSEDDNIAAHTTMSTEWPIEROAGRIEWFEB
AECTDDHILCEIHSITEGOEAOSDDRYDLORIT
RKLMLEHAGTDHARDPNEOHMGFMFEUHE
ECDMRIPFEIMEHNLSSTTRTVDOHW?OBKR
UOXOGHULBSOLIFBBWFLRVQQPRNGKSSO
TWTQSJQSSEKZZWATJKLUDIAWINFBNYP
VTTMZFPKWGDKZXTJCDIGKUHUAUEKCAR

 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZABCD
AKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYP
BRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPT
CYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTO
DPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOS
ETOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSA
FOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSAB
GSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABC
HABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCD
IBCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDE
JCDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEF
KDEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFG
LEFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGH
MFGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHI
NGHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJL
OHIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJL
PIJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLM
QJLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMN
RLMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQ
SMNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQU
TNQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUV
UQUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVW
VUVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWX
WVWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZ
XWXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZK
YXZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKR
ZZKRYPTOSABCDEFGHIJLMNQUVWXZKRY
 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZABCD

Sanborn spolupracoval s odcházejícím zaměstnancem CIA Edwardem Scheidtem, se kterým vymyslel kryptografické systémy použité na soše.[7] Edward Scheidt uvedl, že obtížnost šifrování byla kolem devíti z deseti. Jeho záměrem údajně bylo, aby se to vyřešilo do pěti až deseti let. Uvedl také, že došlo k záměrné „změně metodiky“ šifrování.[8] Sanborn také prohlásil, že pokud zemře dříve, než bude celá socha rozluštěna, měl by někdo být schopen řešení potvrdit.[9] V roce 2020 Sanborn prohlásil, že po své smrti plánuje dát tajemství řešení do dražby.[10]

Sanborn uvedl, že socha obsahuje hádanku v hádance, kterou bude možné vyřešit až po rozluštění všech čtyř zašifrovaných pasáží.[7] Ohledně řešení sochy poskytl rozporuplné informace, když v jednu chvíli tvrdil, že při slavnostním odhalení sochy předal tehdejšímu řediteli CIA Williamu Websterovi kompletní řešení, později však také uvedl, že Websterovi celé řešení nepředal. Potvrdil však, že část rozluštěného textu druhé pasáže zní: „Who knows the exact location? Only WW.“[11][b]

Řešitelé

[editovat | editovat zdroj]

První, kdo veřejně oznámil, že vyřešil první tři pasáže, byl Jim Gillogly, počítačový vědec z jižní Kalifornie, který tyto pasáže rozluštil pomocí počítače a své řešení odhalil v roce 1999.[12] Po Gilloglyho oznámení CIA odhalila, že její analytik David Stein vyřešil stejné pasáže již v roce 1998 technikou tužky a papíru, ačkoli v době jeho řešení byla tato informace známa pouze v rámci zpravodajské komunity.[13][14] Do července 1999 nebylo učiněno žádné veřejné oznámení,[15][16] ačkoli v listopadu 1998 vyšlo najevo, že „analytik CIA pracující ve svém vlastním čase rozluštil ‚lví podíl‘ zašifrovaných zpráv“.[17]

NSA tvrdila, že někteří její zaměstnanci vyřešili stejné tři pasáže, ale nechtěla prozradit jména ani data až do března 2000, kdy se zjistilo, že tým NSA vedený Kenem Millerem spolu s Dennisem McDanielsem a dvěma dalšími nejmenovanými osobami vyřešil pasáže 1-3 koncem roku 1992.[18] V roce 2013 NSA, v reakci na žádost Elonky Duninové podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zveřejnila dokumenty, které ukazují tyto pokusy o vyřešení hádanky Kryptos v roce 1992 na základě výzvy Billa Studemana, tehdejšího zástupce ředitele CIA. Z dokumentů vyplývá, že do června 1993 se malé skupině kryptoanalytiků z NSA podařilo vyřešit první tři pasáže šifry.[19][20]

Při všech předchozích pokusech o vyřešení Kryptos bylo zjištěno, že pasáž 2 končí slovy „WESTIDBYROWS“. V roce 2005 však Nicole Friedrichová, logička z kanadského Vancouveru v Britské Kolumbii, zjistila, že dalším možným rozluštěným textem je „WESTXLAYERTWO“.[21] Dne 19. dubna 2006 Sanborn kontaktoval internetovou komunitu věnující se hádance Kryptos, aby ji informoval, že v soše udělal chybu, když v šifrovém textu vynechal písmeno S (v rozluštěném textu X), a potvrdil, že poslední pasáž rozluštěného textu je „WESTXLAYERTWO“, a nikoli „WESTIDBYROWS“.[22]

Řešení

[editovat | editovat zdroj]

Následují dešifrování pasáží 1–3.[23] Texty byly přidány s mezerami, ale překlepy v textu jsou zahrnuty doslovně.

Morseova abeceda

[editovat | editovat zdroj]

Překlady mezinárodního Morseova kódu (někdy označované jako K0), který byl připsán na měděné desky při čtení směrem k jihu:[24][c]

E E VIRTUALLY E | E E E E E E INVISIBLE

DIGETAL E E E | INTERPRETATIT

E E SHADOW E E | FORCES E E E E E

LUCID E E E | MEMORY E

T IS YOUR | POSITION E

SOS

RQ

Řešení pasáže 1

[editovat | editovat zdroj]
  • Metoda: Vigenère
  • Klíčová slova: "Kryptos" and "palimpsest"

    BETWEEN SUBTLE SHADING AND THE ABSENCE OF LIGHT LIES THE NUANCE OF IQLUSION

    Iqlusion byl záměrný překlep ve slově illusion, kterým chtěl Jim Sanborn lidi zmást.[19][10]

Řešení pasáže 2

[editovat | editovat zdroj]
  • Metoda: Vigenère
  • Klíčová slova: "Kryptos" and "abscissa"

    IT WAS TOTALLY INVISIBLE HOWS THAT POSSIBLE ? THEY USED THE EARTHS MAGNETIC FIELD X THE INFORMATION WAS GATHERED AND TRANSMITTED UNDERGRUUND TO AN UNKNOWN LOCATION X DOES LANGLEY KNOW ABOUT THIS ? THEY SHOULD ITS BURIED OUT THERE SOMEWHERE X WHO KNOWS THE EXACT LOCATION ? ONLY WW THIS WAS HIS LAST MESSAGE X THIRTY EIGHT DEGREES FIFTY SEVEN MINUTES SIX POINT FIVE SECONDS NORTH SEVENTY SEVEN DEGREES EIGHT MINUTES FORTY FOUR SECONDS WEST X LAYER TWO

    Souřadnice uvedené v rozluštěném textu, 38°57′7″ s. š., 77°8′44″ z. d., byly interpretovány pomocí moderního geodetického systému jako bod, který se nachází přibližně 53 m (174 stop) jihovýchodně od sochy.[2]

Řešení pasáže 3

[editovat | editovat zdroj]
  • Metoda: Transpozice

    SLOWLY DESPARATLY SLOWLY THE REMAINS OF PASSAGE DEBRIS THAT ENCUMBERED THE LOWER PART OF THE DOORWAY WAS REMOVED WITH TREMBLING HANDS I MADE A TINY BREACH IN THE UPPER LEFT HAND CORNER AND THEN WIDENING THE HOLE A LITTLE I INSERTED THE CANDLE AND PEERED IN THE HOT AIR ESCAPING FROM THE CHAMBER CAUSED THE FLAME TO FLICKER BUT PRESENTLY DETAILS OF THE ROOM WITHIN EMERGED FROM THE MIST X CAN YOU SEE ANYTHING Q ?

    Jedná se o parafrázovaný citát z vyprávění Howarda Cartera o otevření Tutanchamonovy hrobky 26. listopadu 1922, jak ho popsal ve své knize Hrobka Tut-anch-amonova z roku 1923.[25] Otázku, kterou text končí, položil lord Carnarvon a Carter na ni v knize odpověděl: „úžasné věci“. V terénních zápiscích z expedice je však zaznamenána jeho odpověď jako: „Ano, je to úžasné.“[26]

Indicie uvedené pro pasáž 4

[editovat | editovat zdroj]
Mengenlehreuhr mohou být „Berlínské hodiny“, na které odkazuje šifrovaná zpráva.

Když Sanborn v roce 2006 komentoval svou chybu v pasáži 2, uvedl, že odpovědi na první tři pasáže obsahují vodítka ke čtvrté pasáži.[5] V listopadu 2010 Sanborn zveřejnil vodítko, v němž uvedl, že z „NYPVTT“, 64.–69. písmena v pasáži 4, se po rozluštění stane „BERLIN“.[27][28]

V listopadu 2014 poskytl Sanborn deníku The New York Times další vodítko: z „MZFPK“, 70.–74. písmena v pasáži 4, se po rozluštění stane „CLOCK“.[29] Zajímavé je, že 74. písmeno je K jak v rozluštěném, tak i v šifrovém textu, což znamená, že je možné, aby se znak zašifroval sám do sebe. Sanborn dále uvedl, že k vyřešení pasáže 4 „byste se měli ponořit do těch konkrétních hodin“, ale dodal: „V Berlíně je několik opravdu zajímavých hodin.“[30] Konkrétními hodinami jsou pravděpodobně Berlínské hodiny (Mengenlehreuhr), i když dalšími kandidáty jsou Světové hodiny na Alexanderplatzu a Hodiny plynoucího času.[30]

V článku, který 29. ledna 2020 zveřejnil deník The New York Times, Sanborn uvedl další indicii: na pozicích 26–34 šifrového textu „QQPRNGKSS“ je slovo „NORTHEAST“.[10]

V srpnu 2020 Sanborn odhalil, že ze čtyř písmen na pozicích 22–25 šifrového textu „FLRV“ se po rozluštění stane „EAST“. Sanborn uvedl, že „tento plán poskytl několika lidem již v dubnu“.[31]

Související sochy

[editovat | editovat zdroj]

Po vytvoření Kryptos, Sanbornovy první kryptografické sochy, vytvořil několik dalších soch s kódy, včetně „Untitled Kryptos Piece“ a Cyrillic Projector, které obsahují zašifrovaný text v ruské cyrilici, jenž obsahuje výňatek z tajného dokumentu KGB.[32] Šifra na jedné straně Sanbornovy sochy Antipodes z roku 1997 opakuje část textu z Kryptos s drobnými rozdíly.

V populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Na přebalu americké verze románu Dana Browna Da Vinciho kód z roku 2003 jsou dva odkazy na Kryptos—jeden na zadní straně (souřadnice vytištěné světle červenou barvou na tmavě červené, svisle vedle tiráže) je odkazem na souřadnice zmíněné v textu pasáže 2, s tím rozdílem, že číslice stupně je o jednu nižší. Když na to byli Brown a jeho vydavatel dotázáni, oba odpověděli stejnou odpovědí: „Rozdíl je záměrný“. Souřadnice byly součástí první nápovědy druhé série hádanek The Da Vinci Code WebQuests, přičemž první odpověď byla Kryptos. Další odkaz je skryt v hnědém „natrhlém“ předlohu – obrácený text „Only WW knows“ je odkazuje na druhou pasáž.[4][32] Kryptos se objevil i v dalším románu Dana Browna Ztracený symbol (2009). [33]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Zašifrovaný text na levé straně se často dělí na čtyři části: K1, K2, K3 and K4.

    K1: "EMUFPHZLRFAXYUSDJKZLDKRNSHGNFIVJ YQTQUXQBQVYUVLLTREVJYQTMKYRDMFD"

    K2: "VFPJUDEEHZWETZYVGWHKKQETGFQJNCE GGWHKK?DQMCPFQZDQMMIAGPFXHQRLG TIMVMZJANQLVKQEDAGDVFRPJUNGEUNA QZGZLECGYUXUEENJTBJLBQCRTBJDFHRR YIZETKZEMVDUFKSJHKFWHKUWQLSZFTI HHDDDUVH?DWKBFUFPWNTDFIYCUQZERE EVLDKFEZMOQQJLTTUGSYQPFEUNLAVIDX FLGGTEZ?FKZBSFDQVGOGIPUFXHHDRKF FHQNTGPUAECNUVPDJMQCLQUMUNEDFQ ELZZVRRGKFFVOEEXBDMVPNFQXEZLGRE DNQFMPNZGLFLPMRJQYALMGNUVPDXVKP DQUMEBEDMHDAFMJGZNUPLGEWJLLAETG"

    K3: "ENDYAHROHNLSRHEOCPTEOIBIDYSHNAIA CHTNREYULDSLLSLLNOHSNOSMRWXMNE TPRNGATIHNRARPESLNNELEBLPIIACAE WMTWNDITEENRAHCTENEUDRETNHAEOE TFOLSEDTIWENHAEIOYTEYQHEENCTAYCR EIFTBRSPAMHHEWENATAMATEGYEERLB TEEFOASFIOTUETUAEOTOARMAEERTNRTI BSEDDNIAAHTTMSTEWPIEROAGRIEWFEB AECTDDHILCEIHSITEGOEAOSDDRYDLORIT RKLMLEHAGTDHARDPNEOHMGFMFEUHE ECDMRIPFEIMEHNLSSTTRTVDOHW?"

    K4: "OBKR UOXOGHULBSOLIFBBWFLRVQQPRNGKSSO TWTQSJQSSEKZZWATJKLUDIAWINFBNYP VTTMZFPKWGDKZXTJCDIGKUHUAUEKCAR"

  2. ↑ Spekuluje se, že „WW“ odkazuje právě na Williama Webstera.
  3. ↑ Zdroje mohou psát „INTERPRETATIT“ jako „INTERPRETATIU“ nebo „INTERPRETATIO[N]“ kvůli předpokládané pomlčce, která je v souladu s O v mezinárodní morseovce. Dostupné online.  A písmeno E za slovem „POSITION“ se někdy nevyskytuje. Dostupné online. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kryptos na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b KRYPTOS SCULPTURE | CIA FOIA (foia.cia.gov). www.cia.gov [online]. [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BURSTEIN, Daniel; DE KEIJZER, Arne J. Secrets of the Lost Symbol: the unauthorized guide to the mysteries behind the Da Vinci Code sequel. 1st ed. vyd. New York, NY: William Morrow 410 s. Dostupné online. ISBN 978-0-06-196495-4. OCLC 422763820 OCLC: ocn422763820. 
  3. ↑ SANBORN, Jim. Project Explanation. American Cryptogram Association. 1989-12-15, roč. LVII, čís. 6, s. 8. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-27. 
  4. ↑ a b Kryptos FAQ. Q: How much did Kryptos cost?. elonka.com [online]. [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-21. 
  5. ↑ a b c ZETTER, Kim. Typo Confounds Kryptos Sleuths. Wired. 2006-04-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-06. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  6. ↑ BAUER, Craig; LINK, Gregory; MOLLE, Dante. James Sanborn’s Kryptos and the matrix encryption conjecture. Cryptologia. 2016-11-01, roč. 40, čís. 6, s. 548. Dostupné online [cit. 2025-04-20]. ISSN 0161-1194. doi:10.1080/01611194.2016.1141556. 
  7. ↑ a b BEEBE, Christine Champagne,Drew. This sculpture at CIA headquarters holds one of the world’s most famous unsolved mysteries. CNN [online]. 2020-07-25 [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BEAN, Richard. Declassified Cold War code-breaking manual has lessons for solving ‘impossible’ puzzles. The Conversation [online]. 2021-05-30 [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ZETTER, Kim. Questions for Kryptos' Creator. Wired. 2005-01-20. Dostupné online [cit. 2025-04-20]. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  10. ↑ a b c SCHWARTZ, John; CORUM, Jonathan. This Sculpture Holds a Decades-Old C.I.A. Mystery. And Now, Another Clue.. The New York Times. 2020-01-29. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-04. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  11. ↑ NAIR, Nandana. Kryptos– The Mystery That Not Even The Smartest People Have Been Able To Solve For 30 Years [online]. 2021-09-20 [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ MARKOFF, John. C.I.A.'s Artistic Enigma Yields All but Final Clue. archive.nytimes.com [online]. 1999-06-16 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-20. 
  13. ↑ STEIN, David D. The Puzzle at CIA Headquarters: Cracking the Courtyard Crypto. Studies in Intelligence. 1999, roč. 1, čís. 43. Dostupné online. 
  14. ↑ STEIN, David D. "Cracking the Courtyard Crypto". CIA FOIA (foia.cia.gov) [online]. [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-07. 
  15. ↑ SCHWARTZ, John. Cracking the Code of a CIA Sculpture. Washington Post [online]. 1999-07-19 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16. 
  16. ↑ ZETTER, Kim. CIA Releases Analyst's Fascinating Tale of Cracking the Kryptos Sculpture. Wired [online]. 2013-06-05 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-17. 
  17. ↑ BESSONETTE, Colin. Q&A on the News. S. 2. Atlanta Journal-Constitution [online]. 1998-11-16 [cit. 2025-04-20]. S. 2. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ BOWMAN, Tom. Unlocking the secret of ‘Kryptos’ [online]. 2000-03-17 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-09. (anglicky) 
  19. ↑ a b ZETTER, Kim. Documents Reveal How the NSA Cracked the Kryptos Sculpture Years Before the CIA. Wired. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-10. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  20. ↑ SADOWSKI, Jathan. NSA Cracked Kryptos Before the CIA. What Other Mysteries Has It Solved?. Slate. 2013-07-11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-04. ISSN 1091-2339. (anglicky) 
  21. ↑ Z rádiového rozhovoru na BellCoreRadio, sezóna 1, epizoda 32, Barcode Brothers. Citováno podle Elonky Duninové.. web.archive.org [online]. 2005-10-11 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-19. 
  22. ↑ ZETTER, Kim. Finally, a New Clue to Solve the CIA's Mysterious Kryptos Sculpture. Wired. 2014-11-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-06. ISSN 1059-1028. (anglicky) 
  23. ↑ LINDSLY, Corey. Cypherpunk breaks CIA's crypto code in 1990 statue. www.elonka.com [online]. 1999-06-16 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-05. 
  24. ↑ K0 Solution. thekryptosproject.com [online]. The Kryptos Project [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. 
  25. ↑ CARTER, Howard; MACE, A. C. The Tomb of Tut-Ankh-Amen: Discovered by the Late Earl of Carnarvon and Howard Carter. [s.l.]: Cambridge University Press 390 s. Dostupné online. ISBN 978-1-108-01814-2. S. 95. (anglicky) Google-Books-ID: LTYyR6YHS_kC. 
  26. ↑ MALEK, Jaromir; HUTCHISON, Sue; MILES, Elizabeth. Tutankhamun: Anatomy of an Excavation.. Kapitola The first excavation season in the tomb of Tutankhamun, Sunday, November 26. ashmolean.org [online]. 2006-05-15 [cit. 2025-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-05-18. 
  27. ↑ SCHWARTZ, John. Clues to Stubborn Secret in C.I.A.’s Backyard. The New York Times. 2010-11-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-19. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  28. ↑ 'Kryptos' Sculptor Drops New Clue In 20-Year Mystery. NPR. 2010-11-22. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-24. (anglicky) 
  29. ↑ A New Clue to ‘Kryptos’. Fotografie Drew Angerer. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-03-14. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  30. ↑ a b SCHWARTZ, John. Sculptor Offers Another Clue in 24-Year-Old Mystery at C.I.A.. The New York Times. 2014-11-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-24. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  31. ↑ SCHWARTZ, John. John Schwartz (@jswatz) na X. X (dříve Twitter). 2020-08-24. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-22. (anglicky) 
  32. ↑ a b DUNIN, Elonka. The Cyrillic Projector Code - Solved!. elonka.com [online]. 2003-09-22 [cit. 2025-04-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0061964954. OCLC 422763820 

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • BINSTOCK, Jonatham; SANBORN, Jim. Atomic Time: Pure Science and Seduction. [s.l.]: Corcoran Gallery of Art, 2003. ISBN 0-88675-072-5.  (obsahuje 1–2 strany o Kryptos)
  • DUNIN, Elonka. The Mammoth Book of Secret Codes and Cryptograms. [s.l.]: Constable & Robinson, 2006. ISBN 0-7867-1726-2. S. 500. 
  • DUNIN, Elonka. Secrets of the Lost Symbol: The Unauthorized Guide to the Mysteries Behind The Da Vinci Code Sequel. Příprava vydání Daniel Burstein, Arne de Keijzer. [s.l.]: HarperCollins, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-06-196495-4. S. 319–326. 
  • DUNIN, Elonka. Secrets of the Lost Symbol: The Unauthorized Guide to the Mysteries Behind The Da Vinci Code Sequel. Příprava vydání Daniel Burstein, Arne de Keijzer. [s.l.]: HarperCollins, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-06-196495-4. Kapitola Art, Encryption, and the Preservation of Secrets: An interview with Jim Sanborn, s. 294–300. 
  • TAYLOR, Greg. Illustrated Guide to the Lost Symbol. Příprava vydání John Weber. [s.l.]: Simon & Schuster, 2009. Dostupné online. ISBN 978-1-4165-2366-6. Kapitola Decoding Kryptos. 

Novinové články

[editovat | editovat zdroj]
  • BAUER, Craig; LINK, Gregory; MOLLE, Dante. James Sanborn's Kryptos and the matrix encryption conjecture. Cryptologia. 2016, roč. 40, čís. 5, s. 541–552. doi:10.1080/01611194.2016.1141556. 26592088. 

Konferenční příspěvky

[editovat | editovat zdroj]

BEAN, Richard. Cryptodiagnosis of "Kryptos K4". In: 4th International Conference on Historical Cryptology HistoCrypt. [s.l.]: [s.n.], 2021. doi:10.3384/ecp183153.

Články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]