Královna Alžběta | |||
---|---|---|---|
Původní název | Elizabeth | ||
Země původu | Spojené království | ||
Jazyk | angličtina | ||
Délka | 124 minut | ||
Žánr | Drama / Historický | ||
Scénář | Michael Hirst | ||
Režie | Shekhar Kapur | ||
Obsazení a filmový štáb | |||
Hlavní role | Cate Blanchett Geoffrey Rush Christopher Eccleston Joseph Fiennes Richard Attenborough Kathy Burke Daniel Craig Vincent Cassel John Gielgud | ||
Produkce | Tim Bevan Eric Fellner Alison Owen | ||
Hudba | David Hirschfelder | ||
Kamera | Remi Adefarasin | ||
Střih | Jill Bilcock | ||
Výroba a distribuce | |||
Premiéra | 23. října 1998 25. února 1999 | ||
Produkční společnosti | PolyGram Filmed Entertainment Working Title Films | ||
Distribuce | Universal Pictures | ||
Rozpočet | 30 mil. USD | ||
Tržby | 82 150 642 USD | ||
Předchozí a následující díl | |||
| |||
Královna Alžběta na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Královna Alžběta (v anglickém originále Elizabeth) je populární britský film z roku 1998 režiséra Shekhara Kapura v hlavní roli královny Alžběty I. s Cate Blanchettovou. Film je velmi volně založen na historii prvních let Alžbětiny vlády. Se skutečností má však málo společného a nelze ho tudíž brát jako film "populárně-naučný". V roce 2007 bylo natočeno pokračování Královna Alžběta: Zlatý věk, které pokrylo pozdější část její vlády.
Film přinesl australské herečce Cate Blanchettové mezinárodní věhlas. Za svůj herecký výkon získala několik ocenění, např. Zlatý glóbus a cenu BAFTA. Tu získal i samotný film v kategorii Nejlepší britský film. Snímek byl také nominován v sedmi kategoriích Oscarů, včetně kategorií nejlepší film a nejlepší herečka, a získal cenu v kategorii nejlepší makeup.
Snímek sleduje mladou Alžbětu, jak nahrazuje na trůně svou zemřelou nevlastní sestru Marii, která ji ještě nedávno uvěznila. Její vláda nad rozdělenou a zchudlou zemí je vnímána jako slabá a je pod hrozbou invaze ze strany Francie a habsburského Španělska. K dosažení stability a bezpečnosti království jí pomáhá William Cecil vyhledat manžela, v úvahu přicházejí katolík a vdovec po Marii Filip II. Španělský a Francouz Jindřich, vévoda z Anjou. Alžběta se však zamiluje do Roberta Dudleyho, syna vévody z Northumberlandu, který byl popraven na začátku vlády její nevlastní sestry Marie. Královna se musí bránit hrozbám ze strany skotské regentky Marie de Guise, papeže a dalších. Film končí, když se Alžběta rozhodla stát panenskou královnou.
V roce 1558 umírá anglická katolická královna Marie I. na rakovinový nádor v děloze, a tak se její poloviční sestra protestantka Alžběta I. stává královnou. Ta byla předtím vězněna kvůli údajné přípravě vraždy své sestry. Její rádce William Cecil na ni naléhá, aby se vdala a ochránila tak svou zemi před nepřáteli. Mezi její nápadníky patří Jindřich, vévoda z Anjou a Filip II. Španělský, ale oba odmítne. Místo toho udržuje tajný vztah se svou láskou z dětství Robertem Dudleyem. Vztah ale ve skutečnosti není tajný, když Cecil poznamenává, že monarcha nemá žádný soukromý život.
Alžběta se vypořádává s mnoha hrozbami proti své vládě. Její katolický bratranec vévoda z Norfolku ji chce zabít a skotská regentka Marie de Guise se spolčuje s Francií, aby zaútočila na Anglii. Na konci filmu je Norfolk popraven a Marie je zavražděna s podporou Alžbětina rádce Francise Walsinghama.
Alžběta odstraňuje ze svého života Dudleye poté, co zjistí, že je ženatý. Poté královna odmítá mít ještě někdy pohlavní styk, aby znovu nějakému muži nepodlehla. Tím se postupně stává tvrdou a asertivní. Často je také nemilosrdnou – připravuje popravy lidí, co by mohli být ohrožením její vlády. Alžběta se tak od svého mládí razantně změnila – na začátku filmu byla dobrosrdečnou a romantickou dívkou.
Film končí, když Alžběta prohlašuje, že se vdala za Anglii a stává se panenskou královnou, čímž zahajuje anglický zlatý věk.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth (film) na anglické Wikipedii.