Kuesta (ze špan. cuesta - kopec, stráň) je geomorfologický termín, označující asymetrický vrchol hory nebo hřebenu, tvořeného mírně ukloněnými vrstvami odolných hornin (do 7°)[1], které se střídají s vrstvami méně odolných hornin. Typická je pro oblasti pánví, tabulí a plochých antiklinál, budovaných mírně ukloněnými sedimentárními horninami s různým stupněm odolnosti, najdeme je však i v oblastech s vulkanity, kde se střídají lávové příkrovy s polohami tufů. Toky stékající po čelním svahu označujeme jako resekventní, naopak toky stékající v souladu s vrstevními plochami označujeme jako konsekventní.
Kuesta je tvořena několika tvarovými prvky:
Vyskytují se na tektonicky porušených okrajích české křídové tabule - klokočsko-rovenské kuesty severovýchodně od Turnova a v okolí Hodkovic nad Mohelkou, v Broumovské vrchovině jsou to Janovické kuesty, Broumovské stěny, Stolové hory a další. Při okrajích Svitavské pahorkatiny najdeme Budislavské skály a Zderazské kuesty, dále zahrnuje i výrazný Hřebečovský hřbet. Děčínské kuesty se nacházejí na jižním okraji Sněžnické hornatiny.
Na Slovensku jsou kuesty v pohoří Tríbeč, Belianske Tatry či Malá Fatra. Rozsáhlé kuesty vznikly v Pařížské pánvi, v jižní Anglii - Cornwall, Wealds, v Německu - pohoří Franská Alba, Švábská Alba, v USA jsou známy v Texasu, Novém Mexiku či Alabamě. Najdeme je na Krymu, na Kavkazu i v poušti Karakum.