Kulajda
| Kulajda | |
|---|---|
 Jihočeská kulajda | |
| Základní informace | |
| Kategorie | Polévky |
| Místo původu | Jižní Čechy |
| Složení | |
| vajíčka, smetana, máslo, brambory, houby, mouka, čerstvý kopr, ocet nebo zakysaná smetana | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kulajda je tradiční česká bílá polévka původem z jižních Čech, která se skládá ze smetany, hub, vajíčka, brambor, kopru a dalšího koření. Typická je pro svoji neobvyklou kombinaci chutí a vůní především díky kopru. Do polévky se přidává vejce na tvrdo nebo nejčastěji zastřené vejce.
Složení
[editovat | editovat zdroj]Pro přípravu kulajdy neexistuje jednotný recept, který by byl univerzální. Vyskytuje se mnoho variant, které se odlišují kořením a dalšími přísadami přidávanými do polévky. Občas se kulajda pro svoji sytost podává jako samostatný hlavní chod místo předkrmu. Mezi základní ingredience[1] patří brambory, smetana, vajíčka, máslo, mouka a čerstvý kopr. Pro dokyselení polévky se používá ocet nebo zakysaná smetana. Velice často jsou základem kulajdy také houby, které však v historických záznamech chybí.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu kulajda není dodnes jednoznačný. Podle rodinné tradice Víta Korce z Trutnova jde o zkomolené jméno kdysi známé jihočeské lidové kuchařky Adelajdy Kuhové, narozené roku 1805, která byla původem Němka, takže se její jméno podle šumavského zvyku vyslovovalo Kuh Adelajde. Z tohoto jména lze odvodit po vypuštění některých slabik slovo kulajda. Další možností je, že slovo kulajda vzniklo z nářečního slova zakulat či zakudlit čili zahustit (moukou, případně jíškou) a tak vyjádřit, že se jedná o hustou polévku.[3] Nářeční sloveso zakudlit vzniklo pravděpodobně obměnou původního zakvedlat či zakverlat, které souvisí s německým slovesem quielen, tedy kvedlat.[4]
Existují také krajové varianty kulajdy. Na Vysočině říkají kudlavka, na Milevsku kulimajda. Samotný název kulajda eviduje Ústav pro jazyk český ze Sušicka, Táborska a Pelhřimovska.[3]
Zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Ve světě je známá podobná polévka pod názvem parmentier podle francouzského lékaře, agronoma a propagátora brambor z konce 18. století Antoina-Augustina Parmentiera. Ten polévku nevymyslel, ale byla po něm pojmenovaná za zásluhy.[2] Jedná se o hustou bramborovou polévku s mlékem, jejíž hlavní přísadou je pórek.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kulajda. Recepty [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Kulajda. Český zázrak, který může dobýt svět. TÝDEN.cz [online]. 2011-06-19 [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Kulajda. Naše řeč. 1974, roč. 57, čís. 3, s. 168. Dostupné online.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. [s.l.]: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 880 s. ISBN 9788071062424.
- ↑ Recept: Potage Parmentier – zimní polévka na Labužník.cz. Labužník.cz [online]. [cit. 2020-12-30]. Dostupné online.
