Kwon Sun-u

Kwon Sun-u
권순우
Kwon Sun-u v kvalifikaci French Open 2019
StátJižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
Datum narození2. prosince 1997 (26 let)
Místo narozeníSangdžu, Jižní Korea[1]
BydlištěSoul, Jižní Korea[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost72 kg[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 597 308 USD
Dvouhra
Poměr zápasů64–61
Tituly1 ATP, 3 challengery, 5 ITF
Nejvyšší umístění52. místo (1. listopadu 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open3. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2020, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–13
Tituly0 ATP, 2 ITF
Nejvyšší umístění227. místo (3. října 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open1. kolo (2020, 2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2021, 2022)
Týmové soutěže
Davis Cupzákladní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231122a22. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kwon Sun-u (korejsky 권순우, * 2. prosince 1997 Sangdžu) je jihokorejský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva turnaje ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2021 na 52. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2022 na 227. místě. Trénuje ho Daniel Yoo.[3][1]

V jihokorejském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 kimčchonským úvodním kolem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Uzbekistánu, v němž prohrál dvouhru s Denisem Istominem. Jihokorejci přesto zvítězili 3:1 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 10–4 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních událostí událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2014, když na soulském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary v úvodním kole podlehl krajanu Kim Hjun-Joonovi.[2] Kvalifikaci ATP si poprvé zahrál na čínském Chengdu Open 2016. Na okruhu ATP Tour, vyjma grandslamu a Davis Cupu, pak debutoval červencovým BB&T Atlanta Open 2019, kde zvládl kvalifikační s Iljou Ivaškou a Peterem Gojowczykem. Na úvod atlantské dvouhry zdolal Inda Prajneše Gunneswarana, než skončil na raketě Brita Camerona Norrieho z šesté světové desítky. Navazující turnaj Los Cabos Open 2019 znamenal premiérový postup do čtvrtfinále přes Argentince Juana Ignacia Londera. V něm však nestačil na argentinskou světovou čtyřiadvacítku Guida Pellu. Bodový zisk jej posunul do elitní světové stovky a 5. srpna 2019 postoupil ze 112. na 97. příčku žebříčku.[3]

Do série ATP Masters zasáhl další týden na montréalském Rogers Cupu 2019 po kvalifikačních výhrách nad Robinem Haasem a Johnem Millmanem. V kanadské dvouhře mu však čerstvou porážku oplatil Ilja Ivaška. Člena elitní světové třicítky poprvé zdolal na zářijovém Zhuhai Championships 2019, kde porazil dvacátého čtvrtého muže pořadí Lucase Pouilleho. Proti stejně postavenému hráči na žebříčku opět zvítězil během Abierto Mexicano Telcel 2020 v Acapulku, když ve druhém kole přehrál Srba Dušan Lajoviće.[3][5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po obdržení divoké karty. V úvodním kole však nenašel recept na Němce Jana-Lennarda Struffa. První zápas na grandslamu vyhrál během US Open 2020 nad Američanem Thai-Sonem Kwiatkowským, startujícím na divokou kartu. Po čtyřsetovém průběhu pak jeho cestu soutěží ukončil sedmnáctý tenista žebříčku Denis Shapovalov. Maximum si vylepšil na French Open 2021 po úvodních výhrách nad Jihoafričanem Kevinem Andersonem a Italem Andreasem Seppim.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–0 D)

Dvouhra: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. září 2021 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý (h) Austrálie James Duckworth 7–6(8–6), 6–3
Vítěz 2. leden 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý Španělsko Roberto Bautista Agut 6–4, 3–6, 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (3 D; 0 Č)
ITF (5 D; 2 Č)

Dvouhra (8 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20151101alistopadu 2015 Phnompenh, Kambodža tvrdý Jižní Korea Son Ji-hoon 7–5, 6–1
2. 20151201aprosince 2015 Phnompenh, Kambodža tvrdý Čínská Tchaj-pej Huang Liang-čchi 6–3, 6–3
3. 20160301abřezna 2016 Nišitókjó, Japonsko tvrdý Japonsko Juja Kibi 6–3, 6–4
4. 20160701ačervence 2016 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý Jižní Korea Čo Min-hjok 6–4, 6–4
5. 20161201aprosince 2016 Hua Hin, Thajsko tvrdý Německo Daniel Altmaier 6–2, 6–2
1. 20190301abřezna 2019 Jokohama, Japonsko tvrdý Německo Oscar Otte 7–6, 6–3
2. 20190501akvětna 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý Austrálie Max Purcell 7–5, 7–5
3. 20210201aúnora 2021 Biella, Itálie tvrdý (h) Itálie Lorenzo Musetti 6–2, 6–3

Čtyřhra (2 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20150901azáří 2015 Ansong, Jižní Korea antuka (h) Jižní Korea Son Ji-hoon Jižní Korea Nam Ji-sung
Jižní Korea Noh Sang-woo 		6–7(4–7), 6–3, [13–11]
2. 20160301abřezna 2016 Nišitókjó, Japonsko tvrdý Jižní Korea Čong Jun-song Japonsko Issei Okamura
Japonsko Kento Takeuči 		2–6, 6–2, [10–3]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kwon Soon-woo na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Kwon Sun-u na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220929a29. září 2022
  2. ↑ a b Kwon Sun-u na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220929a29. září 2022
  3. ↑ a b c Kwon Soon-woo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Kwon Sun-u na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220929a29. září 2022
  5. ↑ a b Kwon Soon-woo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]