Křenov (okres Svitavy)
| Křenov | |
|---|---|
 kostel sv. Jana Křtitele | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravská Třebová |
| Obec s rozšířenou působností | Moravská Třebová (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′47″ s. š., 16°37′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 407 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,46 km²[2] |
| Katastrální území | Křenov |
| Nadmořská výška | 476 m n. m. |
| PSČ | 569 22 |
| Počet domů | 131 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Křenov 26 569 22 Křenov obec.krenov@seznam.cz |
| Starosta | Václav Dvořák |
| Oficiální web: www | |
  Křenov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578274 |
| Kód části obce | 75876 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křenov (dříve Křenová Třebová nebo jen Křenová, německy Krönau[4]) je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Žije zde 407[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1308.
Název Křenov je slovanského původu, ale písemnými prameny není doložen. Dlouho se mylně tradovalo, že je první písemná zpráva z roku 1308 Crenaw, jde však o jinou lokalitu v blízkosti Olomouce.[5] Roku 1365 je Křenová nazýváno městečkem (opidum Crenowia) a je součástí třebovského panství, které koupil moravský markrabě Jan Jindřich od Jindřicha mladšího z Lipé, který je zdědil po svém příbuzném Čeňkovi z Lipé, jemuž připadlo rodovým dělením statků již roku 1346. Markrabě Jan Jindřich vlastnil Křenov až do své smrti roku 1375. Roku 1398 ztratil Křenov statut městečka, 1485 byl však Jiříkem Hrabišem Kostkou z Postupic znovu povýšen na městečko a obdržel městskou pečeť.
Podle moravskotřebovského urbáře měl v 16. a 17. století katastr Křenova výměru 20 lánů a 33 usedlostí. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 získal panství darem od císaře kníže Karel z Liechtensteina. Na konci třicetileté války, roku 1645, byl Křenov obsazen švédským vojskem, podle zápisků moravskotřebovského syndika však nebyl zpustošen. Velkou tragédii vyvolala morová epidemie roku 1715, na niž zemřelo 800 obyvatel. Po ní začala výjimečná výstavba barokní architektury. Roku 1758 se zde srazilo pruské vojsko s rakouským císařským. V nedalekém Jevíčku sídlilo císařské vojsko s generálem Laudonem. Městečko časem ztratilo svá práva, protože je nepředložilo ke konfirmaci, ale za císařovny Marie Terezie mu byla vrácena a potvrzena.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel, kaple a fara byly postaveny jako vrcholně barokní architektonický komplex v roce 1732 farářem jezuitou Johannem Benediktem Rusticem Schindlerem (1664–1736) pod patronátem knížete Josefa Johanna Adama z Liechtensteina. Od roku 2007 byla budova fary restaurována a je využívána jako muzeum a stylový hostinec. Do jihozápadní části katastrálního území zasahuje část hradiště u Mařína.
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele, vrcholně barokní stavba na návsi
- Kaple svatého Isidora s pěti štukovými figurami[6] od Jeana Baptista Dusarta[7]
- Pranýř, barokní z roku 1732
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Sousoší Panny Marie
- Fara
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Eduard Kasparides (1858–1926), rakouský malíř
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 549.
- ↑ Petr Koudelka, Barokní komplex Křenov, Museum a fara Křenov. Křenov 2014, s. 7
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-29]. Identifikátor záznamu 139345 : kaple sv. Isidora, hřbitovní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PERŮTKA, Marek (editor). Kroměříž - Historické město & jeho památky. Kroměříž: Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Petr Koudelka, Barokní komplex Křenov, Museum a fara Křenov. Křenov 2014.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křenov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Křenov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Křenov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
