Lady Bird Johnsonová
| Lady Bird Johnsonová | |
|---|---|
 | |
| 38. první dáma USA | |
| V roli: 22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969 | |
| Předchůdkyně | Jacqueline Kennedyová |
| Nástupkyně | Pat Nixonová |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | demokratka |
| Rodné jméno | Claudia Alta Taylor |
| Narození | 22. prosince 1912 Karnack  Texas, USA |
| Úmrtí | 11. července 2007 (ve věku 94 let) Austin |
| Místo pohřbení | Johnson Family Cemetery |
| Choť | Lyndon B. Johnson |
| Rodiče | Thomas Jefferson Taylor, II a Minnie Pattillo |
| Děti | Lynda Bird Johnsonová Luci Bainesová Johnsonová |
| Příbuzní | Lucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata) |
| Sídlo | West Lake Hills |
| Alma mater | University of Texas at Austin |
| Zaměstnání | První dáma USA |
| Profese | podnikatelka a politička |
| Náboženství | episkopální církev |
| Ocenění | Ladies' Home Journal Women of the Year (1975) Rachel Carson Award (2013) Zlatá medaile Kongresu Texas Women's Hall of Fame Prezidentská medaile svobody |
| Commons | Lady Bird Johnson |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claudia „Lady Bird“ Alta Taylorová Johnsonová (22. prosince 1912, Karnack, Texas – 11. července 2007, West Lake Hills, Texas) byla manželkou 36. prezidenta USA Lyndona B. Johnsona, v letech 1963–1969 vykonávala funkci první dámy USA.
Narodila se v zámožné rodině T. J. Taylora a jeho ženy Minnie. Na University of Texas at Austin vystudovala historii a žurnalistiku.
V listopadu 1934 si vzala Lyndona Johnsona v San Antoniu. Pomáhala manželovi při jeho politickém vzestupu a finančně podporovala jeho předvolební kampaň. V roce 1941 byl Johnson vyslán do Tichomoří na kontrolu vojenských základen USA, Lady Bird vykonávala manželovu poslaneckou agendu. Manželé Johnsonovi měli dvě dcery: Lyndu Bird Johnsonovou (* 1944) a Luci Bainesovou Johnsonovou (* 1947).
V roce 1961 se stal Johnson viceprezidentem, Lady Bird se angažovala v prezidentské kampani místo těhotné Jackie Kennedyové, snažila se navazovat přímý kontakt s voliči. Pro znovuzvolení svého manžela prezidentem v roce 1964 uspořádala vlastní volební kampaň, kterou představoval vlak jedoucí po jižních státech USA („Lady Bird Special“). Nevyjadřovala se k válce ve Vietnamu, potlačovala diskuze o ukončení této války.[1] Angažovala se v ochraně životního prostředí a přírody. Zasazovala se o zeleň podél silnic a dálnic a úpravu černošských ghett ve Washingtonu. Dokázala v Americe probudit ekologické myšlení.
Podobným aktivitám se věnovala i po odchodu z Bílého domu. Byla velmi populární, dále se zasazovala o práva Afroameričanů.
Vytvořila z funkce první dámy důležitý veřejný úřad.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Dokonalá manželka politika, s. 159–170.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lady Bird Johnsonová na Wikimedia Commons - Lady Bird Johnson's Biography
