Lahošť
| Lahošť | |
|---|---|
 Náves s kaplí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Duchcov |
| Obec s rozšířenou působností | Teplice (správní obvod) |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°37′6″ s. š., 13°45′55″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 691 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,03 km²[2] |
| Katastrální území | Lahošť |
| Nadmořská výška | 213 m n. m. |
| PSČ | 417 25 |
| Počet domů | 178 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Švermova 22 Lahošt 417 25 Lahošť lahost@centrum.cz |
| Starostka | Radka Marková |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Lahošť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 567647 |
| Kód části obce | 78883 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Lahošť (německy Loosch, do roku 2006 Lahošt[4]) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 691[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]V místním archivu jsou uloženy pouze římskokatolické matriky obce (fara Jeníkov) z období let 1599–1892 a zde se objevuje pouze německá forma jména ve tvaru Losch, resp. Loosch. Ze starší dostupné literatury plyne, že František Palacký[5] i August Sedláček[6] uvádějí shodně obec pod jménem Lahošť.
Antonín Profous uvádí k vývoji názvu obce Lahošť tyto tvary: roku 1360 de Lachostze, roku 1396 Lahoscz. Pro následující století pak uvádí v 15. století tvary Laasch a Lasch a v 16. století Lahosst a Lahosstie, pro období let 1854–1923 tvar Lahošt.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Přesné údaje o vzniku obce se nedochovaly. První písemná zmínka o obci Lahošť u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí velkostatku Duchcov – Horní Litvínov, panství Duchcov. Písemný materiál tohoto panství se dnes nachází ve Státním oblastním archivu v Praze.
Při osvobození 8. května 1945 bylo v obci asi 1 % Čechů, asi 2 % ze smíšených českoněmeckých manželství a asi 1 % různých jiných národností; cca 96 % obyvatel bylo německé národnosti. V současné době žije v obci asi 86 % Čechů a asi 10 % obyvatel slovenské národnosti, 2 % národnosti romské a asi 2 % národnosti německé.
V katastru obce se nachází zatopený lom Velká Vápenka. V lomu byly nalezeny odcizené osobní automobily a nevybuchlá munice.[8]
Keltský poklad
[editovat | editovat zdroj]Při hloubení v lednu roku 1882 nalezli dělníci v hloubce 6 až 9 metrů bronzový depot: bronzový kotel, v němž bylo uloženo množství náramků, náhrdelníků, prstenů a různých jiných předmětů v počtu asi 1 600 kusů. Nálezy jsou roztroušeny po řadě muzeí nejen v Česku, ale i v mnoha dalších státech Evropy – v Čechách v Českých Budějovicích, Chomutově, Duchcově, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Mostě, Praze, Teplicích, Trmicích a Karlových Varech, v zahraničí jsou nebo byly předměty duchcovského pokladu uloženy v Přírodovědném muzeu ve Vídni, Norimberku, Berlíně, Drážďanech, Mohuči a Londýně. Archeologové kladou tento poklad do 3. a 2. století př. n. l.[zdroj?!]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obří pramen
[editovat | editovat zdroj]Obec má jednu zvláštnost – Obří pramen. Tento pramen od vyvěral na povrch země a byl tak silný (27–42 litrů za sekundu), že poháněl vodní mlýn. Byl to termální pramen (25–38 °C) se složením podobným teplickým pramenům. Teplota vody tohoto pramene se dnes pohybuje mezi 15–20 °C. Pramen teče v hloubce asi 35 metrů. Asi 30 metrů od jámy vyzděné v roce 1882 stojí kamenná věž s půdorysem o rozměrech asi 8 × 8 metru a asi 15 metrů vysoká, kterou používala rodina hrabat Valdštejnů jako vodojem, a voda se odtud potrubím odváděla do Duchcova, kde bývaly v tzv. Grenzu lázně. Hladina pramene následkem důlní těžby v červnu roku 1878 poklesla. Po katastrofě na dole Döllinger v únoru roku 1879 poklesla hladina termálního pramene podruhé. Koncem roku 1881 započaly práce na úpravě Obřího pramene, který byl vybrán jako pozorovací bod.[zdroj?!]
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]V blízkosti vesnice (stejně jako u nedalekého Hudcova) byly koncem 19. století objeveny zkameněliny druhohorního mořského plaza ze skupiny Plesiosauria (čeleď Elasmosauridae), který byl profesorem Antonínem Fričem v roce 1906 popsán jako Cimoliasaurus teplicensis. Jednalo se o středně velkého dravého mořského plaza, který žil v této oblasti v období svrchní křídy (asi před 90 miliony let), když se zde ještě nacházelo mělké moře.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 843 obyvatel (z toho 404 mužů), z nichž bylo 39 Čechoslováků, 797 Němců a sedm cizinců. Kromě osmnácti evangelíků a sedmnácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 936 obyvatel: 39 Čechoslováků, 896 Němců a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 33 evangelíků, jeden člen církve československé a 36 lidí bez vyznání.[11]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 375 | 556 | 754 | 968 | 938 | 843 | 936 | 577 | 623 | 617 | 552 | 530 | 538 | 561 |
| Domy | 56 | 72 | 87 | 104 | 105 | 106 | 130 | 133 | 113 | 111 | 108 | 115 | 136 | 142 |
Znak
[editovat | editovat zdroj]V horní části se opakují symboly pramenů, v dolní části pak kotlík jako symbol nálezu keltského pokladu. Zastupitelstvo obce se nakonec přiklonilo k poslední variantě návrhu s kotlíkem, a to především z toho důvodu, že občanům není tak známa keltská symbolika.[zdroj?]
Sport
[editovat | editovat zdroj]Sportovní vyžití je v Lahošti nejvíce soustředěno na fotbalový oddíl, který působí pod hlavičkou FK Lahošť. Oddíl působí ve II. třídě OFS Teplice, ve které se hratelně udržuje mezi nejlepšími týmy soutěže. V obci jsou také dva šipkařské oddíly, které se prezentují v místních restauracích a také patří mezi ty lepší.
V minulosti tu též působil oddíl volejbalu, který aktivně podporoval pan Pelikán. V hodně dávné minulosti byla v obci přes zimu udržována lední plocha, kde se hrál hokej. Ledová plocha se nacházela u bývalého kulturního domu a měla vlastní osvětlení.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]Středem kulturního dění v obci je místní knihovna.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple Panny Marie. Mohutná kaple, postavená roku 1859 stojí v obci pod průjezdní silnicí. Kaple byla renovována v letech 1929 a 1968 a dosud se užívá.[14] Věž se zvonem.
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Věž Obřího pramene
- Barokní most
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Švermova ulice -
Usedlost čp. 8 -
Potok Bouřlivec -
Domy na východním okraji vesnice -
Sídelní vývoj
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-05-30]. Dostupné online.
- ↑ Popis království českého... , Praha 1848, s. 51
- ↑ Místopisný slovník historický království českého, 1909 reprint 1998, s. 496
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lahošť, s. 477–478.
- ↑ VACULA, Vladimír; JANOUŠEK, Artur. Dno rybníka skrývalo čtyři kradená auta, náhodou je tam našli potápěči. iDnes.cz [online]. 2017-12-28 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 2020-03-20. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 59.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 315. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lahošť.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lahošť na Wikimedia Commons - Lahošť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
