Levon Džulfalakjan | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Լևոն Ջուլֆալակյան |
Datum narození | 5. dubna 1964 (60 let) |
Místo narození | Leninakan Sovětský svaz |
Stát | Sovětský svaz Arménie |
Rodina | Arsen Džulfalakjan (syn) Aram Džulfalakjan (syn) |
Sportovní informace | |
Klub | Spartak Leninakan SKA Jerevan (vrch.) |
Trenéři | Aram Sarkisjan (osob.) |
Kategorie | lehká váha |
Zápasnický styl | zápas řecko-římský |
Účast na LOH | 1988 |
Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
zlato | LOH 1988 | řecko-římský do 68 kg |
Mistrovství světa v zápasu řecko-římském | ||
zlato | MS 1986 | lehká váha |
bronz | MS 1989 | lehká váha |
Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském | ||
zlato | ME 1986 | lehká váha |
Levon Džulfalakjan (* 5. dubna 1964 Leninakan) je bývalý sovětský a arménský zápasník – klasik, olympijský vítěz z roku 1988.
Zápasení se věnoval od svých 13 let v rodném Gjumri (dříve Leninakan). Pod vedením Aram Sarkisjana se specializoval na řecko-římský styl. Vrcholově se připravoval v armádní tréninkovém centru SKA v Jerevanu. V sovětské mužské reprezentaci se prosadil v roce 1986 ve váze do 68 kg, ale i přes mezinárodní úspěchy neměl pozici reprezentační jedničky jistou. V roce 1988 porazil v sovětské olympijské nominaci svého hlavního rivala Čečence Aslautdina Abajeva a startoval na olympijských hrách v Soulu. Do Soulu přijel ve výborné formě. V základní skupině zvládl klíčový zápas s Rumunem Petricou Cărarem a po výhře 8:4 na technické body postoupil z prvního místa do finále proti domácímu jižnímu Korejci Kim Song-munovi. V úvodní minutě prohrával 0:1 na technické body po bočáku svého soupeře. Koncem druhé minuty poslal rozhodčí pasivního Korejce do parteru, čehož využil a koršunem a maďary otočil skóre na 8:1. Bodový odstup udržel do konce hrací doby a po výhře 9:3 na technické body získal jako první zápasník z Arménie (resp. Arménské SSR) zlatou olympijskou medaili.[1] Po olympijských hrách svoji pozici v reprezentaci ztratil ve prospěch krajana Mnacakana Iskandarjana a především Islama Dugučijeva. Sportovní kariéru ukončil počátkem devadesátých let dvacátého století. Věnuje se trenérské a funkcionářské práci. Syn Arsen navázal na jeho úspěchy počátkem jednadvacátého století.
Turnaj | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
---|---|---|---|---|---|---|
20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | |
-68 | ||||||
Olympijské hry | — | 1. | ||||
Mistrovství světa | — | 1. | — | 3. | ||
Mistrovství Evropy | — | — | 1. | — | — | — |
ME nadějí | 1. |