Libri prohibiti – knihovna samizdatové a exilové literatury | |
---|---|
Libri Prohibiti – Library of Samizdat and Exile Literature | |
Sídlo knihovny | |
Stát | Česko |
Poloha | Senovážné náměstí 994/2, Praha, 110 00, Česko |
Souřadnice | 50°4′45″ s. š., 14°26′4″ v. d. |
Založena | 22. října 1990 |
Knihovní fond | |
Velikost fondu | 40 500 knih 3400 titulů periodik[1] |
Další informace | |
Rozpočet | 4 105 000 Kč (2016) |
Ředitel | Jiří Gruntorád |
Webové stránky | http://libpro.cz/ |
Telefon | 224 225 971 |
Sigla | ABE197 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libri prohibiti je pražská knihovna československé exilové a samizdatové literatury. Sídlí na adrese Praha 1, Senovážné náměstí 2. Veřejnosti byla otevřena za přítomnosti Václava Havla dne 22. října 1990.[2]
Vznikla z potřeby soustředit dříve zakázanou produkci exilových a samizdatových vydavatelů.[1][3] Zahrnuje ale též knižní produkci domácí opozice. Knihovnu otevřel Jiří Gruntorád,[4] přičemž základem sbírek se stala jím vydávaná samizdatová edice Popelnice. Rozsáhlá sbírka knihovny zahrnuje v roce 2016 asi 40 500 knižních jednotek a okolo 3400 titulů periodik.[1][5] Je tak největší sbírkou zakázaných a exilových knih, dokumentů, časopisů a dalších materiálů v Česku.
Knihovna své fondy zpřístupňuje badatelům i široké veřejnosti a ve svých prostorách dále pořádá různé výstavy, přednášky, semináře a literární večery. V knihovně Libri prohibiti byla také vydána řada publikací. Jiří Gruntorád převzal roku 2002, za založení Libri prohibiti, ocenění Magnesia Litera za přínos české literatuře.[6]
Dvacáté výročí svého založení knihovna oslavila vydáním básnické sbírky vězeňské poezie Přadénko z drátů,[7] napsané na přelomu let 1949–1950 v jáchymovském uranovém pracovním táboře Rovnost politickými vězni z řad skautů.[8]
Její kolekce samizdatových periodik byla v roce 2013 zařazena do programu UNESCO Paměť světa.[9]