Lobendava | |
---|---|
Kostel Navštívení P. Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Šluknov |
Obec s rozšířenou působností | Rumburk (správní obvod) |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 51°1′10″ s. š., 14°18′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 256 (2024)[1] |
Rozloha | 19,58 km²[2] |
Nadmořská výška | 344 m n. m. |
PSČ | 407 47, 407 84 |
Počet domů | 166 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Lobendava 271 407 84 Lobendava podatelna@obeclobendava.cz |
Starosta | Stanislav Jirásek |
Oficiální web: www | |
Lobendava | |
Další údaje | |
Kód obce | 545708 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lobendava (německy Lobendau) je obec v nejsevernější části České republiky, která se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji, v západní části Šluknovského výběžku. Leží v nadmořské výšce 344 m v údolí Lučního potoka. Žije v ní 256[1] obyvatel.
Lobendava je nejsevernější obcí České republiky. Nad místní částí Severní leží Buková hora (512 m), táhlý zalesněný granodioritový vrch, přes jehož severní svah prochází státní hranice s nejsevernějším bodem České republiky – 51°3′20″ s. š., 14°18′58″ v. d.
Původ názvu je podle Antonína Profouse odvozen z hornolužickorbského Lobodov (Lobodův dvůr), z vlastního jména Loboda.[4] Podle jiné domněnky má mít jméno Lobendov základ ve staroslovanském Lubyja = krásný potok.[5] Dalším možným výkladem je německý původ názvu ze slovního spojení lobende Au, tedy „chválená louka“.[6]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1449,[7] kdy se připomíná mann Albrechta Berky Krigk Karlowitz zu Lobendau. V roce 1472 se připomíná dvůr Lobdaw, náležející k Tollensteinu a od roku 1720 již figuruje německé označení Lobendau.[8]
Novodobá historie obce byla v letech 1903-2013 spojena s ústavem sociální péče. V roce 1903 jej jako domov důchodců založil universitní profesor a dvorní rada, MUDr. Anton, rytíř von Drasche (1826-1904), který z Lobendavy pocházel. V roce 1905 byla dokončena výstavba tříkřídlé dvoupatrové budovy, označená nápisem Stiftungshaus (Nadační dům), jež měla sloužit výhradně přestárlým obyvatelům z Lobendavy. Po druhé světové válce budova do roku 1956 sloužila jako kasárna a od roku 1957 ústav pro mentálně postižené děti a mládež s kapacitou 45 svěřenců. V péči o ně se od roku 1961 střídaly misijní řádové sestry – Služebnice Ducha Svatého, a od roku 1994 zdravotní personál světský.[9] V letech 2013-2015 byla trojice sociálních ústavů v Lobendavě, Brtníkách a Rumburku reformována a převedena do nových zařízení.
Obec Lobendava se nachází v nejsevernější části České republiky v severozápadní části Šluknovského výběžku. Obec se skládá ze dvou katastrálních území: Lobendava o rozloze 1152,7363 ha[10] a Severní o rozloze 804,7232 ha.[11] Lobendava sousedí na východě s obcí Lipová (místní části Liščí a Lipová), na jihu s Vilémovem, na jihu a jihozápadě s Dolní Poustevnou (místní části Marketa, Horní Poustevna a Nová Víska), na západě a severozápadě se saským městem Neustadt in Sachsen (místní části Langburkersdorf a Berthelsdorf) a na severu s obcí Steinigtwolmsdorf.[12][13]
Celé území Lobendavy náleží z geomorfologického hlediska ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu okrsku Šenovská pahorkatina a podokrsku Mikulášovická pahorkatina.[14] Nejvyšším bodem obce je vrchol Bukové hory (512 m), nejnižší se nachází na hranici Lobendavy a Horní Poustevny v nadmořské výšce 334 m.[15] Zástavba obce se rozkládá podél Severního a Lučního potoka v dlouhém údolí, které obklopuje ze všech stran pásmo kopců. Na jihozápadě jsou to svahy Poustevníka (456 m), na západě jsou to Roubený (461 m), Lobendavský vrch (430 m) a Skřivánčí vrch (479 m), na severu Buková hora (512 m), Stráž (460 m) a svahy Hutbergu (503 m), na východě Jáchym (475 m) a Anenský vrch (420 m) a na jihovýchodě Ječný vrch (503 m).[6][15]
Lobendava náleží k lužickému žulovému masivu, který se zformoval v období prvohor. Dominantní horninou je drobno až střednězrnný hybridní granodiorit. Ten vznikl roztavením a granitizací drob a břidlic, díky čemuž se liší od ostatních granodioritů drobnější strukturou a častou šmouhatostí. Barva je šedomodrá s černými a světlými zrny biotitu a muskovitu, ve zvětralé podobě je okrový, hnědý až rezavý. Na Bukové hoře na severu území je hybridní granodiorit vystřídán lužickým granodioritem, který je také šedomodrý, ale nejčastěji střednězrnný a ze slíd obsahuje pouze černý biotit. Na svahu Ječného vrchu se na malé ploše vyskytuje lipovsko-rožanský granodiorit, který je oproti lužickému granodioritu charakteristický velkými vyrostlicemi mikroklinu.[16][17]
Po celém území obce je podložní granodiorit narušen žílami doleritu o různé mocnosti. Hornina je typicky černozelená s různě velikými zrny živce. Na lobendavské straně Ječného vrchu je prokázána žíla křemene a také páskovaný amfibolit, který vznikl přeměnou bazaltových hornin. Na jihozápadě území je prokázána žíla granitového porfyru. Podél vodních toků se nachází fluviální jílovitopísčité až písčité hlíny, deluviální hlinitokamenité sedimenty a písčité štěrky čtvrtohorního stáří.[17] V potoku Bublava se vyskytuje zlato, po jehož těžbě jsou patrné kopečky a jámy.[18] Na území Lobendavy se nachází několik menších lomů, v kterých byl povětšinou těžen dolerit.[19]
Nejrozšířenějšími půdními typy jsou dystrická a modální mesobazická kambizem, v menší míře pak kambizem modální eutrofní a podél vodních toků se nachází kambizem oglejená, glejová a gleje.[20]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 495 | 1 563 | 1 507 | 1 545 | 1 712 | 1 505 | 1 597 | 493 | 514 | 455 | 377 | 274 | 279 | 272 |
Domy | 272 | 298 | 273 | 303 | 285 | 284 | 289 | 308 | 176 | 99 | 84 | 63 | 67 | 107 |
Data z roku 1961 zahrnují domy místní část Severní. |
Dominantní stavební památkou je kostel Navštívení Panny Marie. Barokní sakrální stavbu postavil na místě staršího dřevěného kostela v letech 1709–1712 lipovský stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754).[22]
Na zrušeném kostelním hřbitově stojí torzo historizující márnice z 19. století a památník obětem první světové války. Areál kostela doplňuje pozdně barokní fara z roku 1767 postavená pražským architektem Antonínem Schmidtem (1723–1783).[23] Na návsi naproti kostelu stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1746.[24] Severně od kostela se rozkládá obecní hřbitov s novorománskou hřbitovní kaplí z roku 1874.
Na Anenském vrchu (420[15] m n. m.) východně od Lobendavy stojí barokní poutní kaple svaté Anny z let 1775–1777, na kterou navazuje křížová cesta s kaplí Božího hrobu a s Getsemanskou zahradou.[25] Severovýchodně od středu obce se na vrchu Jáchym (475[15] m n. m.) nachází secesní kaple svatého Jáchyma z roku 1914 doplněná o křížovou cestu.[26]