Louis Dumont | |
---|---|
Narození | 1. srpna 1911 Soluň |
Úmrtí | 19. listopadu 1998 (ve věku 87 let) 5. pařížský obvod |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise |
Národnost | francouzská |
Alma mater | l'Institut d'ethnologie de Paris |
Povolání | antropolog, vysokoškolský učitel a sociolog |
Zaměstnavatelé | Musée national des arts et traditions populaires (1937–1951) Oxfordská univerzita (1951–1955) Vysoká škola praktických studií (od 1955) |
Ocenění | Huxley Memorial Medal (1985) čestný doktor Lausannské univerzity čestný doktor Chicagské univerzity |
Choť | Suzanne Tardieu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Louis Dumont [luji dymon] (1901 Soluň – 19. listopadu 1998, Paříž) byl francouzský antropolog a indolog, který studoval mimo jiné indický kastovní systém a západní individualismus. Přednášel na univerzitách ve Francii a několik let také v Oxfordu.
Antropologii studoval na Institutu etnologie v Paříži pod vedením Marcela Mausse. Ve čtyřicátých letech působil v Musée national des arts et traditions populaires. Vydával etnografický měsíčník Le Mois d’ethnographie française a prováděl terénní výzkumy v Indii. Mezi roky 1951 a 1955 přednášel antropologii na univerzitě v Oxfordu, kde spoluzakládal indologii.[1] V šedesátých letech obrátil pozornost na západní společnost. Soustředil se na politické myšlení a individualismus.[2] Dumont při svých analýzách vycházel z konceptů klasické sociologie E. Durkheima, F. Tönniese a dalších. Společnost považoval za nedílný celek, který je semknutý kolem určitých odstupňovaných hodnot, projevujících se na různých úrovních. Zatímco v evropské společnosti je podle Dumonta nejvyšší hodnotou jednolivec, indická společnost příkládá individuu zvláštní význam pouze ve vztahu k holistickému kulturnímu systému. V této souvislosti Dumont rozlišuje holistický a individualistický typ společnosti a vymezuje se vůči antropologům, kteří považovali rovnostářský a individualistický étos za univerzální.[3]