Louis Napoléon Bonaparte

Ludvík Napoleon Bonaparte
Narození23. ledna 1914
Brusel
Úmrtí3. května 1997 (ve věku 83 let)
Genolier
Místo pohřbeníChapelle Impériale
Povolánívoják
Oceněníkomandér Řádu čestné legie
Válečný kříž 1939–1945
medaile Za odboj
Nábož. vyznáníkřesťanství
ChoťAlix, princezna Napoleon (od 1949)[1]
DětiKarel Napoleon Bonaparte
Kateřina Alžběta Marie Bonapartová[2]
Laura Klementina Bonapartová[2]
Jeroným Napoleon Bonaparte[2]
RodičeViktor Napoleon Bonaparte a Klementina Belgická
RodBonapartové
PříbuzníMarie Klotylda Bonapartová (sourozenec)
Karolína Marie Konstancie Napoleonová[2], Jan Kryštof Napoleon[2] a Princess Sophie Bonaparte[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Napoleon Bonaparte, francouzsky Louis Napoléon Bonaparte, italsky Luigi Girolamo Vittorio Napoleone Bonaparte, 23. ledna 1914, Brusel3. května 1997, Genolier, Švýcarsko) byl od roku 1926 do své smrti v roce 1997 hlavou rodiny Bonapartů a do roku 1950 byl pretendentem francouzského trůnu jako „Napoleon VI.“

Narodil se v Bruselu jako syn knížete Napoleona Viktora Bonaparta (1862–1926) a belgické princezny Klementiny. Jeho plné jméno bylo císařská výsost Ludvík Jeroným Emanuel Leopold Maria, kníže Napoleon, princ francouzský, vévoda z Monfortu (franc. Louis Jérôme Victor Emmanuel Léopold Marie, Prince Napoléon, Prince français, Duc de Monfort, Altesse Impériale). Jeho dědem ze otcovy strany byl Jeroným Bonaparte, král vestfálský, bratra císaře Napoleona I. V roce 1926, ve věku dvanácti let, byl prohlášen za hlavu rodu Bonaparte, a tedy za následníka francouzského trůnu.

Protože rodina Bonapartových žila v době Francouzské republiky od roku 1886 v exilu, vyrůstal ve švýcarském rodinném sídle u Ženevského jezera a v matčině rodné Belgii. Po studiích v Lovani a Lausanne vstoupil Ludvík Napoleon v roce 1939 do francouzské cizinecké legie. V roce 1940 se stal členem francouzského odboje. V roce 1942 byl zatčen gestapem poblíž španělských hranic, ale na žádost italské královské rodiny byl brzy propuštěn. Poté se opět zapojil do odboje, kde se podílel na organizaci odporu v armádě (Organisation de Résistence dans l'Armée). Za to jej později generál de Gaulle jmenoval rytířem čestné legie a oficiálně mu bylo umožněno zůstat ve Francii od roku 1950 poté, co se vzdal svého nároku na trůn.

Villa La Bergerie v Prangins, Švýcarsko

Poté žil v Paříži, ale stále vlastnil rodinnou Villu La Bergerie de Prangins ve švýcarském Prangins-Promenthoux, kterou ve vyhnanství po roce 1870 vybudoval jeho děd Napoleon Josef Bonaparte (zvaný Plon-Plon).

V roce 1949 se Ludvík Napoleon se oženil s hraběnkou Alix de Foresta. Měli čtyři děti, dvojčata Karla Napoleona a Kateřinu (* 1950), Lauru (* 1952) a Jeronýma (* 1957). Po Ludvíkově smrti jej jako nejstarší syn ve funkci hlavy rodiny Bonaparte nahradil Karel Napoleon Bonaparte.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Carlo Buonaparte
 
 
Jérôme Bonaparte
 
 
 
 
 
 
Laetitia Ramolino
 
 
Napoleon Jérôme Bonaparte
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
Kateřina Württemberská
 
 
 
 
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktor Bonaparte
 
 
 
 
 
 
Karel Albert Sardinský
 
 
Viktor Emanuel II.
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Toskánská
 
 
Marie Klotilda Savojská
 
 
 
 
 
 
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
Adelheid Rakouská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Savojská
 
Louis Napoléon Bonaparte
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Leopold I. Belgický
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Leopold II. Belgický
 
 
 
 
 
 
Ludvík Filip
 
 
Luisa Marie Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
 
 
Klementina Belgická
 
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Württemberský
 
 
Marie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Henrietta Nasavsko-Weilburská
 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Napoléon (1914–1997) na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.