Lowell Mason

Lowell Mason
Narození8. ledna 1792
Medfield
Úmrtí11. srpna 1872 (ve věku 80 let)
Orange
Místo pohřbeníRosedale Cemetery
Povoláníhudební skladatel a hudební pedagog
ZaměstnavatelFifth Avenue Presbyterian Church (1853–1860)
DětiWilliam Mason[1]
Henry Mason[1]
Daniel Gregory Mason[1]
RodičeCatherine Caty Mason[1]
PodpisLowell Mason – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lowell Mason (8. ledna 1792 Medfield11. srpna 1872 Orange Mountain) byl americký hudební skladatel, sbormistr a pedagog. Je pokládán za otce americké církevní hudby.[2]

Od dětství tíhl k hudbě. Když mu bylo dvacet let, našel si zaměstnání ve finanční instituci ve městě Savannah v americká státě Georgie. Musel sice svůj hudební koníček opustit, nicméně poznal německého imigranta[3] F. L. Abela, s nímž se mohl opět vrátit k hudbě a začít komponovat. Zaměřil se na církevní hudbu a jeho skladby se staly součástí zpěvníku, který vydala bostonská Händelovská a Haydnovská společnost (v originále Boston Handel and Haydn Society). Vedení společnosti před tiskem předložilo hudební skladby ke kontrole G. K. Jacksonovi, tehdy největšímu kritikovi v Bostonu. Ten po prostudování skladby schválil a přidal několik vlastních výtvorů, takže roku 1822 mohl vyjít sborník Collection of Church Music (v překladu Sbírka chrámových skladeb). Sám Mason ale mezi autory skladeb uveden není, neboť – jak sám vysvětloval – působil ve finanční instituci a nechtěl být spojovaný s hudbou. Navíc podle svých slov ani neplánoval, že by se hudbou někdy v budoucnu živil.[2]

Zpěvník rychle získal popularitu v hudebních školách po celé Nové Anglii a vyšla celkem v sedmnácti vydáních. Vlivem toho se Mason roku 1826 rozhodl věnovat se hudbě profesionálně. Stal se sbormistrem v několika bostonských kostelích. Od roku 1827 se Mason stal prezidentem a dirigentem Boston Handel and Haydn Society. Cestoval rovněž po Evropě, kde navštěvoval tamní hudební školy a sledoval jejich metody, aby je pak mohl následně po svém návratu do Severní Ameriky implementovat do svých postupů hudební výchovy.[2]

Založil Bostonskou akademii hudby, aby jejím prostřednictvím mohl umožnit přístup k hudbě co nejširší veřejnosti.[2] Mezi jeho žáky patřil například William Batchelder Bradbury.[4] Roku 1851 se Mason přestěhoval do New Yorku. I zde hudebně působil a dojížděli sem za ním sbormistři také z jiných měst, aby se přiučili jeho postupům. Newyorská univerzita mu za jeho zásluhy udělila čestný doktorát.[2]

Roku 1817 se oženil s Abigail Gregoryovou pocházející z Leesborough ze státu Massachusetts. Z manželství vzešli čtyři synové, a sice Daniel Gregory, Lowell, William a nejmladší Henry. Dva nejstarší v dospělosti vlastnili nakladatelství Mason Bros.[2]

Mason je autorem více než 1600 náboženských písní,[5] mezi něž se řadí například „Má víra pohlíží“, „Blíž tobě, Bože můj“ či „Ó pracuj, dřív se schýlí“, které jsou součástí Evangelického zpěvníku užívaného od roku 1979 Českobratrskou církví evangelickou.[6] Skladba „Blíž tobě, Bože můj“ je rovněž pod číslem 23 obsažena ve zpěvníku Církve československé husitské[7] a dále též v římskokatolickém kancionálu, kde má číslo 901 a název „Blíž k tobě, Bože můj“.[8] Skladbu dále využil filmový režisér James Cameron ve svém snímku Titanic, kde píseň hraje smyčcový kvartet na palubě právě se potápějící lodi.[9]

  1. a b c d Geni.com.
  2. a b c d e f Lowell Mason [online]. Hymnary.org [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. OGASAPIAN, John. Church Music in America, 1620–2000. [s.l.]: Mercer University Press, 2007. 284 s. Dostupné online. ISBN 978-0881460261. Kapitola The Revival Era, s. 121. (angličtina) 
  4. VIK, Bohuslav. William Batchelder Bradbury. Setkávání – brněnský evangelický měsíčník. 2018, roč. 20, s. 101. Dostupné online.  Archivováno 10. 4. 2020 na Wayback Machine.
  5. CORNELIUS, Steven; NATVIG, Mary. Music: A social experience. Abingdon: Routledge, 2016. 266 s. ISBN 978-0-13-601750-9. Kapitola Lowell Mason (1792–1872), s. 126. (anglicky) 
  6. Evangelický zpěvník. 1. vyd. Praha: Synodní rada českobratrské církve evangelické, 1979. 918 s. Kapitola Rejstřík autorů textů a nápěvů, s. 881. 
  7. Zpěvník Církve československé husitské. 9. vyd. Praha: Církev československá husitská, 2017. (Blahoslav). Dostupné online. ISBN 978-80-7000-127-1. Kapitola 23 Blíž tobě, Bože můj, s. 78–79. 
  8. 901 – Blíž k tobě, Bože můj [online]. Praha: Česká biskupská konference [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. 
  9. Příběh písně „Blíž k Tobě, Bože můj“ [online]. Praha: Církev bratrská, 2015-04-27 [cit. 2020-04-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]