Ludwig Thoma

Ludwig Thoma
Ludwig Thoma na obraze Karla Klimsche z roku 1909
Ludwig Thoma na obraze Karla Klimsche z roku 1909
Narození21. leden 1867
Oberammergau
Bavorské království
Úmrtí26. srpna 1921 (ve věku 54 let)
Rottach, Tegernsee
Výmarská republika
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníRottach-Egern
PseudonymPeter Schlemil
Povoláníadvokát, novinář, spisovatel
Významná dílaUličníkovy zápisky
Dopisy poslance bavorského zemského sněmu
Politická příslušnostNěmecká vlastenecká strana
RodičeMax Thoma
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Plné texty děl na Projektu Gutenberg
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Ludwiga Thomy v bavorském Egernu (místní části Rottach-Egern)

Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Narodil se v rodině nadlesního Maxe Thomy a jeho ženy Kathariny. Otec zemřel v roce 1874, když bylo Ludwigovi 7 let, a matka zůstala sama se sedmi dětmi (Ludwig měl ještě dva bratry a čtyři sestry). Po absolvování humanistického gymnázia v Landstuhl v roce 1886 začal studovat lesnictví v Aschaffenburgu (Forstliche Hochschule Aschaffenburg). Protože neuspěl u zkoušky z matematiky, přešel po dvou semestrech na práva, která studoval v Mnichově a v Erlangenu.

Po studiích pracoval nejprve jako právní praktikant u soudu v Traunsteinu. Zde se seznámil s běžnou soudní praxí tehdejšího Bavorska. V roce 1894 krátce působil v Mnichově, kde také začal psát do novin zprávy o procesech, které vedli advokáti Löwenfeld a Bernstein. Také se zde seznámil s bohatým politickým a kulturním životem.

Po smrti matky v roce 1894 si založil advokátní kancelář v městečku Dachau nedaleko Mnichova. Odtud pochází jeho detailní znalost venkovských typů. V roce 1897 přesídlil do Mnichova. Ve stejném roce vydal i svou první knihu povídek Agricola.

V Mnichově se seznámil mimo jiné s Albertem Langenem, vydavatelem časopisu Simplicissimus, do kterého začal přispívat satirickými články pod pseudonymem Peter Schlemil. Po čase předal svou advokátní kancelář nástupcům a věnoval se pouze spisovatelské a redakční práci. V roce 1899 se stal redaktorem Simplicissima. Za své články a verše, ve kterých zesměšňoval církev, státní aparát i mešťácké prostředí, byl několikrát pokutován a v roce 1906 dokonce uvězněn za urážku mravnostního spolku v mnichovské věznici Stadelheim.

Podnikl cesty do Berlína a do Paříže. Dále do Itálie a severní Afriky.

V roce 1906 založili Hermann Hesse, Albert Langen a Ludwig Thoma časopis Březen (März).

V roce 1907 se oženil s tehdy pětadvacetiletou tanečnicí Mariettou di Rigardo, toto manželství ale nebylo šťastné a v roce 1911 skončilo rozvodem.

V roce 1908 se Thoma nastěhoval do svého nového domu v Rottachu u Tegernsee.

Během první světové války pracoval v pomocných válečných sborech jako ošetřovatel raněných. V závěru života psal propagandistické nacionalistické politické články.

  • Grobheiten (Hrubosti, 1901)
  • Neue Grobheiten (Nové hrubosti, 1902)
  • Moritaten (Moritáty, 1908)
  • Kirchweith (Pouť, 1912)
  • Münchener Karneval (Mnichovský karneval, 1912)
  • Agricola (1897)
  • Assessor Karlchen (Přísedící Karlíček, 1901)
  • Hochzeit (Svatba, 1902)
  • Lausbubengeschichten (Uličníkovy zápisky, 1905)
  • Tante Frieda (Teta Fany, 1907)
  • Kleinstadtgeschichten (Maloměstské historky, 1907)
  • Briefwechsel eines bayrischen Landtagsabgeordneten (Dopisy poslance bavorského zemského sněmu, 1909)
  • Münchner im Himmel (Mnichovák v nebi, 1911)
  • Jozef Filsers Briefwexel (Korespondence Jozefa Filsera, 1912)
  • Nachbarsleute (Sousedé, 1913)
  • Das Kälbchen (Telátko, 1916)
  • Heilige Nacht (Svatá noc, 1917)

Divadelní hry

[editovat | editovat zdroj]
  • Die Witwen (Vdovy, 1899) – veselohra, první – neúspěšný - dramatický pokus
  • Medaille (Medaile, 1901)
  • Die Lokalbahn (Lokálka, 1901)
  • Moral (Morálka, 1909)
  • Erster Klasse (První třída, 1910)
  • Lottchens Geburtstag (Lotynčiny narozeniny, 1911)
  • Magdalena (1912)
  • Die Sippe (Příbuzenstvo, 1913)
  • Das Säuglingsheim (Domov kojenců, 1913)
  • Andreas Vöst (1906)
  • Der Wittiber (1911)
  • Münchnerinnen (Mnichovanky, 1919)
  • Erinnerungen (Vzpomínky, 1919)
  • Leute, die ich kannte (Lidé, které jsem znal, 1923)
  • Stadelheimer Tagebuch (Deník ze Stadelheimu [p 1], 1923)

Česky vyšlo

[editovat | editovat zdroj]
  • Lokálka : veselohra o 3 jednáních (Die Lokalbahn), překlad: Bořivoj Prusík, Praha : Šolc a Šimáček, 1910
  • Uličníkovy zápisky (Lausbubengeschichten), Hradec Králové : Bohdan Melichar, 1916
  • Teta Fany : veselohra o 1 jednání, překlad a úprava pro loutkové divadlo: Viktor Schwing, Praha : Dr. Jindřich Veselý, 1926
  • Všivák Ludva a teta Frída (výběr z Lausbubengeschichten a Tante Frieda), překlad Rodomil Černý, Praha : Sfinx, Bohumil Janda, 1941
  • Dopisy poslance bavorského zemského sněmu, překlad: Jaroslav Homola, Praha : Odeon, 1966, edice: Světová četba, svazek 371 [p 2]
  • Morálka (Moral), překlad: Helena Kotoučová, Praha : Dilia, 1978

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VESELÝ, Jiří. heslo Thoma Ludwig. In: Václav Bok a kol. Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Praha: Odeon, 1987. S. 664–665.
  • Hugo Siebenschein: Ludwig Thoma, předmluva ke knize Dopisy poslance bavorského zemského sněmu, Praha : Odeon, 1966, str. 7-25
  1. Stadelheim je věznice v Mnichově.
  2. Zpracováno jako pětidílná četba na pokračování, připravil Tomáš Sedláček, Český rozhlas Brno, 2010,