Luigi Vanvitelli
| Luigi Vanvitelli | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. května 1700 Neapol |
| Úmrtí | 1. března 1773 (ve věku 72 let) Caserta |
| Místo pohřbení | Church of San Francesco di Paola |
| Povolání | malíř a architekt |
| Děti | Carlo Vanvitelli |
| Rodiče | Gaspar van Wittel[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luigi Vanvitelli (12. května 1700, Neapol – 1. března 1773, Caserta) byl italský malíř a architekt. Jeho synem byl Carlo Vanvitelli, také architekt.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem holandského malíře Gaspara van Wittela a Anny Laurenziniové. Studoval malbu u svého otce, ale po roce 1730 se věnoval architektuře. Pracoval na projektech v Římě, Perugii, Sieně, Loretu a Anconě. V roce 1751 dostal od Karla III. Španělského zakázku na novou královskou rezidenci – zámek Caserta. Projektoval i kostely, villy a obytné bloky. Byl členem komise pro stavební úpravy a dokončení Svatopetrské baziliky. V roce 1769 byl pozván jako konzultant k přestavbě milánského středověkého vévodského paláce, jeho návrhy však odmítl ministr Václav Antonín Kounic.[2]
Stavby
[editovat | editovat zdroj]- opevněný špitál v Anconě, 1733–1738
- úprava kostela Santa Maria degli Angeli v Římě
- zámek Caserta
- akvadukt Carolino
- Foro Carolino, 1758, Neapol
- zvonice v Loretu, 1751–1754
- ciborium v katedrále Santa Maria delle Colonne, Syrakusy
- Villa Campolieto, 1766
Malby
[editovat | editovat zdroj]- fresky v kapli kostela Santa Cecilia v Trastevere
- Akvadukt, 1752
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Špitál v Anconě -
Zvonice v Loretu -
Zámek Caserta
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Bourbons of Naples. Londýn: Faber a Faber. 2009. ISBN 978-0-571-24901-5.
- ↑ KIRK, Terry. The Architecture of Modern Italy: The challenge of tradition, 1750-1900. [s.l.]: Princeton Architectural Press, 2005. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luigi Vanvitelli na Wikimedia Commons
