Lázeňská péče

Fotografie lázní zobrazující obdélníkovou oblast nazelenalé vody obklopenou budovami ze žlutého kamene se sloupy. V pozadí je věž opatství.
Starověké římské lázně v Bath, Anglie

Lázeňská péče nebo lázeňství zahrnuje veškerou péči o lázeňské hosty v lázeňských městech a střediscích označovaných jako lázně. Hlavní součástí lázeňské péče je obvykle vodoléčba (hydroterapie) doplněná o další léčebné procedury, kterými jsou proslulé zejména termální a minerální lázně včetně lázní s horkými prameny (vřídly). Může se však jednat i o bahenní, mořské a sluneční lázně nebo o lázně klimatické. Nauka o lázni a jejích účincích na lidský organismus se označuje jako balneologie, lázeňská léčba jako balneoterapie[1].

Lázně jsou tedy místem, kde se pramenitá voda bohatá na minerály (a někdy i mořská voda) používá k léčivým koupelím. Víra v léčivé účinky minerálních vod sahá až do pravěku. Lázeňství se praktikovalo po celém světě, ale rozšířené je zejména v Evropě a Japonsku. Kromě pobytových jsou také velmi oblíbené denní lázně, které nabízejí různé procedury osobní péče.

Historie lázeňství

[editovat | editovat zdroj]

Praxe cestování k horkým nebo studeným pramenům v naději, že vyléčí nějakou nemoc, sahá až do pravěku. Archeologické průzkumy poblíž horkých pramenů ve Francii a České republice odhalily zbraně a dary z doby bronzové. Ve Velké Británii starověká legenda připisovala raným keltským králům objev horkých pramenů v Bathu v Anglii.

Různé formy rituální očisty existovaly mezi domorodými Američany, Babyloňany, Egypťany, Řeky a Římany. Také nyní lze rituální očištění prostřednictvím vody nalézt v náboženských obřadech Židů, muslimů, křesťanů, buddhistů a hinduistů. Tyto obřady odrážejí starověkou víru v léčivé a čisticí vlastnosti vody.[2]

Asi 1500 před naším letopočtem
Lázně v palácovém komplexu v Knossu na Krétě a luxusní alabastrové vany vykopané v Akrotiri na Santorini. Pro relaxaci a osobní hygienu Řekové zřídili v areálech svých tělocvičen veřejné lázně a sprchy. Řecká mytologie uváděla, že určité přírodní prameny nebo přílivové bazény byly požehnány bohy, aby vyléčily nemoci. Kolem těchto posvátných jezírek zřídili Řekové koupaliště pro ty, kteří toužili po léčení.[2]
Římané předčili Řeky velikostí a složitostí svých lázní. Také vyvinuli lázně ve svých koloniích a využili přírodních horkých pramenů vyskytujících se v Evropě k výstavbě lázní v Aix a Vichy ve Francii, Bath a Buxton v Anglii, Cáchy a Wiesbaden v Německu, Baden v Rakousku a Aquincum v Maďarsku.[2]
Od 4. století
Úpadek západořímské říše, který začal v roce 337 po smrti císaře Konstantina, vedl k tomu, že římské legie opustily své odlehlé provincie a nechaly lázně, aby je převzalo místní obyvatelstvo, anebo je zničilo.
Od 6. století
Katolické řeholní řády augustiniánů a benediktinů obsahovaly rituální očistu a inspirované Benediktem z Nursie povzbuzovaly k provozování léčebných koupelí. Benediktinští mniši se podíleli na rozvoji a propagaci lázeňství.
1326
Collin le Loup, železářský mistr z belgického Lutychu, objevil chalybeátové prameny v belgickém Spa. Kolem těchto pramenů časem vyrostly známé léčebné lázně a termínem „spa“ se začalo označovat jakékoli lázeňské místo v blízkosti přírodních pramenů. V tomto období se jednotlivé prameny spojovaly s konkrétním neduhem, proti kterému údajně mohly pomáhat.[2]
1626
V anglickém pobřežním městě Scarborough paní Elizabeth Farrow objevila proud kyselé vody stékající z jednoho z útesů. Byl považován za zdraví prospěšný a dal vzniknout lázním Scarborough. K léčbě bylo přidáno koupání v moři a Scarborough se stalo prvním britským přímořským letoviskem.
18. století
Propracovaný římský koupací rituál a jeho výsledná architektura sloužily jako precedens pro pozdější evropská a americká koupaliště. Koncem 18. století se v Evropě znovu objevily formální zahradní prostory a opulentní architektonické uspořádání, které se vyrovnalo těm Římským.
2021
Byla vyhlášena Slavná lázeňská města Evropy jako památka světového dědictví UNESCO. Patří do nich 11 lázeňských měst v sedmi evropských zemích. Z těchto jedenácti měst jsou tři v České republice. Přihlášku a vyjednávání od roku 2012 koordinovala Česká republika a nominace byla předložena v roce 2019.[3]

Seznam slavných balneologů je součástí článku Balneologie.

Česko

[editovat | editovat zdroj]
1711, 1712
V Karlových Varech pobýval ruský car Petr I. Veliký, který se zde také setkal s německým filozofem G. Leibnitzem. Více viz článek Busta Petra Velikého (Karlovy Vary).
1785–1823
Johann Wolfgang von Goethe často navštěvoval Čechy, resp. západočeská lázeňská místa, především Teplice a Karlovy Vary. V roce 1808 při svém prvním delším pobytu se ve Františkových Lázních zamiloval do 23leté Silvie, dcery dvorního rady von Ziegesara. Mariánské Lázně navštívil celkem čtyřikrát. V roce 1821 se zde seznámil se svou poslední láskou Ulrikou von Levetzow.
1812
V českých lázních pobýval Ludwig van Beethoven. Z Teplic navštívil Karlovy Vary, Bílinu i Františkovy Lázně.[4]
1828
Do Karlových Varů se přijel léčit světoznámý houslista Niccolò Paganini. Hned v prvních dnech po příjezdu uspořádal ve Varech dva koncerty s velkým úspěchem, ale potom se již věnoval pouze procedurám, v jejichž účinky vkládal velké naděje. Bohužel, namísto zotavení se ve Varech jeho zdraví prudce zhoršilo.[5]
1829
Vincenc Priessnitz založil dnešní Lázně Jeseník (Gräfenburg), první vodoléčebný ústav, kam vedle pacientů přijížděli i lékaři učící se jeho metodám. Některé metody, například proslulé studené zábaly udržované do zapářky a vyvolávající intenzivní pocení jsou hojně používány dodnes. Navíc se podle Priessnitzova vzoru začaly zakládat podobné ústavy po celém světě.
1844
V Karlových Varech se krátce léčil syn W.A. Mozarta, Franz Xaver Mozart, zde zemřel a v srpnu 1844 zde byl i pohřben. V roce 1956 byl Mozartův hrob exhumován a ostatky přeneseny na hřbitov v Drahovicích. Od roku 1996 je náhrobek znovu umístěn v Mozartově parku v Karlových Varech.[6]
1891
Do Mariánských Lázní přijel i s rodinou slavný americký humorista Mark Twain, který se dostal do finanční tísně a potřeboval si vydělat peníze na přednáškovém turné po Evropě, aby mohl splatit dluhy. Druhým důvodem byl špatný zdravotní stav jeho manželky Olivie a jejich dvou dcer.[7]
1904
Anglický král Eduard VII. se během svého pobytu v Mariánských Lázních setkal s císařem Františkem Josefem I.
2021
Františkovy Lázně, Karlovy Vary a Mariánské Lázně se jako Slavná lázeňská města Evropy dostaly na seznam světového dědictví UNESCO.

Význam lázeňské péče

[editovat | editovat zdroj]

1/ V akreditovaných lázních v ČR se léčí nebo doléčují (rekonvalescence) tyto indikační skupiny onemocnění[8]

  • Onkologické nemoci
  • Nemoci oběhového ústrojí
  • Nemoci trávicího ústrojí
  • Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí
  • Nemoci dýchacího ústrojí
  • Nemoci nervové
  • Nemoci pohybového ústrojí
  • Nemoci močového ústrojí
  • Duševní poruchy
  • Nemoci kožní
  • Nemoci gynekologické

2/ Posláním rehabilitační medicíny je integrace člověka postiženého vrozenou vadou, chronickou chorobou nebo úrazem do společnosti. Z člověka trpícího (homo patiens) se tak má opět stát jedinec činný (homo agens). V České republice nese lékařský obor název rehabilitační a fyzikální medicína. Jeho absolventi působí v rehabilitačních léčebných ústavech a lázních.[9]

3/ Kromě léčebného a rehabilitačního má pravidelný lázeňský pobyt také velký význam rekreační, preventivní (preventivní zdravotní péče neboli zdravotnická profylaxe), hygienický a edukační.

Veliké procento návštěvníků některých našich lázní, hlavně v létě a v době prázdnin, nepřichází za účelem léčení určité choroby, ale na zotavenou. Naše lázně jsou povětšině současně i místy klimatickými a místy pro rekreaci, rozptýlení a uklidnění. Léčení chorob bylo do nedávna hlavním úkolem medicíny. Dnes všímáme si současně i složky prevenční — to jest — snažíme se ozbrojiti organismus proti příštímu onemocnění a předcházeti chorobám.

Ale každý nedovede upraviti svůj prázdninový pobyt tak, aby zahladil stopy práce a přinesl skutečné osvěžení. Člověk, toužící po klidu, přichází mnohdy na letní samotu, kde ticho — po kterém tak toužil — naplňuje jej hrůzou. V tomto ohledu pobyt v lázeňském místě je daleko vhodnější, než pobyt v zapadlém letovisku. Čas je tu přesně rozdělen — pitná kúra, promenáda, snídaně, koupel, odpočinek, procházka, oběd, tělocvik, výlet, zábava, hra a koncert, — to vše je nutné a osvědčilo se, jak dlouhá lázeňská zkušenost dosvědčuje. (naopak) Člověk, ponechaný sobě, těžce se vymaňuje ze svých denních zvyků. Schází mu obvyklý doutník, obvyklá dávka piva — takže rychle se vrací ke starému způsobu života. A to právě je na závadu. Důležitá je nutná lékařská prohlídka všech — i zdravých osob, které přicházejí do lázní. Mnohé počínající choroby jsou tak včas rozpoznány a nemocný na ně v pravou chvíli upozorněn.

Bylo by ovšem dobře, kdyby každý, kdo lázně navštěvuje, hleděl využíti svého pobytu k všeobecné péči o své zdraví. V lázních má člověk poznati, že vlastně není stár, — že je svěží a pružný, že se dovede mladicky dívati na svět — žije-li tak, jak předpisují zákony hygieny denního života.

MUDr. Karel Driml, Lázně — prostředek k prodloužení lidského života. Zdroj: Národní listy, roč. 66, č. 236. s. 9, 29. 08. 1926

Lázeňské procedury

[editovat | editovat zdroj]

Péče o tělo, lázeňská léčba nebo kosmetická péče jsou skupiny nelékařských procedur napomáhajících tělesnému zdraví. Jsou obvykle poskytovány v lázeňských resortech, pobytových nebo denních lázních, kosmetických salónech, sanatoriích (ozdravovnách), sociálních zařízeních nebo domech pro seniory. Mezi typickou péči patří:

Lázeňská sdružení

[editovat | editovat zdroj]

ISPA

[editovat | editovat zdroj]

Podle Mezinárodní lázeňské asociace (ISPA) jsou lázně "místa věnovaná celkové pohodě prostřednictvím různých profesionálních služeb, které podporují obnovu mysli, těla a ducha".[11]

Svaz léčebných lázní ČR

[editovat | editovat zdroj]

Svaz léčebných lázní České republiky[12] (ve zkratce SLL) je zájmové profesní uskupení, které sdružuje instituce, jež na území státu poskytují lázeňskou péči.

Sdružení lázeňských míst ČR

[editovat | editovat zdroj]

Sdružení lázeňských míst České republiky (ve zkratce SLM) je nestátní nezisková organizace, jejímiž členy jsou města a obce, na jejichž území se nachází lázeňská zařízení a která mají schválený lázeňský statut.[13]

Unie kosmetiček ČR

[editovat | editovat zdroj]

Unie kosmetiček se sídlem v České Lípě nabízí vzdělávání formou seminářů, zprostředkovává kontakty a upozorňuje na důležité akce v oboru kosmetiky. Unie kosmetiček pořádá soutěž v líčení s finále na veletrhu WORLD OF BEAUTY & SPA v Praze, z něhož postupují vítězové na Mezinárodní mistrovství v Německu, Polsku a dalších zemích. Organizuje zájezdy na veletrhy v zahraničí, spolupracuje s televizí a rozhlasem. Unie kosmetiček každoročně pořádá víkendový sjezd své členské základny.[14]

ABAS ČR

[editovat | editovat zdroj]

Asociace bazénů a saun je odborným partnerem pro provozy wellness, spa, bazény, sauny a balneo.

Česká republika

[editovat | editovat zdroj]

Ministerstvo zdravotnictví je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Pro tuto činnost má zřízen Český inspektorát lázní a zřídel. Kompetence a povinnosti inspektorátu stanovuje "lázeňský zákon" č. 164/2001 Sb.[15] Lázněmi se obvykle rozumí instituce poskytující lázeňskou péči. Ty se v ČR sdružily do Svazu léčebných lázní České republiky. Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle lázeňského zákona. Lázeňská místa jsou organizována ve Sdružení lázeňských míst České republiky.

Zdravotní pojišťovny poskytují svým klientům lázeňskou léčbu v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a vyhláškou MZd č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči.

O lázeňských městech a střediscích pojednává článek lázně. Minerální vody jsou popsány v článku Seznam českých minerálních vod. Minerální voda však může být vyráběna ze směsi několika pramenů, případně nemusí pocházet ze stejnojmenného pramene. Významné prameny jsou proto uvedeny samostatně v článku Seznam českých minerálních pramenů.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spa na anglické Wikipedii.

V tomto článku je použit text článku Návrh na lázeňskou péči/PGS (VPL) ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

  1. ↑ ABZ.cz: slovník cizích slov
  2. ↑ a b c d PAIGE, John C; LAURA WOULLIERE HARRISON. Out of the Vapors: A Social and Architectural History of Bathhouse Row, Hot Springs National Park. [s.l.]: U.S. Department of the Interior, 1987. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 February 2009. 
  3. ↑ 11 European cities nominate The Great Spas of Europe for UNESCO World Heritage List. European Heritage Tribune [online]. 2019-01-30 [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Beethoven a Čechy. Skladatelovy návštěvy Prahy a Teplic či památné setkání s Goethem
  5. ↑ Niccolò Paganini v Karlových Varech, část třetí: Zánět[nedostupný zdroj]
  6. ↑ Franz Xaver Mozart v Karlových Varech
  7. ↑ Všichni tu mluví jen o játrech, divil se Mark Twain před 130 lety v Mariánských Lázních
  8. ↑ SLL: Indikační skupiny
  9. ↑ REHABILITAČNÍ A FYZIKÁLNÍ MEDICÍNA [online]. Ministerstvo zdravotnictví ČR [cit. 2016-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  10. ↑ Tradiční balneo procedury [online]. Lázně Mšené [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ ISPA, International SPA Association
  12. ↑ Svaz léčebných lázní [online]. Františkovy Lázně: Svaz léčebných lázní České republiky [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ O sdružení [online]. Třeboň: Sdružení lázeňských míst České republiky [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ Wellnesslife: wellness a SPA kontakty
  15. ↑ Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]