Macchi MC.205 Veltro
| Macchi MC.205 Veltro | |
|---|---|
 MC.205 Veltro | |
| Určení | stíhací letoun |
| Původ | Italské království |
| Výrobce | Aeronautica Macchi |
| Šéfkonstruktér | Mario Castoldi |
| První let | 14. dubna 1942[1] |
| Zařazeno | 1943 |
| Vyřazeno | 1947 |
| Uživatel | Regia Aeronautica Luftwaffe, Egyptské královské letectvo |
| Vyrobeno kusů | 262 |
| Vyvinuto z typu | Macchi MC.202 Folgore |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Macchi MC.205 Veltro (česky Chrt) byl italský stíhací letoun používaný během druhé světové války a patřil spolu s Reggiane Re.2005 a Fiatem G.55 k posledním italským válečným stíhačkám.
Sami piloti hodnotili Veltro díky jeho menší váze, lepším výkonům a vlastnostem v nižších a středních výškách lépe než Fiata G.55.
Vývoj a nasazení
[editovat | editovat zdroj]
Macchi MC.205V „Veltro“ (Chrt) byl pokračováním úspěšné série MC.202, kde měl být odstraněn největší nedostatek - slabá výzbroj. Stroj však měl slabou stoupavost, což z hlediska jeho plánovaného určení - napadání vysokoletících spojeneckých bombardérů - nebyla dobrá vizitka.
Vznikl v dubnu 1942 adaptací draku Macchi MC.202 Folgore na zabudování německého dvanáctiválcového vidlicového motoru DB 605A-1 o výkonu 1084 kW. Většina nevelké sériové produkce byla dodána s licenčními motory Fiat RA-1050 RC-58 Tifone. Hlavňovou výzbroj u prvních sériových strojů tvořila dvojice synchronizovaných kulometů ráže 12,7 mm, od III. sériového bloku byly doplněny o dva kanóny MG 151 v křídle.
Poprvé byly MC.205V nasazeny nad Sicílií v červenci 1943, kdy doprovázely italské a německé torpédové letouny. Z celkového počtu 262 vyrobených strojů bylo v době kapitulace Itálie v letuschopném stavu pouze 66 exemplářů.
Zcela nové delší celokovové křídlo s plochou 19,03 m² dostal typ MC.205N Orione, který dosahoval rychlosti 627 km/h ve výšce 7000 m. Přes jeho nepopiratelnou vysokou hodnotu byly vyrobeny jen dva prototypy. Verze N-1 (sériové číslo MM 499) zalétaná 1. listopadu 1942 s výzbrojí jednoho kanónu Mauser MG 151/20 ráže 20 mm střílející dutou hřídelí vrtule a čtyř kulometů Breda-SAFAT ráže 12,7 mm. Pohon zajišťoval původní německý motor DB-605A-1. Druhý prototyp verze N-2 (MM 500) poprvé vzlétl 19. května 1943 s výzbrojí tří kanónů MG 151 a dvou kulometů.[2]
Nedokončeny zůstaly i typy MC.206 a MC.207.
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Osádka: 1
- Rozpětí: 10,6 m
- Délka: 8,85 m
- Výška: 3,05 m
- Nosná plocha: 16,80 m²
- Vlastní hmotnost: 2581 kg
- Vzletová hmotnost: 3408 kg
- Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidlicový motor Fiat RA.1050 RC 58
- Výkon pohonné jednotky: 1100 kW
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Max. rychlost: 642 km/h
- Dostup: 10 500 m
- Dolet: 985 km
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2 × kulomet Breda ráže 12,7 mm
- 2 × kanón ráže 20 mm
- 320 kg pum
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Apostolo, Cattaneo a Massimello 2008, s. 6.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Macchi MC-205N Orione. Letectví a kosmonautika. 1979, roč. 55., čís. 20, s. 79
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- APOSTOLO, Giorgio; CATTANEO, Gianni; MASSIMELLO, Giovanni, 2008. Aermacchi C.205. Překlad Frank McMeiken; ilustrace Angelo Brioschi, Aldo Brovarone. Torino: La Bancarella Aeronautica. 56 s. (Ali d'Italia; sv. 027). (it / en)
- GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 103.
- GUNSTON, Bill. Bojová letadla II. světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. 479 s. ISBN 80-7237-203-3.
- NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 3. Praha: Naše vojsko, 1992. 373 s. ISBN 80-206-0117-1.
- Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939 - 1945
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Macchi MC.205 Veltro na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Macchi MC.205 Veltro Archivováno 24. 6. 2015 na Wayback Machine.
- Fotogalerie letounu Macchi MC.205 Veltro
