Makak tonkeánský | |
---|---|
Makak tonkeánský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
Rod | makak (Macaca) |
Binomické jméno | |
Macaca tonkeana Meyer, 1899 | |
Rozšíření makaka tonkeánského (modře) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Makak tonkeánský (Macaca tonkeana) je druh opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca). Druh, který je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody zranitelný, popsal Friedrich Albrecht Anton Meyer v roce 1899.[2] Makak tonkeánský se vyskytuje především v centrální části ostrova Sulawesi (Celebes). Nejsou známy žádné poddruhy.
Makak tonkeánský je asijský druh. Vyskytuje se v Indonésii, hlavní oblast výskytu je v centrálním Sulawesi, lze ho také najít na Togianských ostrovech.[3] K životu dává přednost tropickým deštným lesům až do výšky 2000 m n. m. Jeho populace se mohou krýt s druhy Macaca maura či Macaca hecki, s nimiž může hybridizovat.[4]
Makak tonkeánský měří 42–68 cm, samec váží kolem 14,9 kg, samice jsou lehčí, jejich hmotnost se odhaduje na 9 kg; u těchto makaků je tedy vyvinut pohlavní dimorfismus. Ocas bývá krátký, měří 3–6 cm. Srst je černá, světlejší na tvářích a zadku.[4] Na rozdíl od příbuzného makaka tmavého (Macaca maura) se liší menší chocholkou na hlavě a méně vyvinutými lícními kostmi.[5] Potrava je převážně rostlinná (listy, ovoce, květy), makakové tonkeánští však pojídají i bezobratlé, především hmyz. Tlupa se skládá z 10 až 30 jedinců, den tráví především na stromech, ale pohybují se i po zemi.[4] Rozmnožování může probíhat celoročně, po 6 měsících březosti se samici narodí jedno mládě. Pohlavní dospělosti je u samců dosaženo zhruba v 5 letech, u samic kolem 3 let.[6]
Makak tonkeánský je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody zranitelný druh a jeho populace klesá. Ztrátu populace způsobuje převážně rozsáhlá přeměna lesů na kakaovníkové a palmové plantáže, společně s lovem pro maso a odchytem volně žijících opic pro chov v zajetí. Opice jsou také zabíjeny zemědělci, protože představují škůdce na polích.
Makak tonkeánský se vyskytuje v několika chráněných oblastech a je zapsán na seznam CITES II.[7]