Mansour Bahrami

Mansour Bahrami
Mansour Bahrami (5. června 2009)
Mansour Bahrami (5. června 2009)
Narození26. dubna 1956 (68 let)
Arák
BydlištěPaříž
Povolánítenista
Webmansourbahrami.co.uk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mansour Bahrami (persky منصور بهرامی‎, S, * 26. dubna 1956 v Aráku) je íránský tenista.

Bahrami poprvé poznal tenis jako podavač míčků, ale ke hře se dostal až později. Bez vhodného vybavení se učil údery s pánvemi na smažení a podobným vybavením. Když dostal první skutečnou příležitost, brzy prokázal svůj talent. Na začátku osmdesátých let 20. století se stal daviscupovým reprezentantem, ale když byl po islámské revoluci v Íránu tenis považován za nevhodný kapitalistický[zdroj?] sport, rozhodl se nakonec k odchodu do Francie.

Vzhledem k již poměrně vysokému věku se už neprosadil ve dvouhře, ale dosahoval úspěchů ve čtyřhře. S Winogradským postoupil až do finále French Open v roce 1989. Vyhrál dva turnaje ATP, v Ženevě v roce 1988 s Tomášem Šmídem a v Toulouse v roce 1989 s Winogradským. Ve dvouhře trpěl i kvůli své nepřekonatelné touze bavit diváky, kterou ve čtyřhře omezoval pocit odpovědnosti za partnera.

V roce 1993, kdy vznikl seriál seniorských turnajů ATP (nad 35 let), byl okamžitě zván jako vynikající bavič a hrál úspěšně zápasy s legendami jako byli Jimmy Connors, Björn Borg nebo John McEnroe. Ve čtyřhře hrává s Henrim Lecontem. V repertoáru má různé triky pro pobavení diváků, jako údery mezi nohama, stopbal, který se zásluhou maximální spodní rotace odráží zpět přes síť, podání pod rukou apod.

V roce 2006 vyšla jeho autobiografie Les Court Des Miracles (Dvorec zázraků), doplněná DVD nazvaným The Man Behind The Moustache (Muž za knírkem).

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mansour Bahrami na anglické Wikipedii a Mansour Bahrami na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]