Mare Crisium (česky Moře nepokojů nebo Moře sporů nebo Moře krizí) je měsíční moře rozkládající se na přivrácené straně Měsíce, severovýchodně od Mare Tranquillitatis (Moře klidu) a severně od Mare Fecunditatis (Moře hojnosti). Má kruhovitý tvar o průměru cca 555 km. Jde o typickou měsíční kotlinu impaktního původu, jejíž vnitřek byl zatopen lávovými vrstvami, což se projevuje anomálií gravitačního pole - nachází se zde mascon. Na povrchu moře jsou četné mořské hřbety.[1]
Vzhledem k tomu, že se nachází blízko okraje měsíčního disku, vypadá ze Země jako protáhlá elipsa. Změny tvaru této elipsy při pozorování jsou důsledkem librace, zejména v délce.[1] Moře má rozlohu přibližně 176 000 km² [2] a pojmenoval ho (stejně jako většinu ostatních měsíčních moří) italský astronom Giovanni Battista Riccioli, jehož nomenklatura z roku 1651 se stala standardem.[3]
Severně od Moře nepokojů se nachází větší kráter Cleomedes, uvnitř moře leží několik menších kráterů např. Picard, Peirce a další.
Do Mare Crisium dopadla v roce 1969 sovětská sonda Luna 15. Vzorek zdejší půdy byl odebrán a dopraven na Zemi 22. srpna 1976 jinou sovětskou sondou Luna 24.[4]
V současnosti se do této oblasti připravuje mise soukromé společnosti Firefly Aerospace, která má v roce 2023 pomocí svého nového lunárního landeru Blue Ghost doručit 10 vědeckých přístrojů. Misi si u této firmy objednala NASA a ta je také vlastníkem zmíněných vědeckých přístrojů. Mise je součástí programu CLPS, tedy programu NASA na podporu soukromých firem, které v rámci něj mohou získat různé zakázky na dopravu přístrojů, vybavení či landerů na povrch Měsíce, anebo na jeho oběžnou dráhu[5].
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mare Crisium na anglické Wikipedii.