Marie Terezie z Ahlefeldtu

Marie Terezie z Ahlefeldtu
Narození	16. ledna 1755 Řezno
Úmrtí	20. prosince 1810 (ve věku 55 let) Praha
Povolání	hudební skladatelka, klavíristka a spisovatelka
Choť	Ferdinand Antonín z Ahlefeldtu (od 1780)[1]
Rodiče	Alexandr Ferdinand, 3. kníže z Thurn-Taxisu a Marie Henrieta z Fürstenbergu
Rod	Thurn-Taxisové
Příbuzní	Karel Anselm, 4. kníže z Thurn-Taxisu a Marie Alžběta z Thurn-Taxisu (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Terezie z Ahlefeldtu roz. princezna z Thurn-Taxisu (německy Maria Theresia von Ahlefeldt, 28. února 1755, Řezno – 20. prosince 1810, Praha), byla německá hudební skladatelka a klavíristka. Kvůli svému sňatku s dánským diplomatem a královským komorníkem Ferdinandem hrabětem z Ahlefeldtu (1747–1815) v roce 1780 a jejímu dlouhodobému pobytu v Dánsku je považována za „první dánskou skladatelku“.^[2]

Život

Marie Terezie vyrůstala v prostředí uměnímilovné knížecí rodiny Thurn-Taxisů v rodném Řezně. O bohatství repertoáru tehdejší doby vypovídá sbírka historických hudebnin v Řezenském dvoře (Regensburger Hof) ve Vídni.^[3] O jejím skladatelském a klavíristickém vzdělání není nic známo. Jedna z jejích pozdějších symfonií je v RISM současně uvedena jako dílo českého skladatele Františka Xavera Pokorného (1729–1794), který byl v letech 1766 - asi 1770 angažován u řezenské dvorní kapely.^[4] Díky této duplicitě je možné usuzovat na vztah učitel-žákyně, což však dosud nebylo doloženo.

Od roku 1780, v roce její svatby, jak je uvedeno v The New Groove Dictionary of Women Composers (1994), žila Marie Terezie v braniborském městě Ansbachu obklopena hudbou tamní dvorní kapely, deset let předtím výrazně rozšířené o někdejší bayreuthskou dvorní kapelu. V Ansbachu se Marie Terezie spřátelila s anglickou básnířkou, pozdější markraběnkou, Lady Elizabeth Cravenovou.

Po zrušení markrabství roku 1791 se manželé Ahlefeldtovi usadili v Kodani, kde její manžel dostal funkci ředitele Královského divadla a ona několikrát veřejně vystupovala se svými skladbami a jako klavíristka.

Její nejznámější skladbou je její operní balet Télemachos a Kalypsó zkomponovaný v Ansbachu roku 1782, který měl premiéru v Kodani 28. prosince 1792 v kodaňském Královském divadle a do roku 1812, i v době po její smrti, byl uveden celkem 37krát. Jeden z klavírních výtahů opery, který Ahlefeldtová napsala vlastní rukou, má německý nadpis: TELEMAK / auf der Insel Calypso / Ein Opera Ballet in IV Acten / vom / Ballet=Meister Galeotti / in Music gesezt, und zum Klavir [!] eingerichtet / von / Gräfin M: T: von Ahlefeldt / geborene Princess: von Thurn und Taxis. Podle RISM byl autorem (ansbašského) textu baletní mistr Vincenzo Galeotti, tato informace však také vyžaduje ověření.

Ahlefeldtová zkomponovala ještě několik oper, vokálních skladeb a jednu či dvě symfonie.

Později se rodina dostala do potíží a po několika letech musela Dánsko opustit. Po dvouletém pobytu v Drážďanech, kam byl hrabě Ahlefeldt roku 1798 povolán jako vyslanec, se v roce 1800 trvale odstěhovali do Prahy, kde Marie Terezie i s manželem žila až do své smrti v roce 1810. Také hrabě Ferdinand Antonín zemřel v Praze 28. září 1815, avšak bližší podrobnosti o jejich činnosti v této době nejsou známy.

Dílo

Přesný počet titulů není dosud zcela znám. RISM OPAC udává 9 opusů, z toho jedna symfonie je připisována také českému skladateli Františku Xaverovi Pokornému.

Opera-balet:

• Telemak paa Calypsos Øe (Télemachos a Kalypsó). 4 dějství, libreto a choreografie: Baletní mistr Vincenzo Galeotti, 1782. Dánské vydání 1792, text (zřejmě dánský): Christen Henriksen Pram

Symfonie:

• in F pro 4. smyčcový orchestr, 2 hoboje a 2 lesní rohy;
• in D, připisována též Fr. X. Pokornému

Vokální skladby:

• Il mio ben quando verrà árie kolem roku 1789 [1]
• L'Harmonie kantáta pro 2 soprány, sbor a orchestr
• Romanze di Nina pro soprán a nástroje (Partitura (MS) v Královské sbírce hudebnin v Drážďanech)
• 3 opery

Balet:

• 2 balety

Literatura

• Sophie Drinker Institut s podrobnými odkazy
• RISM OPAC online: informace o 9 skladbách
• blmu zde jsou k dispozici novější odkazy

Reference

1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
2. M. Magnussen: Komponisten Maria Theresia Ahlrfeldt - og andre kvinder i dansk musikliv ca 1750-1800. Diss. Copenhagen U., 1990.
3. Viz RISM.
4. Viz in: J. Murray Barbour: Pokorny Vindicated. In: The Musical Quarterly 49, 1963, 1, ISSN 0027-4631, str. 38–58.

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Theresia von Ahlefeldt na německé Wikipedii.

Autoritní data	GND: 129985570 LCCN: nr2004002180 VIAF: 18318777 WorldCat Entities: E39PBJc3CgwM9Pp9WDJbbY3hHC

Portály: Česko | Dánsko | Hudba | Lidé | Německo