Marijan Varešanin

Marijan baron Varešanin von Vareš
Místodržitel v Bosně a Hercegovině
Ve funkci:
8. března 1909 – 10. května 1911
PředchůdceAnton von Winzor
NástupceOskar Potiorek
Velitel 15. armádního sboru v Sarajevu
Ve funkci:
7. března 1909 – 7. října 1909
PředchůdceAnton von Winzor
NástupceMoritz von Auffenberg
Velitel v Zadaru
Ve funkci:
8. dubna 1905 – 7. března 1909
PředchůdceKarl Horsetzky von Hornthal
NástupceKarl Fanta
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1897), generálmajor (1894)
Rodné jménoMarijan Varešanin
Narození1. února 1847
Gunja
Úmrtí22. dubna 1917 (ve věku 70 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Titulsvobodný pán (1910)
Alma materTereziánská vojenská akademie
Kriegsschule
Profesedůstojník a politik
CommonsMarijan Varešanin von Vareš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marijan svobodný pán Varešanin von Vareš (německy Marian Freiherr Varešanin von Vareš) (1. února 1847 Gunja – 22. dubna 1917 Vídeň) byl rakousko-uherský generál chorvatského původu. Po absolvování vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1866, jako štábní důstojník vystřídal působení u řady jednotek po celé monarchii, několik let mimo jiné pobýval v Praze spolu s korunním princem Rudolfem. V roce 1908 dosáhl hodnosti generála pěchoty a v roce 1909 byl krátce velitelem 15. armádního sboru v Sarajevu. V letech 1909–1911 zastával funkci zemského správce v okupované Bosně a Hercegovině, kde na něj byl v roce 1910 spáchán neúspěšný atentát. Za zásluhy byl v roce 1910 povýšen na barona a o rok později odešel na vlastní žádost do výslužby.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Císař František Josef I. s generálem Varešaninem v Sarajevu (1910)

Pocházel z Chorvatska a byl synem důstojníka Raimuna Varešanina. První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Rijece a v letech 1863–1866 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.[1] Do armády vstoupil jako poručík k 78. pěšímu pluku v Aradu a ještě v roce 1866 se zúčastnil bojů ve východních Čechách během prusko-rakouské války. V letech 1869–1871 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1872) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Jako štábní důstojník sloužil u 2. pěší divize ve Vídni a v roce 1876 byl povýšen na kapitána.[2] Mezitím byl v roce 1875 přidělen jako doprovod císaři Františku Josefovi během jeho cesty na Balkán. Později působil u různých jednotek ve Lvově a Záhřebu. Jako štábní důstojník oblastního velitelství v Zadaru měl v roce 1878 zodpovědnost za mobilizaci při okupaci Bosny a Hercegoviny.

V roce 1881 byl povýšen na majora a stal se šéfem štábu 9. pěší divize v Praze,[3] kde v té době sloužil také korunní princ Rudolf a Varešanin dostal na starost doplnění následníkova vzdělání v oblasti vojenské historie a geografie. V Praze zůstal až do roku 1887 u pěšího pluku č. 75 a mezitím byl povýšen na podplukovníka (1885).[4] V letech 1887–1893 byl náčelníkem štábu oblastního velitelství v Zadaru a v roce 1888 byl povýšen na plukovníka.[5][6]

V roce 1894 dosáhl hodnosti generálmajora[7] a v letech 1894–1896 byl velitelem 48. pěší brigády v Přemyšlu.[8] Na přelomu let 1896–1897 byl krátce velitelem 3. pěší brigády v Řešově. V roce 1897 byl povýšen na polního podmaršála[9] a převzal velení 18. pěší divize v Mostaru.[10] V roce 1900 byl přeložen jako zástupce velitele 12. armádního sboru do Sibiu,[11] ve stejné funkci přešel v roce 1903 k 15. armádnímu sboru do Sarajeva[12] a od roku 1905 byl zároveň oblastním velitelem v Zadaru.[13]

V roce 1905 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra[14] a po reorganizaci hodnostní hierarchie obdržel v roce 1908 navíc hodnost generála pěchoty.[15] V březnu 1909 byl jmenován velitelem 15. armádního sboru v Sarajevu[16] a zároveň se stal guvernérem v okupované Bosně a Hercegovině.[17] V červenci 1909 byl navíc jmenován jedním z generálních inspektorů armády[18][19] a díky tomu se vzdal velení sarajevského armádního sboru, nadále ale zůstal guvernérem v Bosně. Při příležitosti slavnostního zahájení zasedání bosenského zemského sněmu 2. června 1910 byl vystaven pokusu o atentát, který na něj spáchal srbský student Bogdan Žerajić. Ten pětkrát vystřelil a minul, šestým výstřelem spáchal sebevraždu. Žerajićův čin vyvolal značný ohlas u srbské radikální mládeže a o několik let později se jím inspirovali strůjci úspěšného atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda taktéž v Sarajevu. Varešanin po atentátu zvažoval rezignaci na funkci, odvolán byl na vlastní žádost k datu 10. května 1911 a o dva měsíce později byl penzionován v armádě.[20] Zbytek života strávil v ústraní ve Vídni.

Jeho manželkou byla Irena Georgievicsová (*1854), dcera generálmajora Georga Georgievicse. Měli spolu dceru Jelenu.[21][22]

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Po otcově nobilitaci v roce 1880 užival šlechtický titul s predikátem Edler Varešanin von Vareš. V roce 1905 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence[23] a od roku 1906 byl čestným majitelem 22. pěšího pluku dislokovaného v Mostaru.[24] Jako oběť nezdařeného pokusu o atentát byl v roce 1910 povýšen do stavu svobodých pánů. Během vojenské služby získal několik vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[25]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894 s. 42 dostupné online
  2. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 145 dostupné online
  3. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 154 dostupné online
  4. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884 s. 157, 418 dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 295 dostupné online
  6. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1887; s. 106, 155 dostupné online
  7. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1895; Vídeň, 1895; s. 239 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 105, 131 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 246 dostupné online
  10. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1900; Vídeň, 1899; s. 257 dostupné online
  11. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1901; Vídeň, 1900; s. 132 dostupné online
  12. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 140, 154 dostupné online
  13. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 148, 159 dostupné online
  14. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1908; Vídeň, 1907; s. 161 dostupné online
  15. ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  16. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online
  17. ↑ Přehled představitelů státní správy Bosny a Hercegoviny na webu worldstatesmen dostupné online
  18. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1910; Vídeň, 1909; s. 103, 166 dostupné online
  19. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 301 dostupné online
  20. ↑ Služební postup Marijana Varešanina in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 192 [1]
  21. ↑ VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2027; Praha, 2016; s. 161 ISBN 978-80-905324-9-6
  22. ↑ Marijan Varešanin na webu geni.com dostupné online
  23. ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 222 dostupné online
  24. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 22 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 422 dostupné online
  25. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Marijana Varešanina in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 295 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]