Mark Oliphant | |
---|---|
Mark Oliphant (1939) | |
Narození | 8. října 1901 Adelaide |
Úmrtí | 14. července 2000 (ve věku 98 let) Canberra |
Bydliště | Government House Hughes |
Alma mater | Adelaidská univerzita (do 1922) Univerzita v Cambridgi Unley High School |
Povolání | fyzik, guvernér a jaderný fyzik |
Zaměstnavatelé | Birminghamská univerzita Australská národní univerzita Adelaidská univerzita |
Ocenění | Hughesova medaile (1943) Rutherford Medal and Prize (1946) Faradayova medaile (1948) Fellow of the Australian Academy of Science (1953) Bakerian Lecture (1955) … více na Wikidatech |
Politické strany | Australia Party (do 1977) Australian Democrats (od 1977) |
Funkce | Governor of South Australia (1971–1976) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mark Oliphant, plným jménem Marcus Laurence Elwin Oliphant (8. října 1901 Adelaide – 14. července 2000 Canberra) byl australský fyzik.
Vystudoval fyziku na Cambridgeské univerzitě, kde byl žákem Ernesta Rutherforda. Po studiích působil na Univerzitě v Birminghamu.[1]
Spolu s Rutherfordem a Paulem Harteckem objevil v roce 1934 tritium. Řídil též tým (v němž byl např. John Randall či Harry Boot), který vyvinul magnetron použitý v mikrovlnném radaru (1939). V roce 1937 byl zvolen do Královské společnosti a roku 1959 v Británii povýšen do šlechtického stavu. Roku 1943 odešel do Spojených států amerických, kde se podílel na projektu Manhattan při vývoji první jaderné zbraně. Stavěl se ostře proti jejímu použití v Japonsku, byl však zastáncem dalšího jaderného výzkumu.
Po druhé světové válce se vrátil do Austrálie, kde působil jako ředitel Výzkumné školy fyziky a strojírenství na Australian National University (ANU) v Canbeře (1950–63), jako předseda australské Akademie věd (1954-57) a profesor fyziky ionizovaných plynů v ústavu vyšších studií na ANU (1964–67).
V závěru života se zapojil i do politiky, v letech 1971-1976 zastával funkci guvernéra Jižní Austrálie.[2]