Markéta Beaufortová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 31. května 1443 Bedfordshire |
Úmrtí | 29. června 1509 (ve věku 66 let) Westminster |
Pohřbena | Westminsterské opatství |
Potomci | Jindřich VII. Tudor |
Otec | John Beaufort |
Matka | Margaret Beauchamp of Bletso |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Markéta Beaufortová (Margaret Beaufort; 31. května 1443, Bedfordshire – 29. června 1509, Westminster), hraběnka z Richmondu a Derby, byla anglická politička a mecenáška z rodu Beaufortů, matka krále Jindřicha VII. Tudora, jehož pomohla dosadit na trůn, a jedna z klíčových postav války růží. V politicky chaotické době aktivně manévrovala s cílem zajistit Jindřichovi korunu, což nakonec vyvrcholilo Jindřichovým rozhodným vítězstvím nad králem Richardem III. v bitvě u Bosworthu. Tím pomohla na anglický trůn nastolit Tudorovce.
Markéta byla jedinou dcerou a dědičkou vévody ze Somersetu Jana Beauforta (1404–1444). Její dědeček Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu (asi 1371–1410) byl nemanželským, avšak legitimizovaným synem Jana z Gentu, třetího přeživšího syna anglického krále Eduarda III. Z toho pak Markéta odvozovala nárok na anglický trůn pro svého syna Jindřicha.
Ještě jako nemluvně byla Markéta smluvně oddána se stejně starým Janem de la Pole, synem vévody ze Suffolku Viléma de la Pole. Ačkoliv bylo toto manželství v roce 1450 přes příbuzenský vztah legitimizováno papežem, Markéta Jana za manžela nepřijala, takže manželství bylo anulováno. Jejím manželem se pak stal Edmund z velšského rodu Tudorů. Jindřich Tudor se třináctileté Markétě narodil již jako pohrobek, protože jeho otec Edmund mezitím zahynul v zajetí Yorků na mor. Porod ve velmi mladém věku nejspíš Markétu fyzicky trvale poškodil, protože potom již neměla žádné děti. Dalším manželem čtrnáctileté vdovy se stal Jindřich Stafford, s nímž prožila poměrně šťastné manželství. Když lord Jindřich padl v bitvě u Barnetu, osmadvacetiletá Markéta opět ovdověla a brzy na to se z politických důvodů provdala za Tomáše Stanleyho, hraběte z Derby.
Po nástupu svého syna na trůn se Markéta, ačkoliv nebyla královnou, těšila značnému politickému vlivu a osobní nezávislosti, což obojí bylo u žen té doby neobvyklé. Během vlády svého syna byla významnou mecenáškou, která zahájila éru tudorovského sponzorství kultury a umění. Především založila dvě prominentní koleje na Univerzitě v Cambridgi, Christ's College v roce 1505 a St John's College, která byla dokončena po její smrti až v roce 1511.[1][2] Lady Margaret Hall v Oxfordu, první oxfordská vysoká škola, která přijímala ženy, je pojmenována po ní a má její sochu v univerzitní kapli.[3]
Eduard III. Anglický | ||||||||||||
Jan z Gentu | ||||||||||||
Filipa Henegavská | ||||||||||||
Jan Beaufort | ||||||||||||
Paon de Roet | ||||||||||||
Kateřina Swynfordová | ||||||||||||
John Beaufort | ||||||||||||
Tomáš Holland, 1. hrabě z Kentu | ||||||||||||
Tomáš Holland, 2. hrabě z Kentu | ||||||||||||
Jana z Kentu | ||||||||||||
Margaret Beaufort | ||||||||||||
Richard FitzAlan, 10th Earl of Arundel | ||||||||||||
Alice FitzAlan, hraběnka z Kentu | ||||||||||||
Eleonora z Lancasteru | ||||||||||||
Markéta Beaufortová | ||||||||||||
Sir Roger Beauchamp | ||||||||||||
Roger Beauchamp | ||||||||||||
Joan de Clopton | ||||||||||||
John Beauchamp | ||||||||||||
Mary | ||||||||||||
Margaret Beauchamp of Bletso | ||||||||||||
William de Stourton | ||||||||||||
John Stourton | ||||||||||||
Joan Vernon | ||||||||||||
Edith Stourton | ||||||||||||
Lettice | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lady Margaret Beaufort na anglické Wikipedii.