Mate Boban

Mate Boban
Stranická příslušnost
Členství	Chorvatské demokratické společenství
Narození	12. února 1940 Sovići
Úmrtí	7. července 1997 (ve věku 57 let) Mostar
Příčina úmrtí	krvácení do mozku
Alma mater	Záhřebská univerzita
Profese	politik a voják
Náboženství	katolicismus
Ocenění	Řád Anteho Starčeviće
Commons	Mate Boban
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Mate Boban (12. února 1940 – 7. července 1997) byl bosenskochorvatský politik a jeden ze zakladatelů Chorvatské republiky Herceg-Bosna, neuznané entity v Bosně a Hercegovině. Byl prvním prezidentem Herceg-Bosny od roku 1991 do roku 1994.

V letech 1992 až 1994 byl Boban prezidentem Chorvatského demokratického společenství. Zemřel v roce 1997 na mozkovou mrtvici.

Život

Mate Boban se narodil 12. února 1940 ve velké rodině v Sovići v občině Grude v Chorvatské bánovině v Hercegovině Stjepanovi a Ivě Bobanovým. Základní školu dokončil v Sovići a později navštěvoval seminář v Zadaru. Po druhé třídě přešel na střední školu v Širokém Brijegu a nakonec maturoval ve Vinkovci. V roce 1958 Boban vstoupil do Svazu komunistů Jugoslávie. Navštěvoval ekonomickou fakultu v Záhřebu, kde získal titul M.A. v oboru ekonomie. Po kratším pobytu v Grude byl zaměstnán v Imotski, kde se stal ředitelem obchodní společnosti Napredak.^[1],

Na základě obvinění z obchodního podvodu strávil Boban dva a půl roku ve vazební věznici ve Splitu. Později to označil za monstrproces a uvedl, že důvodem jeho uvěznění byl chorvatský nacionalismus. Koncem 80. let byl vedoucím pobočky Tobacco Factory Záhřeb v Hercegovině. V roce 1990 vstoupil do Chorvatského demokratického společenství (HDZ BiH) a ve všeobecných volbách v roce 1990 byl zvolen do parlamentu. V březnu 1991 se Boban stal viceprezidentem HDZ BiH.^[1] Jako viceprezident v dubnu 1991 Boban řekl, že HDZ BiH a chorvatský lid jako celek zastávají názor, že Bosna a Hercegovina je suverénní a nedělitelná.^[2]

Prezident Herceg-Bosny (1991–1994)

Související informace naleznete také v článcích Chorvatská republika Herceg-Bosna, Válka v Bosně a Hercegovině a Chorvatsko-bosňácká válka.

Ulice v Grude, která nese Bobanovo jméno

V březnu 1991 začala chorvatská válka za nezávislost. V říjnu 1991 byla chorvatská vesnice Ravno v Hercegovině napadena a zničena silami Jugoslávské lidové armády (JNA), než se otočila na jih směrem k obleženému Dubrovníku.^[3] Jednalo se o první chorvatské oběti v Bosně a Hercegovině. Bosenský prezident Alija Izetbegović na útok na Ravno nereagoval a vydal televizní prohlášení o neutralitě s tím, že „toto není naše válka“.^[4][5] Vedení Bosny a Hercegoviny zpočátku projevovalo ochotu setrvat v zapadlé Jugoslávii, ale později se zasazovalo o sjednocenou Bosnu a Hercegovinu.^[4]

Chorvatské vedení začalo organizovat obranu v oblastech s chorvatskou většinou.^[6] 12. listopadu 1991 Boban předsedal setkání s místními stranickými vůdci HDZ BiH spolu s Dariem Kordićem. Bylo rozhodnuto, že by Chorvati v Bosně a Hercegovině měli zavést politiku k uskutečnění „nášho odvěkého snu, společného chorvatského státu“ a měli by vyzvat k vyhlášení chorvatské bánoviny jako „počáteční fáze vedoucí ke konečnému řešení chorvatské otázky a vytvoření suverénního Chorvatska v rámci jeho etnických a historických hranic“.

18. listopadu 1991 chorvatští představitelé založili v Mostaru Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny jako „politický, kulturní, ekonomický a územní celek“. Boban byl vybrán jako její prezident. V rozhodnutí o jejím zřízení bylo uvedeno, že Společenství bude „respektovat demokraticky zvolenou vládu Republiky Bosna a Hercegovina, dokud bude existovat státní nezávislost Bosny a Hercegoviny ve vztahu k bývalé nebo jakékoli jiné Jugoslávii“. Jeden z Bobanových poradců uvedl, že Herceg-Bosna byla pouze dočasným opatřením a že po skončení války bude celá oblast nedílnou součástí Bosny a Hercegoviny. Na otázku, proč byla Herceg-Bosna vyhlášena, Boban odpověděl:

"Hrdá Bosna přestala být hrdá. Jejími silnicemi, železnicemi, vzdušnými vlnami koluje zlo. Je obsazena. Chorvatský lid, hrdý národ, měl co dělat, aby se toho nezúčastnil a aby dal jasně najevo, že toto nechce."

HDZ BiH nebylo jednotné ohledně politického uspořádání země. Její prezident, Stjepan Kljuić, se postavil proti Bobanovu kroku.^[6] 27. prosince 1991 se v Záhřebu sešlo vedení HDZ Chorvatska a HDZ BiH, kterému předsedal chorvatský prezident Franjo Tuđman. Diskutovali o budoucnosti Bosny a Hercegoviny, jejich názorových rozdílech na ni a vytvoření chorvatské politické strategie. Na začátku schůzky Boban řekl, že v případě rozpadu Bosny a Hercegoviny by měla být Herceg-Bosna vyhlášena „nezávislým chorvatským územím a sloučena s chorvatským státem, ale v době a ve chvíli, kdy chorvatské vedení...rozhodne, že tento čas a tento okamžik jsou zralé.“^[7] Kljuić na druhé straně upřednostňoval sjednocenou Bosnu a Hercegovinu na bosňácké linii. Byl Tuđmanem kritizován za to, že přistoupil na Izetbegovićovu politiku a zájmy Bosňáků.^[8] Z velké části díky podpoře chorvatského vedení zvítězila Bobanova větev strany.^[9] Kljuić rezignoval na svou funkci prezidenta HDZ BiH v únoru 1992 na schůzi strany v Širokém Brijegu.^[10] Byl nahrazen Milenkem Brkićem.^[11]

Po vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny začala v Bosně válka. Na začátku války vznikla chorvatsko-bosňácká aliance, ale postupem času došlo k jejím výrazným rozpadům.^[12] 8. dubna 1992 byla založena Chorvatská rada obrany (HVO) jako oficiální armáda Herceg-Bosny. Mate Boban řekl, že vznikla proto, že „třináct chorvatských vesnic v opčině Trebinje – včetně Ravna – bylo zničeno a bosenská vláda poté nic neudělala“.^[5]

Boban se setkal s Radovanem Karadžićem, prezidentem Republiky srbské, 6. května 1992 v rakouském Grazu, kde dosáhli dohody o příměří. Diskutovali o podrobnostech demarkace mezi chorvatskou a srbskou územní jednotkou v Bosně a Hercegovině a zdůraznili potřebu dalších jednání společně s Evropským společenstvím.^[13] Konflikt však pokračoval a následující den JNA a bosenskosrbské síly zahájily útok na Chorvaty držené pozice v Mostaru.^[14]

Bobanův hrob v Gorici u Grude

V září 1992 Boban řekl, že „chceme nezávislou Bosnu a Hercegovinu, společný stát tří národů, ve kterém budou jako ostatní suverénní Chorvati.“^[15] V říjnu 1992 zdůraznil, že Bosna a Hercegovina by se měla skládat ze tří základních jednotek, které by byly rozděleny do několika regionů.^[16] 14. listopadu se Boban stal prezidentem HDZ BiH.^[9]

Na konci roku 1992 se napětí mezi Chorvaty a Bosňáky zvýšilo a začátkem roku 1993 na plno vypukla chorvatsko-bosňácká válka.^[17] Střety se šířily ve střední Bosně, zejména v údolí Lašvy.^[18] Na konci července 1993 byl zprostředkovateli OSN Thorvaldem Stoltenbergem a Davidem Owenem navržen Owen-Stoltenbergův plán, který by zorganizoval Bosnu a Hercegovinu do svazku tří etnických republik.^[19] 28. srpna byla v souladu s mírovým návrhem Owena-Stoltenberga v Grude vyhlášena Chorvatská republika Herceg-Bosna jako „republika Chorvatů v Bosně a Hercegovině“.^[20] Bosenská vláda jej však neuznala.^[21]

V únoru 1994 Boban odstoupil z funkce prezidenta Herceg-Bosny a nahradil ho Krešimir Zubak. Washingtonská dohoda byla podepsána v březnu a ukončila nepřátelství mezi Chorvaty a Bosňáky. Pod tlakem mezinárodních kruhů Boban oznámil odchod z politiky. Jako prezidenta HDZ BiH ho nahradil Dario Kordić.^[1][10]

Poté, co Washingtonská dohoda ukončila existenci Herceg-Bosny, odešel Boban do důchodu. 4. července 1997 utrpěl mrtvici a o tři dny později zemřel v nemocnici v Mostaru.^[22]

V květnu 2013 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v prvoinstančním rozsudku nad Jadranko Prlićem shledal, že Boban se podílel na společném zločinném podniku proti nechorvatskému obyvatelstvu Bosny a Hercegoviny.^[23]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boban Mate na anglické Wikipedii.

1. Mate Boban [online]. Večernji list. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Lučić 2008, s. 122.
3. Marijan 2004, s. 255.
4. Krišto 2011, s. 43.
5. Shrader 2003, s. 25.
6. Krišto 2011, s. 44.
7. Krišto 2011, s. 45.
8. Krišto 2011, s. 47.
9. Mrduljaš 2009, s. 830.
10. Vranić 2014, s. 42.
11. Almond 2003, s. 203.
12. Christia 2012, s. 154.
13. Krišto 2011, s. 49-50.
14. CIA 2002, s. 156.
15. Mrduljaš 2008, s. 865.
16. Mrduljaš 2008, s. 861.
17. Christia 2012, s. 157-158.
18. Tanner 2001, s. 290.
19. Marijan 2004, s. 261.
20. Klemenčić, Pratt a Schofield 1994, s. 57-59.
21. Owen-Jackson 2015, s. 74.
22. Bosnia war: Main players. news.bbc.co.uk. BBC News, 14 October 2000. Dostupné online [cit. 23 May 2006]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
23. TPIY: Six Senior Herceg-Bosna Officials Convicted [online]. ICTY [cit. 2015-08-24]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• ALMOND, Mark. Expert Testimony. Review of Contemporary History. Oriel College, University of Oxford: Croatian Institute of History, December 2003, s. 177–209. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Central Intelligence Agency, Office of Russian and European Analysis, 2002. Balkan Battlegrounds: A Military History of the Yugoslav Conflict, 1990–1995, Volume 1. Washington, D.C.: Central Intelligence Agency. Dostupné online. ISBN 978-0-16-066472-4. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CHRISTIA, Fotini. Alliance Formation in Civil Wars. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-13985-175-6. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• JERGOVIĆ, Miljenko. Mate Boban 1940-1997 : Karadzic's 'brother in Christ'. Bosnia Report. Bosnian Institute, June–August 1997. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KLEMENČIĆ, Mladen; PRATT, Martin; SCHOFIELD, Clive H. Territorial Proposals for the Settlement of the War in Bosnia-Hercegovina. [s.l.]: IBRU, 1994. Dostupné online. ISBN 9781897643150. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KRIŠTO, Jure. Deconstructing a myth: Franjo Tuđman and Bosnia and Herzegovina. Review of Croatian History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, April 2011, s. 37–66. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• LUČIĆ, Ivo. Bosna i Hercegovina od prvih izbora do međunarodnog priznanja. Review of Contemporary History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, June 2008, s. 107–140. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MALCOLM, Noel. Povijest Bosne: kratki pregled. [s.l.]: Erasmus Gilda, 1995. Dostupné online. ISBN 9789536045037. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MARIJAN, Davor. Expert Opinion: On the War Connections of Croatia and Bosnia and Herzegovina (1991 – 1995). Journal of Contemporary History. Zagreb, Croatia: Croatian Institute of History, 2004, s. 249–289. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MRDULJAŠ, Saša. Hrvatska politika unutar Bosne i Hercegovine u kontekstu deklarativnog i realnoga opsega Hrvatska zajednice / republike Herceg-Bosne. Journal for General Social Issues. Split, Croatia: Institute of Social Sciences Ivo Pilar, 2009, s. 825–850. Dostupné online. (chorvatsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• MRDULJAŠ, Saša. Politička dimenzija hrvatsko-muslimanskih/bošnjačkih odnosa tijekom 1992. godine. Journal for General Social Issues. Split, Croatia: Institute of Social Sciences Ivo Pilar, 2008, s. 847–868. Dostupné online. (chorvatsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• OWEN-JACKSON, Gwyneth. Political and Social Influences on the Education of Children: Research from Bosnia and Herzegovina. New York: Routledge, 2015. Dostupné online. ISBN 9781317570141. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• RAMET, Sabrina P. The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005. Bloomington: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-253-34656-8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SHRADER, Charles R. The Muslim-Croat Civil War in Central Bosnia: A Military History, 1992–1994. College Station, Texas: Texas A&M University Press, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-58544-261-4. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• TANNER, Marcus. Croatia: A Nation Forged in War. New Haven: Yale University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-300-09125-0. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• VRANIĆ, Igor. The International Community's Peace Plans in Croatia and Bosnia and Herzegovina 1991-1995. Croatian Studies Review. Budapest: Central European University, June 2014, s. 17–72. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Autoritní data	GND: 122528921 ISNI: 0000 0000 1636 0941 VIAF: 37802150 WorldCat Entities: E39PBJkp3WVwH88QcGyVxBj6Kd

Portály: Chorvatsko | Bosna a Hercegovina