Max Bruch | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Max Christian Friedrich Bruch |
Narození | 6. ledna 1838 Kolín nad Rýnem |
Úmrtí | 2. října 1920 (ve věku 82 let) Friedenau |
Místo pohřbení | Alter St.-Matthäus-Kirchhof |
Žánry | opera a symfonie |
Povolání | hudební skladatel, dirigent a učitel |
Nástroje | housle |
Členem skupiny | Royal Swedish Academy of Music |
Významná díla | Skotská fantazie |
Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1892) čestný doktor Humboldtovy univerzity (1918) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd Pour le Mérite |
Manžel(ka) | Clara Tuczek (od 1881) |
Děti | Max Bruch |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Max Christian Friedrich Bruch (6. ledna 1838 Kolín nad Rýnem – 20. října 1920 Friedenau) byl německý hudební skladatel a dirigent.
Hudební vzdělání mu poskytl v Kolíně nad Rýnem skladatel a klavírista Ferdinand Hiller. Bruch byl činný jako učitel hudby, skladatel a dirigent v mnoha německých městech: Mannheimu (1862–1864), Koblenzi (1865–1867), Sondershausenu (1867–1870), Berlíně a v Bonnu (1870–1878). V době vrcholu své slávy byl po tři sezóny dirigentem Liverpool Philharmonic Society (1880–1883). Od roku 1890 do konce své hudební činnosti v roce 1910 vyučoval kompozici na berlínské konzervatoři Preußische Akademie der Künste (Pruská akademie umění).
Jeho hudba pokračuje v německém stylu hudebního romantismu a vyznačuje se tradiční strukturou hudebních forem. Tím se Bruch řadí ke skladatelům romantického klasicistního období podobně jako např. Johannes Brahms, v kontrastu s představiteli „Nové hudby“ (Ferenc Liszt, Richard Wagner). Ve své době byl Bruch známý především jako autor sborové hudby.
Bruchovo dílo zahrnuje přes 200 opusů z nichž nejznámější jsou: