Max Koffler

Max Koffler
Narození1978 (46–47 let)
Berlín
Povolánízpěvák, kytarista a autor písní
PříbuzníHanno Koffler (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Max Koffler (* srpen 1978 Berlín, Německo) je německý hudebník, starší bratr německého herce Hanno Kofflera (*1980). Napsal hudbu k několika německým filmům.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Max Koffler se narodil v srpnu 1978 v Berlíně. Už od školních let hrál hlavní role v muzikálech, ve věku jedenácti let začal skládat vlastní písničky a hrát v rozhlasových hrách. V roce 1994 založil spolu se svým mladším bratrem, hercem Hanno Kofflerem, hudební skupinu „Band Kerosin“, ve které Hanno Koffler hrál na bicí nástroje. V roce 2001 získala kapela druhé místo v největší soutěži světových kapel „Emergenza“ za různé hudební skladby pro televizní a filmové projekty. Max Koffler napsal mimo jiné také skladbu, která dala název stejnojmennému německému filmu „Ganz und gar“. V roce 2006 nečekaně uspěl na druhém konci světa v jižní Koreji skladbou „Korea Ist Mein Schicksal“ (Korea je můj osud). Po úspěšném koncertním turné se svou skupinou Solo-Band Seoulmates v Jižní Koreji vydali bratři Kofflerové v květnu 2008 první sólové album „Taboo“ pro hudební společnost Sony BMG. Skupina „Band Kerosin“ vystoupila také jako předskokani koncertu skupiny Neil Young. Max Koffler a výsledky jeho hudebního snažení byly popsány na čtyřech stránkách v hudební rubrice časopisu „Der Spiegel“.[1] V roce 2014 zpřístupnil Max Koffler široké veřejnosti svou malou hudební vizitku.[2]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Album:

  • Taboo (2008)
  • GAMES (2017)

Písně:

  • Ganz und gar (2003)
  • One-way highway (2007)

Filmová hudba:

  • Paule und Julia (2002)
  • Hattrick (TV Pro7 – 2002)
  • Ganz und gar (2003)
  • Sommersturm (2004)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Philipp Oehmke: Pátrání po slávě (v němčině): Auf dem Weg zum Ruhm. Časopis: Der Spiegel (vyšlo 25. srpna 2008)
  2. ↑ Max Koffler: Hudební vizitka