Metatron

Některé zdroje tvrdí, že Metatron zastavil Abraháma před obětováním Izáka (obraz od Rembrandta)

Metatron (hebrejsky מטטרון‎ nebo מיטטרון‎) je v judaismu jméno andělského vládce a knížete kůru serafínů, kteří slouží u Božího trůnu.[1] Je znám též jako kníže moudrosti. Nejčastěji, co se týče etymologie jména, se vychází z toho, že se jedná o kratší formu řecky znějícího jména Metathronios, jež by mohlo značit „Toho, kdo stojí za (Božím) trůnem“, případně „Toho, kdo dlí na trůnu vedle božského“. Tato etymologie, jako i ostatní jiné etymologie, jsou však pouhými dohady a pokusy o racionální vysvětlení jména, ostatně „v řečtině slovo metathronios neexistuje a je vysoce nepravděpodobné, že by si Židé byli takovéto řecké sousloví vymysleli.“[2]

O Metatronovi se píše například v knize Enoch a v knize Zoharu[zdroj?] a také na třech místech v Talmudu[3]. Nejvýznamnější text se nachází v Hejchalot rabati. Zde má Metatron vysoké postavení, je nazýván jako ‘menší JHVH’ nebo spolustvořitel světa. Dále se o něm píše v knize Enoch, kde je popisován jako prvotní anděl nebo jako přeměněný Henoch – o něm se v Bibli píše: „I chodil Enoch s Bohem. A nebylo ho neboť Bůh ho vzal.“[4] V knize Zohar se popisuje jako menší JHVH, přeměněný Enoch, přeměněný Eliáš, dvojče anděla Sandalfona. Je klíčovou postavou v židovské mystice merkavy.

Podle staré židovské legendy byl původně nejvyšším ze všech andělských bytostí Lucifer. Toto privilegované postavení zaujímal do té doby, než odmítl sloužit člověku, který jako jediný z živých tvorů byl stvořen k Božímu obrazu. Na rozdíl od většiny andělů, kteří následovali archanděla Michaela a uznali člověka za Božího syna,[5] Lucifer strhl na svou stranu část andělských bytostí a demonstrativně opustil úroveň sedmého nebe, aby se v roli Satana pokusil člověka zcela zdiskreditovat před ostatními tvory. Neobsazené místo po Luciferově odchodu z úrovně sedmého nebe bylo nakonec obsazeno Henochem. Kabalista Warren Kenton vysvětluje, že se tak stalo proto, že Henoch „byl prvním člověkem, který si v sobě plně uvědomoval všechny úrovně bytí“, a doplňuje, že poté, co se Henoch „proměnil ve Velkého Archanděla Metatrona, započal svou práci. To znamená vyučovat lidstvo, jak se má vyvíjet a uskutečňovat, aby v zrcadlovém vztahu mezi mikrokosmem a makrokosmem Bůh nazýval Boha.“[6]

  1. STEMBERGER, Günter. Klasické židovství. Kultura a historie rabínské doby. Praha: Vyšehrad, 2011. ISBN 978-80-7429-185-2. S. 155. 
  2. SCHOLEM, Gerschom. Hlavní proudy židovské mystiky. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2430-9. S. 122. 
  3. Sanhedrin 38b, Chagiga 15a, Avoda zara 3b
  4. Gn 5, 24 (Kral, ČEP)
  5. SOUŠEK, Zdeněk. Knihy tajemství a moudrosti II (Mimobiblické židovské spisy: Pseudepigrafy). Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-244-6. S. 348. 
  6. HALEVI, Z'ev ben Shimon. Škola duše. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2002. ISBN 80-7207-499-7. S. 131-132. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]