Miloslava Rezková | |
---|---|
Miloslava Rezková (1968) | |
Osobní informace | |
Narození | 22. července 1950 Praha |
Úmrtí | 19. října 2014 (ve věku 64 let) Praha |
Stát | Československo |
Výška | 174 cm |
Kariéra | |
Disciplína | skok do výšky |
Účasti na LOH | 2 |
Účasti na ME | 3 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1968 | skok do výšky |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1969 | skok do výšky |
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MR 1968 | skok do výšky |
zlato | MR 1969 | skok do výšky |
stříbro | MR 1970 | skok do výšky |
stříbro | MR 1971 | skok do výšky |
zlato | MR 1972 | skok do výšky |
zlato | MR 1974 | skok do výšky |
stříbro | MR 1976 | skok do výšky |
Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
stříbro | HM ČSSR 1968 | skok do výšky |
zlato | HM ČSSR 1973 | skok do výšky |
Miloslava Rezková, provdaná Hübnerová (22. července 1950, Praha – 20. října 2014[1] Praha) byla česká atletka-skokanka do výšky, reprezentantka Československa, olympijská vítězka a mistryně Evropy.
V roce 1969 vyhrála československou anketu Sportovec roku. Roku 2014 pak byla v téže anketě vyhlášena sportovní legendou, obdržela in memoriam Cenu Emila Zátopka.[2]
Než se dostala k atletice, začínala s baletem, později se věnovala gymnastice a její starší sestra ji přivedla k volejbalu.[3]
V roce 1977 ze zdravotních důvodů ukončila kariéru. Poté pracovala přes 30 let na různých pozicích ve středisku vrcholového sportu pod tehdejší Rudou hvězdou (dnes Olymp).
Dvakrát reprezentovala na letních olympijských hrách, poprvé jako osmnáctiletá na olympiádě v Ciudad de México v říjnu roku 1968. Ve finále jako jediná překonala napotřetí 182 cm a stala se olympijskou vítězkou.[4] Těsně pod stupni vítězů skončila Jaroslava Králová, která skočila 178 cm. O čtyři roky později na olympijských hrách v Mnichově znovu třetím pokusem zdolala 182 cm, avšak tento výkon stačil na konečné 15. místo. Zlato vybojovala Ulrike Meyfarthová z NSR, když výkonem 192 cm vyrovnala tehdejší světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbauerové.[5]
V roce 1969 se stala v Athénách mistryní Evropy. K titulu ji dopomohl nejlepší technický zápis, když výšku 183 cm překonala hned čtveřice výškařek.[6] Stříbro získala Antonina Lazarevová a bronz Mária Mračnová. Bez medaile zůstala Rita Schmidtová z NDR. Později se zúčastnila také evropského šampionátu v Helsinkách v roce 1971 a ME 1974 v Římě. V obou případech postoupila do finále, kde shodně skončila pátá.
Dvakrát se zúčastnila také halového ME (Rotterdam 1973 – 5. místo, Katovice 1975 – 11. místo).
V roce 1969 se v Athénách provdala za svého trenéra Rudolfa Hübnera. Později se ale rozvedli. V manželství se jí narodila dcera Linda. Se svým přítelem, trojskokanem Jiřím Vyčichlem, pak měla syna Jiřího.[7] Zemřela na rakovinu v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.[8]