Ministr (film)
| Ministr | |
|---|---|
| Původní název | L’exercice de l’état |
| Země původu |  Francie Belgie |
| Jazyk | francouzština |
| Délka | 112 min |
| Žánr | filmové drama |
| Scénář | Pierre Schoeller |
| Režie | Pierre Schoeller |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Olivier Gourmet Michel Blanc Zabou Breitman Laurent Stocker Didier Bezace … více na Wikidatech |
| Produkce | Denis Freyd Jean Dardenne Luc Dardenne |
| Hudba | Philippe Schœller |
| Kamera | Julien Hirsch |
| Kostýmy | Pascaline Chavanneová |
| Střih | Laurence Briaud |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 2011 30. srpna 2012 (Maďarsko) 22. listopadu 2012 (Německo) |
| Distribuce | PFA Films Netflix |
| Ministr na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ministr (v originále L'Exercice de l'État) je francouzsko-belgický hraný film z roku 2011, který napsal a režíroval Pierre Schoeller. Snímek měl premiéru 19. května 2011 na filmovém festivalu v Cannes,[1] v sekci Un certain regard.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Francouzská vláda chce uskutečnit plán privatizace francouzských nádraží. Ministr dopravy Bertrand Saint-Jean je vyzván, aby v této reformě sehrál hlavní roli. Ten s ní však nesouhlasí, stejně jako jeho tým, zejména jeho šéf kabinetu Gilles.
Bertrand je rozpolcený mezi svou loajalitou k premiérovi a svým přesvědčením. Nadále doufá, že prezident zakročí a prosadí měkkou reformu, protože privatizace je velmi nepopulární. Tváří v tvář Bertrandovu váhání jeho tým hrozí rezignací.
V té době je v rámci inkluze najat jako řidič nezaměstnaný Martin Kuypers. Mezi oběma muži vznikne přátelský vztah, což ovšem nesmaže jejich postavení a Martinovy výhrady vůči Bertrandovi. Když Bertrand trvá na tom, aby Martin jel po nedokončené silnici, aby dorazil včas na schůzku, mají autonehodu, při které Martin zahyne. Konfrontace mezi jeho přítelkyní a Bertrandem dále odhaluje sociální propast mezi jejich dvěma světy a Bertrandovu postupující osamělost.
Premiér rozhodne, že pět menších stanic poslouží jako experiment reformy. Gilles přichází ujistit Bertranda, že zůstane po jeho boku až do konce v jeho boji za provedení reformy v co nejpřijatelnější podobě.
Prezident si poté předvolá Bertranda, aby mu předložil své rozhodnutí. Ale zdaleka reformu nezmírňuje, ponechá ji v původném návrhu a nedává Bertrandovi žádnou pravomoc ji upravit. Jeho úlohou bude pouze obhajovat ji proti odpůrcům.
Gilles se staví proti této reformě a žádá o své znovuzařazení do úřadu prefektury, ze které pochází. Během čekání na své jmenování se od Bertranda dozví, že tento byl právě jmenován ministrem pro zaměstnanost a solidaritu. Když Bertrand zjistí, že jeho nová pozice bude stejně nepříjemná jako ta předchozí, žádá Gillese, aby s ním zůstal. Prezident však Bertrandovi předloží seznam možných ředitelů kabinetu, mezi kterými Gillese není.
Gillese opouští Elysejský palác a Bertrand je nyní sám.
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Olivier Gourmet | Bertrand Saint-Jean, ministr dopravy |
| Michel Blanc | Gilles, ředitel kabinetu ministra |
| Zabou Breitman | Pauline, ředitelka kominukace ministra |
| Laurent Stocker | Yan |
| Sylvain Deblé | Martin Kuypers |
| Didier Bezace | Dominique Woessner |
| Jacques Boudet | senátor Juillet |
| François Chattot | ministr zdravotnictví, Falconetti |
| Gaëtan Vassart | Loïk |
| Arly Jover | Séverine Saint-Jean, Bertrandova žena |
| Éric Naggar | premiér |
| Anne Azoulay | Josepha, Kuypersova přítelkyně |
| Abdelhafid Meltasi | Louis-Do |
| Christian Vautrin | Nemrod |
| François Vincentelli | Peralta, ministr pro rozpočet |
| Stéphan Wojtowicz | prezident Francie |
| Philippe du Janerand | hlavní tajemník prezidenta republiky |
| Ludovic Jevelot | Tintin, řidič |
| Gilles Bellomi | velitel hasičů |
| Brigitte Lo Cicero | nahá žena |
| Jade Phan-Gia | Kenza |
| Brice Fournier | poslanec Prade |
| François Berland | Guillemot ze SNCF |
| Marine Faure | Gwenaëlle |
| Emmanuel Gayet | Morange |
| Réginald Huguenin | prefekt v Ardennes |
| Nicolas Jouhet | odborář |
| Serge Noel | Mougins |
| Régis Romele | demonstrant |
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Filmový festival v Cannes: cena FIPRESCI
- Festival du film francophone d'Angoulême
- Festival de Namur: nejlepší scénář
- Le Masque et la Plume
- Syndicat de la critique de cinéma: nejlepší francouzský film
- César: nejlepší herec ve vedlejší roli (Michel Blanc), nejlepší původní scénář (Pierre Schoeller), nejlepší zvuk (Olivier Hespel, Julie Brenta a Jean-Pierre Laforce); nominace v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie (Pierre Schoeller), nejlepší herec (Olivier Gourmet), nejlepší herečka ve vedlejší roli (Zabou Breitman), nejlepší filmová hudba (Philippe Schoeller), nejlepší kamera (Julien Hirsch), nejlepší výprava (Jean-Marc Tran Tan Ba), nejlepší střih (Laurence Briaud)
- Cena Magritte: nejlepší zahraniční film v koprodukci, nejlepší herec (Olivier Gourmet), nejlepší zvuk (Olivier Hespel, Julie Brenta a Jean-Pierre Laforce); nominace na nejlepší kostýmy (Pascaline Chavanne)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku L'Exercice de l'État na francouzské Wikipedii.
- ↑ L'exercice de l'État (2011): Release Info [online]. IMDb [cit. 2023-02-25]. Dostupné online. (anglicky)