Moses Porges von Portheim

Moses Porges von Portheim
Moses Porges von Portheim
Moses Porges von Portheim
Rodné jménoMoses Porges
Narození22. prosince 1781
Praha
České královstvíČeské království České království
Úmrtí21. května 1870 (ve věku 88 let)
Smíchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
BydlištěPraha, Smíchov
Povoláníobchodník, továrník
Oceněnírytíř Řádu Františka Josefa
Nábož. vyznánížidovské
DětiRudolf Porges z Portheimu
Josef Porges z Portheimu
Gustav Porges z Portheimu
RodičeGabriel Porges Spira
RodPorgesové z Portheimu
PříbuzníLeopold Porges z Portheimu (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Gabriel Porges
bratr Leopold Porges von Portheim
synovec Eduard Porges von Portheim
prasynovec Max Porges von Portheim
Erb vydaný Mojžíšovi Porgesovi z Portheimu (1781-1870) a jeho potomkům v roce 1841.

Moses Gabriel Porges von Portheim, česky Mojžíš Porges z Portheimu (22. prosince 1781 Praha – 21. května 1870 Smíchov[1][2][3])[4][5], byl rakouský a český továrník židovského původu z pražské podnikatelské rodiny Porgesů z Portheimu.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Byl členem židovské rodiny Porgesů (později s šlechtickým titulem von Portheim). Byl synem drobného obchodníka, pražského rabína Gabriela Porgese,[5] který patřil k pražským stoupencům frankistického hnutí.[6] Jeho bratrem byl podnikatel Leopold Porges von Portheim. Podnikání se věnoval i synovec Eduard Porges von Portheim, který byl aktivní i v politice. Prasynovec Max Porges von Portheim byl bibliografem a sběratelem.[4]

Narodil se v pražském židovském ghettu. V mládí pobýval v letech 1799 a 1800 se svým bratrem na dvoře frankistické sekty v Offenbachu nad Mohanem, odkud oba bratří uprchli a vrátili se do Prahy. Moses byl nejprve aktivní jako podomní obchodník s plátnem v Praze, zatímco bratr Leopold byl obchodníkem s lihovinami. Roku 1812 založili oba sourozenci kartounku (dílnu na potisk pláten), umístěnou v prostoru nynějšího Náměstí Curieových na břehu Vltavy na okraji Židovského města. Po šesti letech byla dílna rozšířena na malou továrnu. V roce 1830 se firma přestěhovala na nové pozemky na Smíchově, kde vyrostlo pět hlavních budov. Kartounka disponovala třemi parními kotli a parním strojem o výkonu 9 kW. Po další dekádě expanze měla firma také pobočky v Hořicích, Brodu u Nové Paky a Luhu u Frýdlantu. Pracovalo v ní více než dva tisíce tkalců. Poté, co byl podnik vybaven novými technologiemi (tzv. perotiny), došlo v továrně v červenci 1844 ke stávce a ludditskému rozbíjení strojů a dělnické násilnosti musela potlačit armáda. Moses do roku 1856 působil jako ředitel kartounky. V roce 1841 byli oba bratři povýšeni na šlechtice. V roce 1840 (podle jiného zdroje roku 1845) založili bratři Moses a Leopold také továrnu na porcelánové zboží v Chodově, kterou vedl Leopold. Moses zasedal v roce 1853 na konferenci o clech ve Vídni. Angažoval se v dobročinnosti. Finančně podporoval dětskou opatrovnu na Josefově.[4][5] Na sklonku života sepsal vzpomínky na svůj pobyt v sídle frankistické sekty v Offenbachu.[7][8]

Zemřel v květnu 1870 na sešlost stářím. Pohřební průvod vedl ze Smíchova na Olšanské hřbitovy.[2][3]

Životní příběh Mojžíše Porgese z Portheimu tvoří součást románu Harfeník spisovatele Jiřího Weila.[9]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2015-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. ↑ a b Prager und Provinzialnachrichten. Prager Abendblatt. Květen 1870, čís. 120, s. 2–3. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Úmrtí. Pražský denník. Květen 1870, roč. 5, čís. 138, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Porges von Portheim, Moses (1781-1870), Industrieller, s. 210. (německy) 
  5. ↑ a b c Kdyby tisíc kartounů [online]. e15.cz [cit. 2015-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-13. 
  6. ↑ NIEDHAMMER, Martina. Nur eine »Geld-Emancipation«? Loyalitäten und Lebenswelten des Prager jüdischen Großbürgertums 1800–1867. 1. vyd. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2013. 340 s. ISBN 978-3-525-31020-5. S. 129–140. 
  7. ↑ PORGES, Moses. Di zikroynes fun Moses Porges vegn dem Frankistn-hoif in Ofenbach (Die Erinnerungen des Moses Porges an den Frankistenhof in Offenbach), ins Jidd. übs., hg. und eingeleitet von Nachum M. Gelber. Historische Schriften des jiddischen wissenschaftlichen Instituts, historische Sektion. 1929, roč. 1, s. 253–296. 
  8. ↑ SELIGMANN, Cäsar. Eine Wallfahrt nach Offenbach. Frankfurter Israelitisches Gemeindeblatt. 1932, roč. 10, čís. 6–7, s. 121–123, 150–152. 
  9. ↑ WEIL, Jiří. Harfeník. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1958. 241 s.