Moše Landau

Moše Landau
משה לנדוי
5. předseda Nejvyššího soudu Státu Izrael
Ve funkci:
1980 – 1982
PředchůdceJoel Zusman
NástupceJicchak Kahan
Narození29. dubna 1912
Svobodné město Gdaňsk
Úmrtí1. května 2011 (99 let)
Izrael Jeruzalém, Izrael
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Alma materLondýnská univerzita
Profesesoudce
OceněníTzeltnerova cena (1982)
Izraelská cena (1991)
CommonsMoshe Landau
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moše Landau (hebrejsky: משה לנדוי, ‎29. dubna 1912 – 1. května 2011) byl izraelský soudce a v letech 1980 až 1982 předseda Nejvyššího soudu Státu Izrael.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Landau se narodil roku 1912 v Gdaňsku. V roce 1930 dokončil střední školu ve svobodném městu Gdaňsku a v roce 1933 absolvoval s vyznamenání právnickou školu při Londýnské univerzitě. Ve stejný rok podnikl aliju do mandátní Palestiny. V roce 1937 byl přijat do palestinské advokátní komory, o tři roky později se stal soudcem městského soudu v Haifě a v roce 1948 byl jmenován soudcem distriktního soudu.[1]

V roce 1953 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu.[2] V roce 1976 se stal zástupcem předsedy Nejvyššího soudu a předsedou soudu byl v letech 1980 až 1982. V roce 1961 předsedal procesu s Adolfem Eichmannem.[2] V roce 1962 přijal precedent v souvislosti se svobodou informací tím, že zrušil rozhodnutí cenzora. Jako předseda izraelské ústřední volební komise v roce 1965 jako vůbec první vyřadil „podvratnou“ kandidátní listinu z voleb do Knesetu.[1]

Byl předsedou tribunálu Světového sionistického kongresu a předsedou poradní komise pro reformu izraelského pozemkového zákona, komise pro trestní řízení a komise pro trestní soudy. Byl předsedou komise pro uznání spravedlivých mezi národy v Jad Vašem. V letech 1956 až 1962 a 1965 až 1966 byl předsedou představenstva Technionu. V roce 1974 byl členem Agranatovy komise. Mimo to byl rovněž členem Mezinárodního soudního dvora.[1]

V roce 1987 předsedal komisi, která vyšetřovala postupy Šin Bet. Komise zjistila časté případy křivých přísah u soudů a porušení zákona. Komise zároveň uznala, že „mírný fyzický nátlak“ může být někdy nutný jako nástroj při výslechu.[3] Izraelské skupiny pro lidská práva tvrdily, že praktiky schválené komisí vedly k mučení.[4] Zpráva komise byla v roce 1999 zrušena rozhodnutím Nejvyššího soudu.[3]

Zemřel 1. května 2011 ve věku 99 let ve svém domě v Jeruzalémě na infarkt myokardu.[2] Je pochován na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot.

Ocenění a pocty

[editovat | editovat zdroj]
  • V roce 1980 mu byl udělen čestný doktorát na Technionu.
  • V roce 1991 mu byla udělena Izraelská cena za přínos v oblasti práva.[5]
  • V roce 1993 se stal čestným předsedou představenstva rady ředitelů Technionu.
  • V roce 1997 mu byl udělen čestný doktorát na Hebrew Union College.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moshe Landau na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d nfc, 2000-10-29 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b c ALTMAN, Yair. Eichmann Trial judge passes away [online]. Ynetnews, 2011-05-01 [cit. 2011-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b LELYVELD, Joseph. The New York Times, 2005-06-12 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Israel admits torture [online]. BBC, 2000-02-09 [cit. 2008-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Israel Prize Official Site - Recipients in 1991 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předsedové Nejvyššího soudu Státu Izrael