Muhammed Ahmad Fáris | |
---|---|
Portrét kosmonauta | |
syrský kosmonaut | |
Státní příslušnost | Sýrie |
Datum narození | 26. května 1951 |
Místo narození | Aleppo, Sýrie |
Datum úmrtí | 19. dubna 2024 (ve věku 72 let) |
Místo úmrtí | Gaziantep, Turecko |
Předchozí zaměstnání | vojenský pilot |
Hodnost | generál syrského vojenského letectva |
Čas ve vesmíru | 7d 23h 04m |
Kosmonaut od | 1985 |
Mise | Sojuz TM-3, Sojuz TM-2 |
Znaky misí | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muhammed Ahmad Fáris (26. května 1951 Aleppo, Sýrie – 19. dubna 2024, Gaziantep,Turecko) byl vojenský letec, první kosmonaut pocházející ze Sýrie, 202. člověk ve vesmíru. V ruské kosmické lodi Sojuz se v roce 1987 na týden dostal na stanici Mir.
V letech 1969–1973 absolvoval Vysokou vojenskou leteckou školu v Sýrii a po jejím absolvování se stal vojenským letcem.
V týmu připravujících se kosmonautů se objevil v roce 1985. Po dvouletém výcviku letěl do vesmíru hlavně díky tomu, že Sýrie byla tehdejšímu SSSR spřátelenou zemí.
Z kosmodromu Bajkonur odstartoval v létě roku 1987 v lodi Sojuz TM-3 společně se dvěma Alexandry, sovětskými kosmonauty Viktorenkem a Alexandrovem. Byl to let katalogizovaný v COSPAR jako 1987-63A. Napojili se na sovětskou orbitální stanici Mir, kde již pracovala posádka Romaněnko a Lavejkin. Pplk. Fáris zde strávil ve funkci kosmonauta výzkumníka[1] několik dní určenými experimenty a po sedmi dnech společně s Lavejkinem a Viktorenkem odletěl zpátky v jiné lodi, Sojuzu TM-2, na Zem. Přistáli, tak jako obvykle všechny Sojuzy, na padácích s kabinou na území Kazachstánu.
Během svého letu strávil ve vesmíru 8 dní.
Po letu se vrátil zpět k syrskému letectvu, kde pracoval jako letecký instruktor, a byl povýšen na generála. Žil v Aleppu s manželkou a dětmi.[2]
Od počátku občanské války sympatizoval s opozicí, nesouhlasil s použitím letectva proti opozici. V roce 2012 zběhl od armády a s rodinou uprchl do Turecka. Byl tedy prohlášen za zrádce, jeho vojenské pocty anulovány a jeho majetek byl zabaven. S rodinou žil v Istanbulu a angažoval se v opoziční skupině prosazující nenásilný odpor proti vládě Bašára Asada.[2][3] Zemřel 19. dubna 2024 v univerzitní nemocnici al-Sanko v tureckém městě Gaziantep.[4][5][6][7]