Muszyna

Muszyna
Muszyna – znak
znak
Muszyna – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice49°21′30″ s. š., 20°54′ v. d.
Časové pásmoUTC+1
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíMalopolské
OkresNowy Sącz
GminaMuszyna
Muszyna
Muszyna
Muszyna, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,43 km²
Počet obyvatel5 069 (2014)
Hustota zalidnění207,5 obyv./km²
Správa
Vznik1209
Oficiální webwww.muszyna.pl
Telefonní předvolba(+48) 18
PSČ33-370
Označení vozidelKNS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muszyna je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství v blízkosti jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí v nadmořské výšce okolo 450 metrů na soutoku řeky Popradu a jeho přítoků Szczawniku a Muszynky. V roce 2014 ve městě žilo 5 069 obyvatel.[1] Nejbližším větším městem v sousedství je Krynica-Zdrój, která leží asi o osm kilometrů dále na severovýchod.[2]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název města je pravděpodobně odvozen z latinského slova musci (mechy), které pokrývaly vlhké kameny a břehy zdejších řek. Existuje však také hypotéza, která název města odvozuje ze jména krakovského biskupa Jana Muskaty.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Osada vznikla na hranici, která probíhala údolím Popradu na staré, tzv. maďarské, obchodní cestě. První písemná zmínka pochází z listiny vydané v roce 1209, ve které uherský král Ondřej II. umožnil proboštu Adolfovi výběr cla na Popradu u Muszyny. Vesnice v té době patřila rodu Niegovických z Półkozic.

Ve čtrnáctém století král Vladislav I. Lokýtek v důsledku sporu s biskupem Janem Muskatou vesnici připojil k majetku koruny a král Kazimír III. Veliký ji v roce 1356 povýšil na město. V roce 1391 však král Vladislav II. vrátil oblast okolo Muszyny, kterou tvořila dvě města a 35 vesnic zpět krakovské diecézi. Od té doby muszynské panství mělo vlastní správu, vojsko a soud. Vůli biskupů zastupovali starostové, z nichž nejznámější byl Stanisław Kępiński.

V patnáctém století došlo v oblasti k tzv. Valašské kolonizaci osadníky z Podkarpatí a Rumunska. Dochovanými památkami na toto období jsou pravoslavné kostely.

Muszynské panství zůstalo majetkem krakovských biskupů až do roku 1781, kdy se stalo součástí Rakouska.

V roce 1914 byla otevřena železniční trať mezi Haličí a Maďarskem.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel[3][4][5][6]
1869 1890 1900 1910 1921 1931 1943 1988 2002 2011
Obyvatelé 1 906 2 358 2 571 2 728 2 516 2 979 3 309 4 806 5 028 5 123

Lázeňství

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1930 se Muszyna stala lázeňským městem se dvěma minerálními prameny Antoni a Wanda. Na začátku druhé světové války byla sice lázeňská zařízení zničena, ale na konci padesátých let dvacátého století došlo k jejich obnově a uzpůsobení k léčení dýchacích potíží a nemocí trávicího systému. Prameny obsahují hořčík, vápník, sodík, draslík, železo a selen.

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Městem vede žlutě značená turistická trasa z Muszynky do Żegiestówa a zeleně značená trasa do Krynica-Zdrój a dále do Wysowa-Zdrój.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zřícenina hradu Muszyna ze čtrnáctého století
  • Zámek z přelomu osmnáctého a devatenáctého století
  • Barokní opevněný kostel svatého Josefa ze sedmnáctého století
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého a kaple svatého Floriána
  • Židovský hřbitov
  • Měšťanské domy z devatenáctého a dvacátého století

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Historický dům
    Historický dům
  • Kostel svatého Josefa
    Kostel svatého Josefa
  • Opevnění kostela
    Opevnění kostela
  • Zřícenina hradu
    Zřícenina hradu

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muszyna na polské Wikipedii.

  1. ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky) 
  2. ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky) 
  5. ↑ Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Muszyna na Wikimedia Commons