Mys hrůzy (v anglickém originále Cape Feare) je 2. díl 5. řady (celkem 83.) amerického animovaného seriálu Simpsonovi. Scénář napsal Jon Vitti a díl režíroval Rich Moore. V USA měl premiéru dne 7. října 1993 na stanici Fox Broadcasting Company a v Česku byl poprvé vysílán 20. ledna 1995 na České televizi.[1]
Bart s Lízou sedí na pohovce a sledují televizi, když v tom přijde Marge a Bart dostane dopis, ve kterém stojí: „Chystám se tě zabít“. Bart je zděšen a vůbec netuší, kdo tento hrozný dopis poslal. Ještě téhož dne dostane Bart takových dopisů s výhrůžkami smrti spousty. Začíná mít velký strach, je paranoidní a nikomu nevěří. Pravý adresát dopisů se však ukáže a není jim nikdo jiný než starý Bartův nepřítel Levák Bob, který okouzlí u soudu porotu a je předčasně propuštěn.
První setkání na sebe nenechá dlouho čekat a celá rodina Simpsonových se setká s Bobem v kině. Bart si uvědomí, že od Boba nebude mít klid, dokud nezemře. A proto se Bart přihlásí do Programu na ochranu svědků. Je jasné, že celá rodina musí být přemístěna. FBI tedy změní jméno rodiny Simpsonových na Thompsonovi a najde jim nový domov – Mys hrůzy. Tam se, teď už Thompsonovi, odstěhují a všichni si myslí, že jsou před Levákem Bobem v bezpečí. Netuší ale, že je Bob našel, a dokonce se setkal s Bartem. Jednoho večera se Bob dostane na hausbót, kde rodina žije, přesekne lano, které drží hausbót, a vydá se zabít Barta.
Bart Leváku Bobovi utíká, ale nemá se kam schovat a očekává svůj konec. Trochu Bobovi zalichotí a přesvědčí ho, aby zazpíval operu s názvem Admirál jejího Veličenstva. To se nakonec podaří, ale když je konec opery, Bob se chystá Barta definitivně umlčet. Hausbót narazí do malé skalky a Levák Bob je zatčen policií, která projížděla okolo, a je poslán zpět do vězení. Celá rodina, která už je zase Simpsonovými, se vrací zpět do Springfieldu a je šťastná, že nakonec vše dobře dopadlo.
Levák Bob je stálou postavou seriálu Simpsonovi. Od dílu 3. řady Černý vdovec (1992) scenáristé opakují premisu kojota Wilda pronásledujícího ptáka Uličníka z kreslených seriálů Looney Tunes z let 1949–1966 tím, že se Bob nečekaně vloží do Bartova života a pokusí se ho zabít. Výkonný producent Al Jean přirovnal Bobovu postavu k postavě kojota Wilda a poznamenal, že oba jsou inteligentní, ale vždy jim to překazí to, co považují za nižší intelekt.[2] Scéna, ve které je Bob zašlápnut několika slony a hned se odrazí zpět, je odkazem na postavu kojota Wilda.[3]
Do role Leváka Boba byl již potřetí přizván americký herec Kelsey Grammer,[4] jenž se v té době proslavil jako představitel hlavní role v seriálu Frasier, který se natáčel ve stejnou dobu jako tato epizoda a měl mít premiéru 16. září 1993. Grammer nevěděl, že scéna s hráběmi byla prodloužena, protože sténání natočil jen jednou, a byl překvapen, když viděl finální verzi. Autoři seriálu obdivují Grammerův pěvecký hlas a ke každému vystoupení, včetně této epizody, zařadili píseň.[3] Alf Clausen, hlavní skladatel Simpsonových, se vyjádřil, že je Grammer „tak skvělý. Je prostě úžasný. Je na něm vidět, že miluje hudební divadlo, a má k tomu i hlasový nástroj, takže vím, že cokoli napíšu, bude zazpíváno tak, jak jsem to slyšel.“[5]
V knize Planet Simpson autor Chris Turner píše, že Bob je stavěn do role vysoce postaveného snoba a konzervativního republikána, aby ho scenáristé mohli neustále bít hráběmi a shazovat. Představuje vysokou kulturu, zatímco Krusty, jeden z jeho úhlavních nepřátel, představuje kulturu nízkou, a Bart, který uvízl mezi nimi, vždy zvítězí.[6] V knize Leaving Springfield David L. G. Arnold poznamenává, že Bart je produktem „masové kulturní výchovy“, a proto je Bobovým nepřítelem.[7]
Bobova inteligence mu slouží v mnoha ohledech. Například během tohoto dílu se komise pro podmínečné propuštění ptá Boba, proč má tetování s nápisem „Die Bart, Die“; Bob odpoví, že je to německý výraz pro „The Bart, The“. Na členy komise to udělá dojem a propustí ho, protože „nikdo, kdo mluví německy, nemůže být zlý člověk“ (narážka na Adolfa Hitlera).[8] Jeho láska k vysoké kultuře je však někdy využívána proti němu. V téže epizodě Bob souhlasí, že jako poslední přání pro Barta zahraje celou operetu H.M.S. Pinafore. Tato taktika Boba zdrží na tak dlouho, že ho policie zatkne.[9]
Přestože se epizoda vysílala na začátku 5. řady, produkoval ji štáb 4. řady. Velká část původního štábu seriál po 4. sérii opustila. To vedlo k přidání několika scén, o kterých by se za normálních okolností neuvažovalo, protože mentalita odcházejícího štábu byla: „Co udělají, vyhodí nás?“.[8] Ačkoli většinu epizody dokončil štáb 4. řady, konec byl přepsán týmem 5. série.[3]
Wallace Wolodarsky viděl verzi Mysu hrůzy z roku 1991 a přednesl nápad na parodování filmu. Jon Vitti pak dostal za úkol napsat parodii na původní film Mys hrůzy z roku 1962 i na remake (oba filmy jsou natočeny podle románu Johna D. MacDonalda z roku 1957 s názvem The Executioners).[10] Místo toho, aby parodie byla použita pouze jako součást epizody, která mohla obsahovat béčkový příběh, byl této parodii věnován celý díl. Do role padoucha byl obsazen Levák Bob a Bart se stal hlavní obětí. Epizoda se držela stejné základní dějové osnovy jako filmy a použila prvky z původní filmové hudby Bernarda Herrmanna (která byla použita i ve verzi z roku 1991). Znělka byla natolik oblíbená, že se po této epizodě stala znělkou Leváka Boba, která obvykle zaznívá v nejtemnějších okamžicích Boba.[3]
Potíže činilo dostat tuto epizodu do minimální délky dílu a mnoho scén bylo přidáno v postprodukci. Epizoda začíná opakováním gaučového gagu, který byl poprvé použit v epizodě Lízino první slovo, jenž je podstatně delší než typický gaučový gag. Štáb přidal kreslený film Itchy a Scratchy a několik možností k tomu, kdo se pokoušel Barta zabít. I po všech těchto přídavcích byl díl stále krátký. To vedlo k vytvoření pasáže s hráběmi, která se stala nezapomenutelným momentem epizody i celého seriálu.[11] Původně měl Levák Bob po vystoupení z podvozku auta rodiny Simpsonových šlápnout jen na jedny hrábě, ale to bylo změněno na devět hrábí za sebou. Podle výkonného producenta Ala Jeana šlo o to, aby scéna byla vtipná, pak se vtip protáhl, aby už vtipný nebyl, a pak se protáhl ještě déle, aby byl zase vtipný.[3]
Dodatky k závěrečnému hudebnímu číslu, včetně vizuálních gagů, jako je Bob, který se objeví v uniformě, byly přidány až po animaci. Štáb měl pocit, že sledovat zpívající postavu by nebylo dostatečně zajímavé, a tak musel tyto gagy zařadit, aby to fungovalo.[3] Tvůrce Simpsonových Matt Groening byl překvapen, když tyto dodatky viděl, protože si původně myslel, že jsou hloupé a ve finálním sestřihu se neobjeví, ale oblíbil si je.[12]
Kromě toho, že si epizoda vypůjčila celkovou dějovou strukturu filmů o Mysu hrůzy, obsahuje několik přímých odkazů na konkrétní scény z těchto filmů. Mezi odkazy na originál patří např. Marge jdoucí za šéfem Wiggumem, který jí řekne, že Levák Bob neporušil žádný zákon (rovněž odkaz na remake z roku 1991); tetování Leváka Boba; záběr, kdy opouští bránu vězení; scéna s jeho kouřením v kině; část scény s jeho cvičením; jeho schovávání se pod autem rodiny Simpsonových; Wiggumovo připevnění drátu kolem domu k panence na hraní jako alarm; jeho návrh, že Homer může udělat cokoli někomu, kdo vstoupí do jeho domu; Bob, připoutaný pod autem, který zastaví vedle Barta, aby si s ním promluvil; a Homerovo najímání soukromého detektiva, který se pokouší přesvědčit Boba, aby opustil město.[3]
Epizoda také obsahuje prvky filmu Alfreda Hitchcocka Psycho z roku 1960, kdy se Levák Bob ubytuje v Batesově motelu,[4] Homerovo překvapení Barta jeho novou hokejovou maskou připomíná film Pátek třináctého 3[13] a tetování Leváka Boba na kloubech je podobné tetování postavy Roberta Mitchuma ve filmu Lovcova noc (Mitchum hrál také padoucha Maxe Cadyho v původní verzi Mysu hrůzy z roku 1962).[14] Při zpěvu písně „Three Little Maids From School Are We“ z opery Mikádo během cesty autem k jezeru hrůzy odkazují Homerovy a Bartovy klobouky na film I Love Lucy.[3] Scéna s Nedem Flandersem a jeho „žiletkami na prsty“ odkazuje na film Noční můra v Elm Street z roku 1984 a jeho padoucha Freddyho Kruegera (ohrožuje Barta žiletkami) a také na film Střihoruký Edward z roku 1990 (tvarování živého plotu do podoby anděla, stejně jako to udělal Edward s dinosaurem).[14]
V letech po premiéře tohoto dílu byla epizoda považována za jednu z nejtemnějších epizod Simpsonových. Scény, jež změnily konečný dojem z děje, zahrnovaly Boba, který málem zabil Barta tím, že ho zahnal do kouta, a svázal zbytek rodiny, spolu s krvavým tónem na začátku, jenž byl způsoben tím, že Bob poslal Bartovi ony dopisy. Právě z těchto důvodů mnozí považují tuto epizodu za jednu z nejlepších v seriálu. Podle Matta Groeninga lidé tuto epizodu často zařazují mezi svých 10 nejoblíbenějších.[12] V žebříčku 25 nejlepších epizod Simpsonových, který sestavil Entertainment Weekly, se umístila na třetím místě.[15] U příležitosti 300. dílu seriálu, Bart na volné noze, zveřejnil deník USA Today žebříček 10 nejlepších epizod vybraných správcem webu The Simpsons Archive, v němž se tato epizoda umístila na devátém místě.[16] V roce 2006 označil server IGN Mys hrůzy za nejlepší epizodu 5. řady.[17] V roce 2007 díl časopis Vanity Fair označil za čtvrtou nejlepší epizodu seriálu, protože „mistrovská integrace filmové parodie a opakující se postavy tuto epizodu staví blízko vrcholu“.[18] James Walton z deníku The Daily Telegraph charakterizoval epizodu jako jeden z 10 nejlepších televizních dílů Simpsonových.[19] Herald Sun Mys hrůzy zařadil do seznamu 20 nejlepších dílů seriálu.[20] Karl Åkerström ze švédských novin Borås Tidning díl označil za svou nejoblíbenější epizodu seriálu.[21] Michael Moran z deníku The Times a Emily VanDerWerffová z časopisu Slant Magazine zařadili epizodu na čtvrté místo mezi nejlepšími díly v historii seriálu.[22][23] Dabér Hank Azaria uvedl tuto epizodu jako svou nejoblíbenější v seriálu.[24][25]
Robert Canning z IGN udělil dílu hodnocení 10 z 10 a označil jej za nejlepší epizodu Leváka Boba v seriálu Simpsonovi. Dodal, že „existuje mnoho, mnoho důvodů pro její dokonalost, ale pro mě nejvíce vyniká to, jak divoký a cílevědomý Bob v epizodě je. Chce Barta zabít a nijak se tím netají, kromě toho, že lže komisi pro podmíněné propuštění. Od té doby je Bob až příliš rozpačitý. Tohle byl Bob ve své nejlepší formě – ve své pomstychtivé, slavné a zábavné formě.“[26] Canning Mys hrůzy také zařadil na první místo v seznamu deseti nejlepších epizod Leváka Boba.[27] Nathan Rabin z The A.V. Clubu poznamenal, že epizoda „mění omezení v přednosti tím, že potřebu vyplnit čas přetavuje v jedny z nejostřejších, nejvtipnějších a nejpodivnějších gagů seriálu. Díly Leváka Boba se trvale řadí k nejlepším epizodám seriálu a tato představuje zlatý standard, na který aspirují všechny následující díly Leváka Boba.“[28] Empire označil Bobovy nehody, když je připoután pod autem Simpsonových, za osmou nejlepší filmovou parodii v seriálu a scénu s hráběmi označil za „nejlepší grotesku v historii Simpsonových“.[29] Parodii na Mys hrůzy označil Nathan Ditum z Total Filmu za 33. nejlepší filmovou referenci v historii seriálu.[14] Norské noviny Nettavisen zařadily tetování Leváka Boba z této epizody na páté místo mezi nejlepšími tetováními v historii filmu a televize.[30] Server Entertainment.ie díl zařadil mezi 10 nejlepších simpsonovských epizod všech dob[31] a server Screen Rant jej označil za nejlepší díl 5. řady a třetí nejlepší epizodu Simpsonových.[32] V roce 2019 časopis Time zařadil epizodu na deváté místo v seznamu 10 nejlepších simpsonovských epizod vybraných odborníky na Simpsonovy.[33]
Ve hře Anne Washburnové Mr. Burns, a Post-Electric Play se v prvním dějství objevuje skupina přeživších apokalypsy, která u ohně vypráví děj epizody, ve druhém dějství ti samí přeživší uvádějí epizodu jako divadelní hru a ve třetím dějství se příběh po desetiletích dostal do apokryfních legend.[34]
Díl byl původně vysílán na stanici Fox ve Spojených státech 7. října 1993[4] a v týdnu od 4. do 10. října 1993 se umístil na 32. místě ve sledovanosti s ratingem Nielsenu 12,3.[35] Epizoda byla v tom týdnu nejlépe hodnoceným pořadem na stanici Fox.[35] Mys hrůzy byl vybrán k vydání v roce 1997 v kolekci epizod na VHS s názvem The Simpsons: Springfield Murder Mysteries spolu s dvoudílem Kdo postřelil pana Burnse? a dílem Černý vdovec.[36][37] Znovu byla zařazena na DVD vydání Springfield Murder Mysteries z roku 2005.[38] Epizoda je také uvedena na DVD kompletu 5. řady Simpsonových, který vyšel 21. prosince 2004.[39] Groening, Jean a Vitti se podíleli na audiokomentáři k DVD.[39] Představení Kelseyho Grammera H.M.S. Pinafore bylo později zařazeno na album Go Simpsonic with The Simpsons.[40] Hudební doprovod k dílu vynesl skladateli Alfu Clausenovi v roce 1994 nominaci na cenu Emmy v kategorii vynikající seriálový dramatický podkres.[41]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cape Feare na anglické Wikipedii.