Měchovec lidský

Jak číst taxoboxMěchovec lidský
alternativní popis obrázku chybí
Detail ústní kapsuly měchovce lidského
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenhlístice (Nematoda)
TřídaSecernentea
Řádměchovci (Strongylida)
ČeleďAncylostomatidae
RodAncylostoma
Binomické jméno
Ancylostoma duodenale
(Dubini, 1843)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanáctníkový[1], je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu, zejména pak na východní polokouli a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě hostitelů, jako jsou lidé, kočky a psi, a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění způsobené měchovcem lidským se odborně nazývá ankylostomóza a může být pro člověka smrtelné. Projevuje se v několika fázích.

Vývojový cyklus měchovce

Měchovec lidský je válcovitý hlíst šedavě bílé barvy. Dospělci měří 10–18 mm, mají oblý tvar těla, hlavový konec je vybaven mohutnou ústní kapsulou s chitinovými zuby, jež slouží k přichycení parazita k sliznici střeva a sání krve. Kaudální konec samců je vybaven výraznou kopulační burzou.

Larva proniká do těla neporušenou kůží, nejčastěji přes bosé nohy. Vstupuje do krevního oběhu. Následně migruje do plic, kde proniká do plicních sklípků. Z nich se dostává do průdušek a do průdušnice. Vykašláváním a následným polknutím hlenu se dostává do tenkého střeva, kde pohlavně dozrává. Samice zde může naklást 10 000 až 30 000 vajíček denně. Vajíčka se uvolňují do stolice. Na teplé a vlhké půdě se ve vajíčku larva rychle vyvíjí. Po 5–10 dnech může infekční larva opět proniknout do kůže jiného organismu a začít nový cyklus infekce[4]. Průměrná délka života měchovce lidského je jeden rok.

  • kožní (svědění, otoky)
  • plicní (kašel, bolesti hrudníku, nevolnost, zvracení)
  • střevní (únava, bolesti břicha, nechutenství, zvracení, stolice je průjmová, páchne a obsahuje krev)

Anémie z nedostatku železa může vést k duševní tuposti a srdečnímu selhání.

Ochrana životního prostředí před kontaminací fekáliemi, dodržování osobní hygieny a hygieny stravování, nošení uzavřené obuvi, vyloučení přímého styku kůže se zemí, vzdělávání.

Podáním některých z přípravků[6]: mebendazol (Vermox), albendazol (Zentel), befenium (Alcopar), pyrantel a tiabendazol (Mintezol).

  1. Murray, P. R., K. S. Rosenthal, M. A. Pfaller. 2009. Medical Microbiology, 6th ed. Elsevier/Mosby Publishing Company, Philadelphia, U.S.A., 865 p.
  2. Schmidt, G.D., L. S. Roberts. 2009. Foundations of parasitology, 8th ed. McGraw-Hill Companies, New York,p. 472–473
  3. Hotez, P. J., Pritchard, D. I. 1995(June). Hookworm infection. Sci. Am. 272:68–74
  4. Looss, A. 1898. Zur Lebensgeschichte des Ankylostoma duodenale. Cbt. Bakt. 24:441–449, 483–488
  5. Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 143
  6. a b Totková, A., Klobušický, M., Valent M. : Lekárska parazitológia, str. 146

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TOTKOVÁ, Anna; KLOBUŠICKÝ, Milan a VALENT, Michal. Lekárska parazitológia: učebnica pre lekárske a nelekárske študijné programy. 1. slovenské vyd. Martin: Osveta, 2008. 400 s. ISBN 978-80-8063-263-2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]