NGC 2808

NGC 2808
NGC 2808 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
NGC 2808 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa a hvězda
TřídaI[1]
ObjevitelJames Dunlop
Datum objevu7. května 1826
Rektascenze9h 12m 3,1s[2]
Deklinace-64°51′48,6″[2]
SouhvězdíLodní kýl
Zdánlivá magnituda (V)5,69[3][4], 7,77[5], 3,06[6], 6,695[7], 6,194[7], 5,916[7] a 5,725[7]
Úhlová velikost13,8'[8]
Vzdálenost0,01 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V)−9,39
Hmotnost1,42 × 106[9]
Metalicita [Fe/H]−0,87
Odhadované stáří10,2 miliard let[10]
Označení v katalozích
New General CatalogueNGC 2808
Melottův katalogMelotte 95
IRASIRAS 09110-6439 a IRAS F09110-6439
Jiná označeníNGC 2808, GCL 13,[2] Mel 95[11]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NGC 2808 je kulová hvězdokupasouhvězdí Lodního kýlu. Objevil ji astronom James Dunlop 7. května 1826.[8] Nachází se ve vzdálenosti 31 300 světelných let od Země. Patří mezi nejhmotnější kulové hvězdokupy v Mléčné dráze a obsahuje více než milion hvězd. V roce 2003 bylo zjištěno, že hvězdokupa NGC 2808 by mohla pocházet z Trpasličí galaxie Velký pes. Podobný původ by měly mít i objekty Messier 79, NGC 1851 a NGC 2298.[8]

Pozorování

[editovat | editovat zdroj]
Poloha NGC 2808 v souhvězdí Lodního kýlu

Hvězdokupa se na obloze nachází ve střední části souhvězdí blízko hranice se souhvězdím Létající ryby, 5,5° jižně od hvězdy ι Car (Aspidiske) s magnitudou 2,2.

Generace hvězd

[editovat | editovat zdroj]

Původně se předpokládalo, že NGC 2808 obsahuje pouze jednu generaci hvězd, které vznikly zároveň a ze stejného materiálu, jak je tomu u jiných kulových hvězdokup. V roce 2007 ovšem skupina italských astronomů, které vedl Giampaolo Piotto z univerzity v Padově, zkoumala snímky hvězdokupy pořízené v letech 2005 a 2006 Hubbleovým vesmírným dalekohledem a naproti očekávání zjistili, že tato hvězdokupa obsahuje tři generace hvězd vzniklých během prvních 200 milionů let od vzniku hvězdokupy.[12]

Mezi astronomy tak vznikly dohady, zda mohou kulové hvězdokupy vytvořit více než jednu generaci hvězd, protože záření z první generace hvězd by mělo všechen plyn nespotřebovaný v období jejich tvorby odehnat pryč z hvězdokupy. Ovšem velká hmotnost takových hvězdokup, jako je NGC 2808, může být dostatečná, aby gravitací zabránila ztrátě plynné hmoty. Tak by se mohla vytvořit druhá a třetí generace hvězd.

Dalším vysvětlením tří generací hvězd v této hvězdokupě je to, že by mohla být pozůstatkem trpasličí galaxie, která se srazila s Mléčnou dráhou.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku NGC 2808 na anglické Wikipedii.

  1. SHAPLEY, Harlow; SAWYER, Helen B. A Classification of Globular Clusters. S. 11–14. Harvard College Observatory Bulletin [online]. Srpen 1927 [cit. 2017-02-13]. Roč. 849, s. 11–14. Dostupné online. Bibcode 1927BHarO.849...11S. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for NGC 2808 [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  4. Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon, Emanuele Dalessandro, Francesco R. Ferraro: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. In: The Astronomical Journal. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  5. SIMBAD Astronomical Database.
  6. Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  7. a b c d Laura Ferrarese, Maarten Baes, Patrick Cote, Roberto De Propris: G2C2 – I. Homogeneous photometry for Galactic globular clusters in SDSS passbands. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 16. listopadu 2013. DOI 10.1093/MNRAS/STT2002.
  8. a b c SEDS NGC Catalog Online: Results for NGC 2808 [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-02-13]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  10. SALARIS, M.; WEISS, A. Homogeneous age dating of 55 Galactic globular clusters. S. 492–503. Astronomy & Astrophysics [online]. Červen 2002 [cit. 2017-02-13]. Roč. 388, s. 492–503. Dostupné online. arXiv astro-ph/0204410. DOI 10.1051/0004-6361:20020554. Bibcode 2002A&A...388..492S. (anglicky) 
  11. DeepSkyPedia - List:Melotte [online]. [cit. 2017-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-02. (anglicky) 
  12. PIOTTO, Giampaolo, et al. A Triple Main Sequence in the Globular Cluster NGC 2808. S. L53-L56. Astrophysical Journal [online]. Květen 2007 [cit. 2017-02-13]. Roč. 661, čís. 1, s. L53-L56. Dostupné online. arXiv astro-ph/0703767. DOI 10.1086/518503. Bibcode 2007ApJ...661L..53P. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]